Ring

Velká škoda, že díky americkému remaku je hlavní zápletka Ringu už zprofanovaná natolik, že přestože jsem ho neviděl, onu historku o prokleté videokazetě jsem už z doslechu i parodie bývalých spolužaček na vánočním večírku dávno dobře znal a když jsem si tedy hned na začátku uvědomil, že o tohle zde půjde a vzpomněl na ty spolužačky, zmocňovalo se mě nad samotným dějem spíše nechtěné pobavení. To mi spočátku můj zážitek i kazilo... Naštěstí je celková atmosféra filmu natolik silná, že do 15ti minut ze mne vyhnala poslední zbytky dojmu, že by mělo jít o lacinou frašku a pohltila mě do hrůzyplného napětí s děsivým a zároveň fascinujícím odhalováním tajemných zákoutí velkého nadpřirozeného zla číhajícího na lidi zapleteného do nebezpečného „kruhu“ i v moderní elektrotechnické době. Všechny ty pomalé komorní scény, v nichž film důkladně zachází i do psychiky postav, pomáhají budovat velmi silnou atmosféru tohoto mysteriózně vystavěného příběhu. Právě ta velká záhada, která se za určitým zlem skrývá a velmi pozvolna se odhaluje, dokáže leckdy úspěšně nahnat strach mnohem víc, než roztěkané litry krve a zohavená těla...                                                                                     * * * K hororům mám zvláštní vztah. Na jedné straně tento žánr stále nemám příliš v oblibě, protože ho mám až příliš spojený s řadou laciných filmových škvárů, jaké už pár desítek let vznikají jako na běžícím pásu. Přesto právě kvůli takovým výjimečným žánrovým skvostům jako Ring rád do hororových vod z času na čas zavítám a těší mě, že už poněkolikáté za sebou jsem v tomto případě měl tu čest s filmem, který bych se nebál vidět jako opravdový klenot žánru. Jediné, co mě zklamalo, byl jakýsi náhlý závěr, ale jelikož stejný režisér natočil o rok později i pokračování, věřím, že nejen na pokračování osudu malého Yôichi ještě teprve dojde. [90%] (28.11.2021)

Ringu je velice povedený japonský horor. Po shlédnutí amerického remaku však musím říci, že holywoodští tvůrci zašli mnohem dál ve snaze vyvolat v divákovi hrůzu. Tam, kde se Japonci spokojili s náznakem, jsou Američané mnohem doslovňější. Doslovnost sice nemusí znamenat větší děsivost, v tomto případě ale ano. Vzhledem k tomu, že jsou oba snímky téměř identické, i gradace a základní struktura budování napětí je stejná. Američané v podstatě nezměnili vůbec nic, jen přeložili japonskou abecedu do latinky, udělali z výborného anime výbornou disneyvku. Rozdíl je i v japonské mentalitě, jejich způsobu chápání vztahů. Zatímco Hollywood už navykl určité zkratkovitosti, typizaci svých hrdinů, v japonských filmech jsou charaktery postav jakoby skryty pod nějakou rouškoou, která z nich velice pomalu odpadává. To je příklad i hrdinů japonského Ringu (třeba vztah hrdinky a jejího exmanžela se v originále jeví mnohem napjatější, aniž by o něm člověk věděl cokoliv konkrétního, nemluvě o vztahu exmanžel-syn) . Ten se spoléhá spíš na budování atmosféry pomocí světla a stínu než videoklipový střih. Takže, někomu bude připadat děsivější originál, někomu remake... Strach vyvolají oba dva, rozdíl je akorát v jeho pojetí. (25.09.2004)

Oproti americkému remaku The Ring herecky i technicky jednoduchšie, opierajúce sa výhradne o osnovu mysteriózneho, nie vo všetkom jasného príbehu. Americký remake je ostrejší, vizuálne štýlovejší, s lepšou hudbou a zaujímavejším obsadením. Preto to vidím na vyrovnané skóre, alebo skôr na 1:0 pre Hollywood. Jeden z mála prípadov, kedy remake staviam nad originál. (05.04.2003)

Čtvrtá hvězda za to, že Ringu byl kdysi dávno můj první japonský horror a mám tedy na něj výrazné vzpomínky. A hlavně za malou vlasatou Sadako vylézající ze studny a následně i z televize, kterýžto moment považuju za jeden z nejlepších horrorových momentů, jaký znám. A taky se mi líbí jeho konec, ve kterém se maminka s nemilosrdným úsměvem chystá obětovat dědečka, aby zachránila synáčka. Ale objektivně a po letech musím s lítostí konstatovat, že zbytek filmu mi až tak nadprůměrný nepřijde. A ani příliš horrorový. (07.04.2014)

Porovnávaniu medzi novodobým, americkým remakeom a japonským Ringu sa pravdepodobne nevyhne ani jeden z komentárov. Môj nebude žiadnou výnimkou. __ Isté kvality a nápady Nakatovmu dielu nejdú vytknúť. Problém však nastáva v tej chvíli, keď už niekoľko desiatok minút očakávate kedy sa UŽ NIEČO stane! Jednoducho, réžia je na oko európskeho diváka až moc strohá a pomalá - čo by nebolo v žiadnom prípade na škodu.. lenže. Vizuálna stránka by v tom prípade musela vyžarovať istú krásu a detailne sa zaoberať objektami, ktoré by vytvárali ďalšiu zbierku hororového napätia. Prepáčte, pán Nakata, ale niekoľko minútový záber na žranie ryže a obkecávanie situácie bez akejkoľvek hudby je na skapatie. __ Niekde som čítal, že práve mrazivá hudba pri hororoch tvorí až 70% potenciálneho strachu! Možno práve z toho dôvodu som (skoro) žiaden nepociťoval. Ringu nie je vyslovene zlý film, ale príliš abstinuje od poriadnej atmosféry, mrazivej hudby (ala Hans Zimmer). A zas naopak.. ak už šlo do tuhého, tak do toho šlo poriadne - na plné obrátky. Záverečná scéna s dievčaťom bez nechtov, "sépiové" flashbacky, začiatočný záber na more (kde mi bohužiaľ opäť chýbala smrtonostná muzička..) atď. atď. (30.08.2010)