...a spravedlnost pro všechny

Status obhájce mi vždycky připadal podivný. Pokud hájil právo oběti, bylo vše jasné. Ale proč proboha někdo vysekává před soudem zločince z pout spravedlivého trestu? Zmírňuje ho nebo dokonce zařídí jeho propuštění?! Toto je právo? Ano je a bylo to tak už za starých Římanů. Film se snaží bližší optikou diváka seznámit s tím podivným prostředím zločinců, soudních dvorů, obhájců, žalobců a soudců.Kamera mezi nimi zvídavě poletuje a neukazuje nic jiného než že i tito jedinci v jejichž rukou jsou osudy mnohých jsou také jen lidmi. Každého to zvláštní prostředí nějak stravuje, ale každého jiným způsobem. Někdo jde tvrdě za svojí kariérou a pracuje bez výčitek jako stroj, jiný soucítí s obžalovanými. Vždyť jsou to ja řekl Al - také jen ubohé lidské bytosti. A právě na těchto obhájcích s charaktery a svědomím si psychika vybírá největší daň jak divák posléze uvidí. Film byl celkem zajímavý, ale smrděl sedmdesátkami. To ode mne není žádná nadávka, sedmdesátky mám rád, ale kromě Ala mi nějak extra nesedl a bez něj by to bylo o ničem. Nejsvělejší byla jeho závěrečná řeč, kdy dokonale popsal celý ten systém točící se kolem pravdy a spravedlnosti. Bohužel každý trochu zralejší musí u konce uznat, že takhle to může skončit jedině ve filmu, nikoliv však v reálném životě. Balancuji nad hodnocením jak porota nad nepřesvědčivými důkazy a nakonec dávám jen za tři kompromitující fotografie. * * * (30.03.2016)

Čekal jsem od toho teda něco trochu jinýho. Myslel jsem si, že to bude soudní drama, ale tohle chvílema připomíná spíš černou komedii. A moc nechápu, proč ve filmu tyhle "vtipný" momenty jsou. Třeba scéna s vrtulníkem je úplně mimo. Když se začne hrát na vážnější strunu, tak je film poměrně dobrej, ale spíš se to tak drobí na jednotlivý epizody. Chtělo by to z filmu tak 30 minut vystříhat. Jinak Pacinův hereckej výkon rozhodně stojí za to. (15.12.2018)

„Slibuji věrnost vlajce Spojených států a republice, kterou symbolizuje, národu vedenému Bohem a nedělitelné svobodě a spravedlnosti pro všechny.“ Příběh o báječném soudním systému se nemůže odehrávat jinde než mezi soudci, právníky, obviněnými a v soudní síni. Přátelé, nepřátelé, nespravedlivě odsouzení a svět, kde dělat právníka je ta nejfajnovější věc. Litera zákona, hájit práva jedince. Vyhrát bez ohledu na pravdu. Jde jen o vítězství. Co je to spravedlnost? Jaké má záměry? Nemám rád starý filmy. A ani tenhle to nezmění. Z mého pohledu již dnes nepřináší nic objevného. Kromě velmi zajímavé řeči A.Pacina na závěr případu Fleming. Takže je moje volba jasná! PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE * NAPĚTÍ ** (03.10.2009)

„Prisahám vernosť vlajke Spojených štátov amerických a republike, ktorú predstavuje (symbolizuje): jednému nedeliteľnému národu, pred Bohom, v slobode a spravodlivosti pre všetkých.“ Absurdnosť amerického justičného systému ako kriticko-satyrická mozaika práva a spravodlivosti, zločinu a korupcie v priamom zosobnení cez postavy. Spravodlivosť pre všetkých, spravodlivosť pre jednotlivca. Nespravodlivosť v prospech právneho víťazstva a morálnej prehry. Nebyť tak ostrého výsmechu a štipľavého humoru, jednalo by sa o viac menej klasickú drámu zo súdnej siene len s mierne silnejším psychologicko-depresívnejším vyznením. 39-ročný Al Pacino už vie, kam sa bude jeho herecká kariéra uberať, a prestavuje jeden zo svojich výkonov kategórie vysoký štandard. Miestami som nevedel, či sa mám smiať, alebo plakať. Len škoda otvoreného konca (tu sa naskytá otázka - mal by takýto proces vôbec koniec?). Scenár: Valerie Curtin, Barry Levinson. 80% (13.04.2014)

A tady jasně vidíme, že k vykonávání spravedlnosti musíte mít nejen v pořádku psychiku, ale i žaludek... dost hrozné si uvědomit, kolik úsilí při studiu musí budoucí právníci a soudci vynaložit, aby se pak celý život mohli zaobírat takovým póvlem... Snímek samotný je zneklidňující, deprimující, napínavý a hodně emotivní... a přitom v mnoha situacích i vtipný, prostě takový, jaký má být, a ještě jej provází zvláštní, atmosférické kouzlo, prostě sedmdesátky zklamou málokdy a divák žasne, kam že se poděla témata o férových lidech a nedokonalostech systému, dnes se nekritizuje, ale bagatelizuje a k záštitě tvrzení se využívá klamavého pláštíku humanity, který se v příhodném povětří rád převrací naruby... Škoda, že Al Pacinovu dědovi už nemohlo zapálit, že ještě hrdější, než na vnuka - právníka, může být na vnuka - člověka. No a když už jsme u Ala, jeho famózní Arthur je tady alfou i omegou a já budu určitě zvědavá i na jeho další, starší kousky. Viděno v rámci Season Challenge Tour, týden s krimi /thrillerem sedmdesátých let jsem nemohla načít líp. (28.08.2015)