Bábovky

Havlíkův první snímek mi byl dost sympatický, ale zatím platí, že čím novější, tím horší. Jako české filmové spotřební zboží to funguje, vše ostatní od hudby (zmiňované mnohými jinými), přes přehršel patetických postav až k závěru, který ukazuje, jak diletantsky si někteří čeští tvůrci představují "protnutí dějových linií." Párkrát mě rozesmál Marek Taclík (který svůj part aspoň pochopil a hrál jako karikaturu), naopak dost líto mi bylo Ondřeje Vetchého (který takhle ztraceně nevypadal od Vražedných stínů). Snad se z toho nestane trend. 30%. (14.06.2022)

Stejně jako valná většina filmových adaptací, ani Bábovky nedosahují kvalit literární předlohy, a to i přes to, že se na scénáři spolupodílela autorka Radka Třeštíková. Současně se ale nejedná o propadák, který by dělal románové předloze ostudu. Mezi největší devízy snímku patří nadstandardní herecké obsazení a uvěřitelné ženské hrdinky. Konečně se nejobsazovanější čeští herci objevili ve vztahovém dramatu, jež nehýří trapnými vtipy, nesnesitelnými mužskými postavami a přeslazeností. Nečtenáři mají po zhlednutí snímku o důvod víc přečíst si skvělou knižní předlohu a čtenáři se dočkají dodatečného epilogu, který v románu chyběl. 7/10 Více v mé recenzi na Fandíme Filmu. (27.09.2020)

Nejprve to pozitivní. Mozaika jakýchsi mikropříběhů je dobrým (samozřejmě jinde mnohokrát viděným) nápadem. Sledovat se dají díky solidnímu řemeslu a zvoleným pražským lokacím. Rovněž herci zmiňované příběhy drží nad vodou. Ovšem pod vodu je tlačí jejich prázdný a povrchní obsah, který se s realitou kolikrát naprosto míjí. Uchopit to celé zhruba tak, že jsme všichni propojeni a že je tohle celé ze života... proboha, vůbec není. Tvůrci se vzhlédli v zaoceánských mozaikách, jenže zvolili zoufale okoukané a slabé příběhy, které dohromady příliš nefungují. A navíc je jich opravdu hodně, takže třeba linie Langmajer-Vlasáková je úplně prázdná a nedotažená. Ano, je to přehledné a divák ví, co sleduje a proč to sleduje, ale jednotlivým příběhům chybí napětí, vtip, dílčí pointa. Potěší snad jen linie Plodkové a Taclíka, kdy ona to dobře sehrála a on je docela vtipný. Což se třeba vůbec nedá říct o Pauhofové a Vetchém. Nejen na nich je vidět, jak je to celé strašlivě špatně vymyšlené. A raději nerýpu do té téměř permanentní kýčovité orchestrální hudby. Snaživý režisér Rudolf Havlík nicméně ode mě dostává konstantně tři hvězdy, tak ho ani tentokrát nezklamu. (27.09.2021)

Měl jsem z tohohle filmu pocit, že někdo vzal Cosmopolitan nebo Harper Bazaar, vybral si pár „srdceryvných“ příběhů „obyčejných“ žen a pokusil se je po vzoru Lásky nebeské spojit násilně dohromady. Chlapi jsou tady všichni na jedno brdo - hajzlové ulhaní, sebestřední, záletní, nemající čas, lžou a kradou. Ženy jsou naopak jemné, citlivé, obětavé až za hrob, trpí nezájmem mužů, a dokonce i taková kur... pardon prostitutka má velké... srdce a oplývá v zásadě jen těmi nejušlechtilejšími city. Jako jo, od dob Pretty Woman chápu, že i ženy potřebují pohádky, ale těmhle vymyšleným pseudoproblémům snad nemohou v tomto filmu snad věřit ani ony? Jako asi žiju v jiném vesmíru, ale my s kámošema chodíme na pivo, o děcka se doma staráme, chodíme s něma k doktorovi nebo jim doma vaříme, nosíme domů prachy, občas si rodinka vyjde na výlet, a řešíme spíše problémy typu že jeden málo jí, druhý má nervy před maturitou, a jestli mámě koupit máslo za 40, nebo 45, protože 50 za to nedáme. Jenže to jsou asi nízké problémy a o těch se filmy netočí a příliš mnoho knih by se asi také neprodalo. Btw, navíc tohle celé ani nevypadalo jako film, mělo to strašně televizní vzhled. (08.06.2022)

Bábovky jsou melodramatem operujícím mimo jiné s prostitucí, drogami, nevěrou, mozkovým nádorem, sebevražednými sklony, útěky z domova a s nejedním těhotenstvím, což je však kupodivu podáváno jako cosi oddechového, rozverného a okořeněného komediálními hláškami. Jde o další český film, který se snaží působit jako hořkosladký příběh ze života, ale přitom je dokonale odtržený od reality (vykreslení vztahu mezi prostitutkou a jejím pasákem nebo pracovních poměrů v nadnárodních korporacích je jak z jiného vesmíru) a jehož postavy jsou jen primitivní figurky definované jedním až dvěma stereotypy (všichni dospělí muži jsou sobecká a bezohledná hovada, zatímco ženské hrdinky jsou jejich utrápené a naivní oběti). Přes banalitu a tupost obsahu však Bábovkám nelze upřít skvělou režii a cit pro vyprávění a solidně zvládnuté formální pojetí (střih, kamera, hudba, snaživí herci). Bábovky kromě toho mají i slušné tempo, výborně zinscenované vyvrcholení natočené na jeden záběr a i to postupné rozplétání pojítek mezi jednotlivými postavami je celkem zábavné. Celkově jde tudíž o film, jehož suverénní filmařské zpracování je o několik úrovní lepší, než by si jeho žalostně napsaný děj a ploché postavy zasloužily. (23.09.2020)