Padmaavat

Čo sa týka indickej kinematografie, jedno z tých lepších historických spracovaní, v ktorom nechýba veľkoleposť, dramatický až epický príbeh, hrdinskosť a aj akcia. Tej ale mohlo byť podstatne viac, obria stopáž to plne dovoľovala. Históriu samozrejme nepoznám, faktom ale je, že dané kráľovstvá a cisárstvá skutočne v tom 14. storočí existovali, aj spomínané historické postavy. Film uchvátil hlavne svojou veľkoleposťou až monumentálnosťou, kde sa snúbili ortodoxné indické kulisy a na indické pomery asi najlepšie digitálne efekty, aké som videl. Snímok zaiste zhltol ohromný balík rupií. Dokonca aj zvieratá - pštrosy, slony či jelene - všetky boli digitálne spracované, nechám ale na každého rozhodnúť, či to už nie je na hrane. Výber hercov v podstate fajn, aj keď metrosexuálne typy hlavných postáv ma v historickom filme trochu vyvádzajú z miery. Dokonca aj spevy a tance neboli až tak otravné, ako to pri indických filmoch zvykne byť. Už to len chcelo znížiť stopáž, aspoň o hodinu. (15.11.2020)

Tak veľmi, veľmi som chcela aby sa mi tento film páčil, ale ani po treťom pozretí (v pôvodnom znení, s Aj titulkami a českými titulkami) ma žiaľ neokúzlil a šancí som mu dala dosť. Úžasná ústredná trojica Deepika, Shahid a Ranveer, už len to by malo byť zárukou úžasného zážitku, ale nedostavil sa. Hudobne je veľmi nevýrazný, piesne nejaké bez života, zaujímavého deja pomálo a preto aj dĺžka je dosť únavná. Tvorcom treba uznať, že spracovanie po vizuálnej stránke je veľmi dobré, ale žiaľ absolútne to nevyváži nedostatok toho ostatného. Filmu chýba iskra, to niečo prečo je film dobrý, vzrušenie, ten pocit nech už viem ako to dopadne ale súčasne nechcem aby to skončilo, lebo sa chcem naň ešte dívať, toto mu chýba, škoda. Podľa humbuku, ktorý film sprevádzal som čakala bombu v štýle Baahubali ale ten Padmaavati strčí do zadného vrecka nohavíc... (31.03.2018)

Tento film pro mě osobně stojí a září, jako takový, jen na samotné Padmavati / Deepika Padukone. Mam takovou vlastnost - sympatická herečka prostě klasicky své kolegy zastínila, tak nějak docela upozadila. A tak jsem si těch ostatních vlastně ani moc nevšímal .. občas překáželi, občas ne ... stejně jsem měl oči jen pro ni. (18.02.2019)

Překrásný, dechberoucí a třpytivý klenot, který je však uvnitř prázdný a rozpačitý. Toť hrubá charakteristika tohoto pestrobarevného snímku, jenž vysoce nastavenou laťku nedokázal překonat. Chtělo to více hloubky, emocí, napětí, energie, prokreslení... Vyjimečně se zde nejedná o boj proti proradným Britům, ale muslimským nájezdníkům z Afghánistánu, kteří v Indii založili dynastii a dokázali odrazit Mongoly, za což jim musím na druhou stranu složit poklonu. Škoda, že je v Indii tolik pokrytectví, že se na Brity a vraždící muslimské hordy uplatňuje ve znázorňování dvojí metr. Asi kvůli tomu, že by z toho muslimové mohli mít bolehlav, jak ohleduplné. Klasicky nejednotná Indie se nedokázala těmto hordám bránit, a tak je tam mají z vesela dodnes. Jestli ale ve všech královstvích uvažovali jako v tomto, tak se ani nedivím a říkali si o to. Dle viděného se psychopatický, bisexuální a narcistní sultán ukázal jako nejsilnější postava. Dokázal mě štvát od začátku až do samého konce, takže si Ranveer Singh za jeho ztvárnění zaslouží určitě velkou pochvalu. Žel a těch žel je zde více než dost, jsou hlavní kladní hrdinové nevýrazní a celkově jejich myšlení a chování bylo s otazníky. Dopouštěli se mnoha podivných rozhodnutí, ale nebyli na to sami. Sultán a jeho vojsko spí na dostřel šípů z pevnosti, tenkráte asi zcela běžné nocování, kor frajer, ale asi by jím dlouho nebyl. Nepřátelské vojsko u hradeb a král dá rozkaz do pevnosti přivést vesničany, není na to už trochu pozdě? Rozhodně bych si nezval na exkurzi do paláce hlavu nepřátelských vojsk, který by si tak mohl krásně a zblízka prohlédnout všechny slabá a silná místa. Když by mi už došlo, že jde o královnu, tak bych mu ji rozhodně neukazoval jako bohyni, ale pro dobro království a všeho živého, bych ji zaměnil, či jí klidně oholil hlavu. Sultán by rozhořčený odtáhl a byl by klid. Vojsko hinduistů se v klidu dívá, jak jim muslimové střílejí šípy na panovníka a střelbu neopětují... Takových taktických chyb a podivností je tam opravdu hodně a snižují celý zážitek. Král se navíc ohání nějakou ctí, ale na tu musí být dva, jinak je to dopředu prohraná partie. Nemilé překvapení přišlo i s hudebním doprovodem, jenž byl rovněž slabší a jako celek nevýrazný. Ale musím uznat, že v jedné písni R. Singh tančil opravdu jako o život s řádně šíleným výrazem. Ta byla dozajista chytlavá a vydařená. Ale co ta „gay" píseň? Z té mi teda nebylo moc dobře, i když po hudební stránce pěkná. Miluji historické filmy a starobylé civilizace. Rovněž množství barev, noblesu a až spirituální zhmotnění vyššího ve hmotě zde na zemi, které si Indie nesla a nese, i když už notně naředěné dodnes. Nebýt toho nádherného, čím se oči mé kochaly, tak bych musel výsledné hodnocení snížit na průměrné, ale nemohu. Po vizuální stránce to bylo moc krásné a já si to celé užíval. Čtyři hvězdy jsou toho svědkem. (12.01.2019)

Váhal jsem, zda dát 4 hvězdy, ale po několika reprízách prostě musím uznat, že film má svoji sílu, přitažlivost, 4 hvězdy si zaslouží. Snímek je neobvyklý v tom, jak se nerozpakuje zobrazit hlavní postavy, kdy sice předkládá jasné dobro a zlo, ale místo pohádkovosti nastupuje realismus, morální indiference, hlavní hrdina zloduch a jeho pravá ruka, taky, kde tohle v Indii máte? Navíc nemá rejžu potřebu moralizovat, nebo nějak relativizovat celý příběh. Režisér měl solidní rozpočet (33 mil USD), umí používat CGI a efekty s citem, přesto si kladu otázku, jak by to vypadalo, kdyby měl rozpočet třikrát vyšší a mohl použít skutečná zvířata a více se vyžít na válečné složce? Nebyl by z toho jeden megafilm nebo rovnou snímky dva jako Krvavé pobřeží? Je vyloženě poznat, že by postavám slušelo více rozvinutí charakterů (jsou to spíše jen archetypy, než charaktery) a jejich děje, někdy se vyloženě používají zkratkovité postupy pro rozvinutí děje jako v počátcích filmů, což není špatně, jen to konstatuji. Příběh království Mewar na počátku 14.stol., který ohrožuje muslimský sultán Alauddin Khilji, je rozhodně poutavý, výpravný, silná hudba. Vynikající herci, zejména Ranveer Singh jako Alauddin, film je spíše než velkofilm směs dramatu, legendy, romantiky ve výpravných rozměrech s určitým historickým sentimentem a stereotypy (Hindu dobrý, musulman zlý atd.). Ale budiž tak to část populace vnímá, rozhodně další látka ke studiu, na školách se rozhodně neučí, že Indie odolala útokům Mongolů, Čatagajského chanátu. Nelze se ubránit srovnání s Bajirao Mastani, ten sice byl výrazně výpravnější, válečný, měl více hudebních čísel, byl v některých momentech hodně působivý, ale byl dokonalý v segmentech. Kdežto Padmaavat je určitě dokonalejší jako celistvý film, který bych klidně bez obav pustil i do našich kin. Film hojně vydělal doma i v zámoří, takže doufám, že nám rejža chystá nějakou výpravnou pecku a ještě větší rozpočet. (03.04.2018)