Pomsta

Jak zabít potenciální revenge kult snadno a rychle. !!!SPOILERY!!! Úvodní sekvence (do pádu) je krásnou ukázkou toho, že i s malým rozpočtem se dají dělat divy, tzn. kvantita i kvalita jednotlivých záběrů je po technické stránce tak neuvěřitelná, že jsem div nechrochtala blahem (*****). Útěk a první tu-máš-zač-je-toho-loket vražda si ještě stále drží vysokou kvalitu a jistou míru důstojnosti, vše však končí v jeskyni (****), kdy se Amazonka - po sérii pěkně hnusných snů a po provizorní plechovkové fixaci rány po větvi - rozhodne stát Rambem a dorazit i ty zbývající dva vocasy. S prvním to má v celku snadné, když se fyzicky i psychicky vysílí lovením střepu v silikonové noze, druhý už dá docela fušku. Asi nějaký nadčlověk, jinak si ty hektolitry krve, co po sobě zanechává, nedokážu vysvětlit. (Než ho konečně zabije, mají v celé rezidenci kluziště a DOSLOVA vymalováno.) U finálního záběru na přilétající vrtulník jsem už jen ironicky kroutila hlavou a říkala si o co, že teď sejme pilota, naučí se to řídit a odletí do L.A. (**). Za kameru a za hudbu 2,5*. (25.04.2018)

Film, na nějž skoro nelze jít do kina, aniž by člověku už předem nebylo vyzrazeno vše podstatné (už samotný titul je značně spoileroidní, o traileru a anotaci ani nemluvě). Nejenom kvůli tomu mi to bohužel přišlo hodně předvídatelné - po pár minutách mi bylo v podstatě jasné, jak to celé dopadne (byť jsem nečekal, v jak moc krvavá jatka se to skutečně zvrhne). Předvídatelný děj mi přesto nebránil v tom, abych si film maximálně užil - naprosto mě dostal jeho výborný soundtrack a nádherná barevnost (některé záběry jsou úchvatné, jako např. noční jezdec na motorce zabíraný zepředu; samotný plakát mi naopak vizuálně přijde dost slabý, a nápadně mi připomíná plakát jiného francouzského snímku ze stejného roku - Ava). Souhlasím tedy s názorem, že zde byla forma upřednostněna před obsahem, ale možná mám právě takové filmy rád. Skvělí jsou i herci a lokace, a celkově mi to prostě přišlo jako příjemné filmové překvapení z francouzských končin. Věrohodnost zde sice dostává hodně na frak, ale kupodivu mi to zde moc nevadilo - už pro všechny ty záběry na skvostnou prdelku herečky v hlavní roli. UPDATE 17. 6. 2018 - Film se mi líbil na i podruhé, byť už to přece jen nebylo ono, když člověk u všeho ví předem, jak to dopadne. Co mě ale doslova zarazilo, byla ta kolosální nevěrohodnost, kterou je celý film prostoupen - napoprvé jsem ji sice také zaregistroval, ale teprve napodruhé mi došlo, jak moc zde scénář ignoruje jakoukoli uvěřitelnost - lidé zde přežívají zranění, která jsou jen těžko slučitelná se životem, a hlavní hrdinka zde celkově vystupuje jako někdo, vedle koho se Chuck Norris krčí jako slabý amatér, což je sice zábavné, ale opět jen těžko uvěřitelné. Spolu se značnou krvavostí snímku to považuji za hlavní důvod nízkého hodnocení, které si zde film vysloužil, což je podle mě škoda. (20.04.2018)

Velice rajcovní snímek, který hlavně v úvodu pekelně dráždí všechny možné erotogenní zóny na lidském těle a jakmile přestane s tímhle, napumpuje tělo adrenalinem. Revenge je přesně tak prostá žánrovka jako její název, ale já sakra říkám, že tyhle filmy mají na, jinak přeplněném, trhu své místo a osobně nyní hrozně lituji, že jsem na film nevyrazil do kina - tohle se musí podporovat. Ano, film sice hraje na první signální a sexy zadek misí se znepokojivými záběry ostatků lidských těl a jejich konzumace mrchožroury, ale...má to prostě tu sexy ženštinu, hodně akce, skvělé prosluněné lokace, dva pitomce se zbraněma a levného Aarona Eckharta (vlastně jsem si uvědomil je už dnes Aaron sám, ale patrně nehovoří francouzsky, což je nezbytný základ filmu), takže na vypnutí mozku u jednoho chladného zimního večera naprosto ideální. (28.11.2018)

Dlouho nepamatuji snímek, který by obdobným způsobem urážel inteligenci publika. Zástupce subžánru rape and revenge nás jen zřídkakdy ohromí sofistikovaným scénářem, a tak bych se spokojil i s jednoduchým, byť smysluplným příběhem o pomstě, jenž by vynikal autenticky působící brutalitou a vysokou mírou napětí. Jak tomu bylo například u znamenitého I Spit on Your Grave z roku 2010. Coralie Fargeat bohužel vykonala pomstu leda tak na divácích, jelikož její debutový snímek obsahuje tolik logických chyb, že by na jejich kompletní soupis nestačil ani poznámkový blok. Hlavní hrdinka unikne před jistou smrtí s elegancí MacGyvera, zanechává za sebou kilometrové krvavé stopy, peyotl využívá jako lokální anestetikum pro oblast břicha, nahřátou plechovkou od piva dokáže zacelit hlubokou ránu, atd. Příběh bez hlavy a paty. Coralie Fargeat zde navíc všechny postavy redukuje na uhozené karikatury. Snímek je špatně sestříhaný, kdy můžeme pozorovat nahodilé střídání dne a noci. Kamera se soustředí na nepodstatné detaily. Zkrátka ohromné fiasko. Jakožto zdejší hororový expert začínajícím tvůrcům fandím, ale Coralii bych pro její vlastní dobro doporučil hledat obživu v rámci jiné profese. Odpad. (12.05.2018)