Lví král

Tam, kde jsem se měla smát, jsem se smála, tam kde jsem měla klepat nohou do rytmu jsem klepala, když se pakoníci hnali údolím, měla jsem o Simbu strach a když táta Mufasa umřel, tak jsem brečela. Všechno to funguje a přitom mám v puse zvláštní pachuť (naštěstí ne od toho svinskýho popcornu). Animace se mi líbila, byla fantasticky reálná, až jsem tomu nevěřila, hudba byla taky fajn a vlastně vůbec s celým filmem nemám žádný problém, ale nemám ten hřejivý pocit, který jsem měla u původního lvího krále, takový ten klasický disney pocit, že tohle je ta kouzelná pohádka, u které co chvíli ukníknu. A pravda, je to tak trochu (hodně) vykrádačka. (17.07.2019)

Není to špatné... ale je to k uzoufání zbytečné (nepočítáme-li samozřejmě vydělanou miliardu a půl, kvůli které se to všechno - zřejmě - dělalo). Ne že bych byl nějakým velkým fanouškem původního animáku a ne že bych ho viděl naposledy tak před dvaceti lety, ale stejně jsem měl pocit, že se dívám právě na něj... jen to všechno vypadalo reálně... i když nebylo... Nějak mi začíná být z celého posraného Disneyho na blití. A tohle nikdy NIKDY neskončí, protože tohle lidi chtějí a za tohle utrácejí peníze... 60% (06.09.2019)

Jako hejtr, který používání CGI v kinematografii kritizuje snad všude, kde to je možné, jsem paradoxně naprosto nadšený. Od Války o planetu opic jsem neviděl film, kde by využití fotorealistické animace dávalo výtvarný smysl. Vypadá to opravdu nádherně, chvílemi téměř dokonale. Příběh funguje stejně dobře jako v původní verzi (nicméně chápu ty, kteří tuhle novou verzi vidí jen jako naprosto zbytečný klon originálu) a v mnoha místech to dává funkční smysl i jako komedie pro dospělé. Za mě ideální rodinný film pro 21. století, který perfektně spojuje vizuální nároky doby, s archetypální potřebou prožít si a užít si příběh. 8/10 (18.07.2019)

Čekám, že na další projekci dostanu kamenem, ale nemůžu jinak. Hraný (?) "Lví král" je 99% kopií originálu, a to nejen příběhově, ale i co se jednotlivých záběrů týče. Objektivní přínos tohoto filmu se tedy rovná nule, nehledě na to, že připisuje zásluhy tvůrcům, kteří akorát slovo od slova a záběr od záběru přetočili něco, co už dávno existuje. Pak je tu ale subjektivní přínos a musím říct, že poprvé v životě po dokoukání "Lvího krále" necítím rozpaky. Čert vem neskutečnou animaci, protože vždycky budu inklinovat spíše ke klasickým kresleným Disneyovkám, ale konečně jsem neměla problém se "šup-šup, honem, nestíháme" tempem a naplno se do příběhu ponořila. Hraná (?) verze si sice narozdíl od animáku nemůže dovolit popírat fyzikální zákony, což se odráží na ne-tak-velkolepých muzikálových vložkách, na druhou stranu se jí ale otevírají nové možnosti v oblasti emocí. Například Scarova démoničnost je tak dovedena k absolutní dokonalosti, a i když může zpracování jeho nového vzhledu chvíli trvat, tak ve finále proti němu nemůžu říct ani popel. (18.07.2019)

Pohádky jsou moje. Lvího krále jsem si dala s chutí a jsem spokojená. Je pravda, že po primárním nadšení u Knihy džunglí, kdy mě nový způsob animace doslova ohromil, jsem už zase zmlsaná a všechno to, co jsem viděla dnes, mi přišlo jako "normálka", ale ona to normálka není. Je to paráda! Těší mě, že se tvůrci drželi animované předlohy i hudby, jediné, co mi vadí, že jsem film nemohla vidět v původním znění. Naše kino jej promítá pouze dabovaný a to je škoda. (29.07.2019)