Reklama

Reklama

Dům k pověšení

  • Jugoslávie Dom za vešanje (více)
Trailer
Jugoslávie / Itálie / Velká Británie, 1988, 142 min (Director's Cut: 270 min)

Obsahy(1)

Hlavní hrdina filmu Perhan žije se svou babičkou Hatidžou, strýcem Merdžanem a nemocnou sestrou Danirou v romské osadě, ze které jsou pravidelně unášeny děti do Itálie, kde jsou využívány Ahmedovou mafií k různým zločinům. Perhan se zamiluje do krásné Azry, ale k docílení svatby potřebuje peníze, a tak se vydává na dlouhou cestu do Milána Kusturica svým filmem reagoval na článek v novinách, kdy skupina jugoslávských Romů byla zatčena italskou policií a obviněna z vykupování dětí z chudých romských rodin. Děti převážela ilegálně do Itálie, kde je nutila k žebrání, prostituci a krádežím. Kusturica odjel do Skopje a několik měsíců žil v romské osadě, ve které naslouchal starým mýtům vyprávějících o svobodě a smrti. Ve filmu propojil dokumentární rovinu se symbolickou, ve které jsou protagonisté čistší, věří ve své sny a touží po šťastnějším volnějším životě. Film získal cenu za režii na MFF v Cannes v roce 1989. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (97)

Venkovan 

všechny recenze uživatele

Emir Kusturica umí prostředí jugoslávských cikánů vykreslit dokonale. O tom jsem se už přesvědčil. Tento snímek nemá chybu, oceňuji hlavně s jakou lehkostí je skloubena dramatická (vážná) linka s černou komedií. Je ve všech směrech vyvážený - reálný i naivní, vážný i odlehčený, temný i "světlý", veselý i smutný. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Je to určitě dobrý film, i když mě osobně nestrhnul tak, jak jsem asi původně čekal (hlavně pod vlivem některých zdejších komentářů, které ten film vyloženě vynáší do nebes). Přišlo mi to úmorně dlouhé (zhlédnuto v 142 minutové verzi) a musel jsem se celkem přemáhat, abych to hlavně zpočátku vůbec dokoukal, tak mi to přišlo divné - a celkově se k tomu filmu stavím hodně rezervovaně: ačkoli je obsazení asi výborné, osobně mi většina herců přišla neobyčejně ošklivá (za sebe nemám problém napsat, že film s tak vysokou koncentrací hnusných lidí aby pohledal) a výkon představitele hlavní role vnímám spíše jako rozpačitý, a celkově mi ten film přišel tak nějak naivní, jako jakási zvláštní balkánská variace na hollywoodské příběhy o mladících, kteří se dali na šikmou plochu (při sledování DOMU K POVĚŠENÍ se mi vybavila celá řada takových filmů, což je umocňovalo dojem nudy a pocit, že jsem totéž viděl v x variacích už dříve). S většinou filmového děje o to silněji kontrastuje neobyčejně silný závěr, který mě zarazil svou silou a vytáhl původně nevalný dojem nahoru - posledních několik minut podbarvených skvělou hudbou Gorana Bregoviće jsem si pustil několikrát, jak moc se mi líbí. Hlavně i kvůli tomu skvělému vyústění si myslím, že film za vidění stál, i když podruhé bych ho už vidět určitě nechtěl. Pro Kusturicovy fandy určitě must-see záležitost, pro ostatní lidi pak asi jen v případě, pokud filmy s podobnou "cikánskou" tematikou vyhledávají. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Keď si postupne napozerávate Kusturicove filmy, tak vám začne dochádzať, že v podstate točí stále ten istý film dokola. Keď sa nad tým hlbšie zamyslíte, tak zistíte, že je to úplne jedno a že možno je to tak aj dobre. Mladý milujúci sa párik hľadá miesto vo svojej nekonformnej spoločnosti a v prípade Domu obesenca netušíte, kam ich ich snaha môže dohnať. Alebo kam vyústi na prvý pohľad nezmyselný nadprirodzený prvok. Neverte poradiu žánrového zaradenia kúsok hore, je to presne naopak a v oboch prípadoch sú žánre dohnané na maximum. Kusturica nie vždy dokáže zamávať s divákovými emóciami, viac sa mu to darí s humorom, ale v tomto prípade som sa cítil na konci skutočne vnútorne "pohnutý". Možno bude viacerým prekážať trochu prehnaná dĺžka, ja som si však na sebe uvedomil, že čím dlhšie trávim čas s hrdinami zaujímavých príbehov, tým viac mi prirastú k srdcu a čas tak nehrá žiadnu úlohu. No a nesmieme zabudnúť na neskutočnú goticko-renesančno- barokovú fotogéniu talianskych miest. ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Další názorná ukázka toho, že by cigáni měli být ekologicky a ekonomicky vyhubeni. Strašný film. Kusturice hledal snědé spoluobčany do rolí asi v největší žumpě cigánského ochotnického divadla, tím pádem se na ty přismahlé šmějdy nedalo dívat a znepříjemňovali mi celý snímek. Nejvíce ze všech mě sral ten šulin v hlavní roli. Zásadní problém filmu bych viděl v tom, že se bere šíleně vážně bez Kusturicova typického humorného nadhledu. Člověk se musí opravdu hodně snažit, aby vypátral něco, čemu se může zasmát. Opravdu katastrofa, za kterou by se měl Emir upřímně stydět. ()

JASON_X 

všechny recenze uživatele

Cikány v Kusturicových filmech mám docela rád, takhle z plátna, na dálku, nepřímo... A nebudu zapírat - tenhle film přímo miluju, co naplat, lásce se holt nedá poroučet. Když jsem ještě pil, chodil jsem na něj s flaškou vína v batůžku, abych si ještě intenzivněji vychutnal jeho tragikomický (tedy spíš tragický) děj a nádhernou hudbu. A skladba Ederlezi je dodnes pevně mezi mými Bregovićovými největšími srdcovkami. Nejkrásnější scény - cikánské oslavy svátku Ederlezi (srbský Džurdževdan) na řece, schválně naaranžovány do podoby nějakého svátku indického. Nebo Perhan vztekle a sebelítostivě chlastající, tančící, zpívající a cigárem se pálící po návratu do rodné osady. Nebo Perhan nesoucí v náručí mrtvou Azru... A samozřejmě Perhanova pomsta. Silný, syrový a magický film ()

Galerie (16)

Zajímavosti (5)

  • Velký americký kabriolet, ve kterém jezdí Ahmed (Bora Todorović), je Pontiac Bonneville z roku 1970. (Saur.us)
  • Emir Kusturica si za film odnesl z festivalu v Cannes v roce 1989 cenu pro “Nejlepšího režiséra“. V roce 1991 získal film od Švédského filmového institutu cenu Guldbagge (Zlatý brouk) pro “Nejlepší zahraniční film“. (džanik)

Reklama

Reklama