Moje tlustá řecká svatba

Kdo porozuměl řecké mentalitě, zcela jistě pochopí i tuto romantickou komedii. V silně rozrostlé řecké rodině, která ovšem žije v Chicagu, se připravuje "mezinárodní" svatba. A právě střet řecké a americké kultury přináší řadu úsměvných okamžiků, pro druhého naopak trapasů. Plusem jsou rozhodně nadprůměrné herecké výkony u nás méně známých tváří. Neotřelá a nadstandardní zábava si zasluhuje i nadprůměrné hodnocení. (01.08.2010)

Je skoro jedenáct večer, dokoukal jsem film a mám děsnou chuť na cokoliv řeckého - a řecká restaurace (výborná) je jen deset minut autem. Chcete-li udělat romantický film, můžete buď vymýšlet různé cesty časem, olbřímí sociální rozdíly - a nebo vemte Řeky. Nemyslím si, že je film realistický, spíš je to taková dobře myšlená karikatura na Řeky za oceánem, ale přesto to působí velmi lidsky a uvěřitelně. Příjemně nestárnoucí film. (19.07.2013)

Příjemné překvapení. Čekal jsem že to bude víc tlačit na pilu a řecká rodina bude zatlačena až někam na hranice parodie a karikatury. Kupodivu se nestalo, takže výsledkem je milá a úsměvná a uvěřitelná romantika, která se dokonce obejde bez obvyklých podzápletek ze základní výbavy žánru. Sympatická dvojice, zábavně ujetá rodina, civilní pojetí, sem tam skvělý vtípek nebo scéna. Nikde nic moc přehnaného nebo přepísknutého (možná scéna s bábovkou byla trošku hloupá), nikde nic co by hrozilo nevkusem a Nia Vardalos neměla chybu. "Jsem vaše osobní socha." (24.06.2012)

Film Moje tlustá řecká svatba je jen romantická komedie a patří k tomu nejlepšímu z daného žánru. Stačilo vyhnout se všem druhovým stereotypům, přeslazené načechranosti a slaboduchým melancholickým blábolům a zaměřit se na jemné rozdíly odlišného kulturního prostředí. Řecké společensko-kulturní prostředí je mi blízké a rád podléhám jejímu živočišnému temperamentu v obrazech života. Film má svůj přirozený šarm, široký radostný úsměv a celkovou optimistickou náladu. Není to sice převratné dílo, ale svou upřímností a nenucenou elegancí se staví na špičku, byť o tom milovníky přestrojených a lacině vydírajících hollywoodských cajdáků nikdo nepřesvědčí. Hlavní postavou roztomilého filmového výtvoru je svobodná Toula Portokalo (zajímavá Nia Vardalos, která je též autorkou scénáře, jako malá Marita Zouravlioff a jako nejmenší Christina Eleusiniotis) v mírně bezradné situaci pod neustálým nátlakem vlastní rodiny i osobních nároků na život a štěstí. Hlavní mužskou postavou je decentní a kultivovaný Ian Miller (sympatický John Corbett) z prominentní rodiny. Dvě zcela rozdílná životní prostředí přináší příběhu tu správnou příchuť a život s nadhledem sám přináší čas rozvernosti, napětí i životního štěstí. Důležitou postavou je otec Touly, hlava rozvětvené rodiny a restauratér Kostas "Gus" Portokalos (zajímavý Michael Constantine), který s nedůvěrou i trpělivostí přistupuje k dceřině vážné známosti. Z dalších rolí: starostlivá a snaživá Toulina matka Maria (příjemná Lainie Kazan), přejícná a ochotná teta Voula (sympatická Andrea Martin), hýčkaný bratr Nick Portokalos (Louis Mandylor), šťastně vdaná starší sestra Athena (půvabná Stavroula Logothettis, jako mladší Sarah Osman), zdrženliví a překvapení Ianovi rodiče Harriet (Fiona Reid) a Rodney (Bruce Gray), nejbližší sestřenice Nikki (Gia Carides) a bratranec Angelo (Joey Fatone), či Ianův kolega a učitel Mike (Ian Gomez). Rozdíly jsou od toho, aby je jedinci překonávali a vnášeli svěží vítr do vlastního pojetí životního štěstí. Je to romantická komedie, která má své nenapodobitelné kouzlo přirozené nenucenosti, se kterou baví svojí odlišností, lidskostí, jemně laskavým humorem a optimistickým rázem. (26.12.2016)

On to někdo dokázal dokoukat? Já ne. Vydržel jsem 20 minut, zhruba. Ale tak otřesné herecké výkony jsem už dlouho neviděl, nazval bych je ochotnickým přehráváním nejhrubšího zrna. A postavy? Jedno klišé za druhým. Humor se nedostavil. Obliba tohoto filmu patrně pramení z toho, že se v hrdince poznala spousta obyčejných, tj. ne zrovna krásných a ne zrovna štíhlých žen. Nenáročná komedie se ale snad dá udělat desetkrát líp, ne? Nominace na Oscara mě překvapuje... Anebo vlastně ani ne. (10.12.2007)