Death Is Called Engelchen
Kamera:
Rudolf MiličHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jan Kačer, Eva Poláková, Martin Růžek, Blažena Holišová, Pavel Bártl, Ezard Haußmann, Otto Lackovič, Vlado Müller, Oľga Adamčíková, Miroslav Macháček (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Román slovenského prozaika a novináře Ladislava Mňačka "Smrt si říká Engelchen" vyšel poprvé v roce 1959 a ihned zaujal čtenáře i kritiku nevšedním pohledem na tehdy už zprofanovanou partyzánskou tematiku. Mňačko svůj příběh líčí na základě autentických prožitků. Aniž by glorifikoval, přikrašloval, aniž by se přidržoval schematického dělení charakteru na černé a bílé, dává velký prostor psychologické kresbě postav, šokuje netradičním pojetím literárních i lidských konvencí, v každém případě však čtenářům poskytuje do té doby nevídaně otevřený obraz jedné stránky partyzánského odboje. Téměř filmová stavba románu zaujala scenáristickou a režisérskou dvojici Jána Kadára a Elmara Klose, tvůrce, kteří zásadním způsobem obohatili naši kinematografii (Obžalovaný, Tři přání, Tam na konečné, později Obchod na korze). Film Smrt si říká Engelchen měl premiéru v roce 1963, v době, kdy neopakovatelná generace našich filmařů vykročila do světa a začala oslňovat svými úspěchy. Kadár a Klos, přestože byli o generaci starší, nezůstali za svými mladšími kolegy nijak pozadu, v dokonalé tvůrčí symbióze přijali postupy i poetiku nové vlny ve svůj vlastní svébytný výraz podložený samozřejmou profesionalitou a letitou zkušeností a vznikl tak jeden z nejpozoruhodnějších filmů 60. let. Dvojí časová rovina filmu i psychologicky složitá kresba hrdiny příběhu Pavla daly mimořádnou příležitost Janu Kačerovi, jehož citlivé civilní herectví obohatilo postavu mladého, těžce zraněného partyzána, o nové a netušené duševní dimenze. Jednu ze svých největších filmových rolí (zde postava Marty) dostala slovenská herečka Eva Poláková, jejíž předčasný skon v roce 1973 byl pro slovenské divadlo opravdu těžkou ztrátou. (Česká televize)
(více)Videa (7)
Recenze (184)
S istotou zisťujem, že niektoré moje komentáre sa strácajú, napríklad tento som posielal 7.5.2014. Ide o českú verziu režisérov Jana Kadara a Elmu Klausa podľa predlohy Ladislava Mńačka a dejovo sa nedržali presne predlohy. Veľmi kvalitný film. Film poukazuje na odvrátenú tvár odboja, drsný príbeh z moravsko – sliezskeho pohraničia z konca 2. svetovej vojny. aj Je zázrakom, že tento film prešiel cez schvaľovaciu komisiu, lebo vo filme český partizán mučí zajatca, ruský partizán sa zraní a neskôr sa zabije, všetci tu veľa pijú, milujú sa a hlavne sa nehlásia ku komunistickej strane. Dokonca Nemci pomáhajú Čechom a Slovákom v odboji. ()
Hitler ist kaput, partizane gut! Perfektní válečné drama s nijak nepřibarveným pohledem na činnost Československých partizánů. Dobově snad nejlépe natočené akční scény, co jsem kdy v našich filmech viděl. Strhující kamera, jenom ta občasná umělecká forma celého snímku mě místy trochu nudila, ale spousta hlášek a hlavně syrových scén kdy se tu s těmi zkurvenými nácky fakt nikdo nesere to bohatě vyvažují.75% ()
Některé části filmu jsou brilantní, ale jiné (a těch bylo víc) se nepříjemně vlekly a emočně mě míjely, což byl asi můj klíčový problém s filmem. Krom např. scény na louce s knížkou Thomase Manna a jejím německým majitelem a několika dalších momentů, které bych spočítal na prstech jedné ruky, jsem v podstatě nezaujatě sledoval střídavě výjevy z nemocničního lůžka nebo partyzány na pasekách. A nebýt hudby Zdeňka Lišky, mohlo být ještě hůř. Jan Kačer ani Eva Poláková se navzdory mnoha zdejším nadšeným a pochvalným hodnocením nevyhnuli přehrávání, herecky byl nejlepší doktor v podání civilně a střízlivě hrajícího Martina Růžka. A ještě si neodpustím poznámku ohledně ideologické roviny snímku. Ti Rusové z toho vyšli na můj vkus až nějak moc dobře… Ocenit to dokázali dokonce i na filmovém festivalu v Moskvě. ()
Kvalitná režisérska dvojka Kadár a Klos, ktorá má na konte aj oscarový Obchod na korze, natočila skvelú vojnovú drámu, ktorá ponúka výborné spracovanie hlavne po psychologickej stránke a na vtedajšiu dobu výbornú réžiu. Hlavne preto prinesie kvalitný zážitok i dnes. Film dokáže i s pomocou osvedčeného Z. Lišky navodiť dusnú atmosféru a pochváliť treba určite nezabudnuteľnú scénu výbuchu panzerfaustu za stolom. V dobrej roli ruského dôstojníka sa predstaví V. Muller, ktorý je však predabovaný ruštinou. Nič proti J. Kačerovi, ale jeho časté mimovojnové scény a scény z nemocnice film občas zbytočne trieštia. Inak v danom žánri dráma- vojnový film, patrí určite medzi to najlepšie , čo v Československu vzniklo. 80%. ()
Řekl bych, že jde o nejlepší film režisérské dvojice Kadár a Klos. Syrový realistický válečný snímek, který nezapře silnou autobiografickou literární předlohu Ladislava Mňačka. Silný příběh plus realistické plnokrevné postavy jsou hlavními přednostmi tohoto filmu. Narozdíl od většiny produkce z doby reálného socialismu není prvoplánově heroický a podává své hrdiny se všemi jejich nectnostmi a selháními. Nebojí se ani v některých případech zlidštit nepřítele nebo v podobě dvou zběhů, kteří se přidají k partyzánům, ukázat, že za války nebylo nic jednoznačné. Celkový dojem: 95 %. ()
Galerie (12)
Zajímavosti (11)
- Filmovanie prebiehalo v Gottwaldove a Beskydách. Natáčalo sa aj v obci Podkopná Lhota. (dyfur)
- Valašská obec Ploština naozaj existovala na moravsko-sliezskom pomedzí pri Valašských Kloboukoch a jej vypálenie a zmasakrovanie obyvateľov za pomoc partizánom 19. apríla 1945 je pripisované plukovníkovi Ottovi Skorzenému, ktorý vraj v tom období bol na Morave poverený likvidáciou partizánskych oddielov. Akciu previedla zvláštna jednotka SS „Josef“, ktorej štáb bol vo Vizoviciach. V Ploštine bolo zaživa upálených 24 osôb, ďalšie tri osoby boli popravené a jedna osoba bola umučená pri výsluchu. Knižná predloha je autobiografickým dielom spisovateľa Ladislava Mňačka (partizán Voloďa). (andykovac)
- Z filmu byla vystřižena scéna, v níž po osvobození kope dav lidí do mrtvoly kolaboranta. (raininface)
Reklama