Učitel tance

Nesnadné a možná ne zcela domyšlené téma tohoto záměru-scénáře-metafory bylo scénáristicky i režijně zvládnuto na vrcholné úrovni. Jirešova a Hubačova odrazová parketa se prolnula do výborné výpravy, věrohodného děje a přesvědčivě zachycených reálií té doby - tj. konce Třetí republiky. Nadsázka, která by v jiných případech doslova vraždila a deptala kvalitu, tady slouží jako přesvědčivé východisko k vybudování podobenství o potřebnosti, nenahraditelnosti a životadárnosti elánu, lidské potřeby přesahu a bojovnosti i na druhé straně naivity a zranitelnosti. Všechny tyto vzájemně se v sobě křížící a mnohém vzájemně rušící tendence postihuje v soustředěné podobě Dejdarova postava tanečního mistra Majera v Dejdarově podání. Mimořádných hereckých výkonů tu ovšem najdeme podstatně více. Retrospektivní dědoušek Miloše Kopeckého, komisní ženství vrchní sestry Jany Hlaváčové nebo dobyvačné pojetí v rolích Kodetové či nedoceňované Zuzany Bydžovské jsou asi nejvýraznějšími markantami tohoto rysu UČITELE. Zápas o zachování lidské důstojnosti v mezních podmínkách je patrně i hlavním obsahem nesporného nadčasového rozměru tohoto nanejvýš aktuálního českého filmu. (28.02.2009)

Jde o povedenou a silnou věc... Scénář Jiřího Hubače je z velké části autobiografický zážitek, kdy on sám onemocněl po válce smrtelnou tuberkulózou a rok byl upoután na lůžko v nemocnici na Bulovce. V podstatě čekal na smrt, protože léčba tenkrát nebyla a mladý Hubač se denně setkával se smrtí..Do té doby byl velký sportovec a literatura či psaní jej v podstatě míjela.Nemoc ho však nasměřoval ke změně hodnot a objevuje psaní a čtení, protože nic jiného dělat nemohl. Jiří Hubač nejdříve napsal divadelní hru "Modrý pavilon" ,která byla hrána na Malé scéně ND, a až později převedl stejné téma pro televizi. (24.08.2014)

Na víc jak tři to nebude. Dejdar tu hraje fakt dobře, dobře i tančí, ale dějově to je prostě nijaké a nedokáže to tolik zaujmout. Mám snad jen takový drobný poznatek: Tam na začátku, když stojí před nemocnicí, je mimo záběr slyšet Dejdarův hlas, říkající: "Tady jsem strávil dva roky a kdo ví, jestli jsem je vůbec přežil." Což v souladu s koncem nedává smysl. Nebo že by to vyprávěl MOŽNÝ SPOILER ze svého druhé života KONEC MOŽNÉHO SPOILERU, o kterém se tam mluví? Nevím. Možná to vypráví tak, že v té nemocnici byl před tím, ale o tom taky není ani zmínka. No, rozebírat to tady podrobněji už nebudu, buď mi něco uniká, nebo jsem na něco přišel. Jo, a myšlenku filmu taky rozebírat nechci, to by bylo kontroverzní... Každopádně 3*, ačkoli slabé. (27.04.2018)

Film, který by mohl pomoci i těm nejzoufalejším zoufalcům, a to především v tom, že pokud není úplný konec je ještě stále proč žít. Pouze když se vzdáš všech nadějí a očekávání - končíš. Velmi dobrý výkon M.Dejdara, slušný scénář, ukazující jak to asi muselo vypadat v "ozdravovnách" pro nemocné TBC. Ty 4 hvězdičky dávám i za tu trochu naděje pro ty nejsmutnější. (13.09.2010)

Přiznám se, chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, jak pěkný film to je. Ta metafora tance jako boje proti smrti a umírání… Opravdu povedený film, ve kterém Dejdar předvádí zřejmě svůj herecký vrchol. Za zmínku také stojí výkony Bydžovské (zde byla krásně roztomilá), Hlaváčové (na pohled přísná, ale když jde do tuhého, tak laskavá a starostlivá sestřička) a Holuba. Hlavně kvůli závěru zaokrouhlím na čtyři hvězdy, a pevně věřím, že za čas si zase tuhle lekci tance a života opět dám. (11.02.2011)