Režie:
Christoffer BoeKamera:
Jacob MøllerHrají:
Nikolaj Lie Kaas, Fares Fares, Johanne Louise Schmidt, Søren Pilmark, Fanny Leander Bornedal, Clara Rosager, Luise Skov, Amanda Radeljak, Anders Hove (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Podivné lékařské experimenty, zneužívání a převýchova „necudných" dívek. Do rukou detektiva Carla Mørcka a jeho asistenta Assada z kriminálního Oddělení Q se dostává další nevyřešený případ. Jak souvisí děsivé, půl století staré tajemství opuštěného ostrova Sprogø se třemi mumifikovanými těly nalezenými za falešnou stěnou jednoho kodaňského bytu? A komu patřila čtvrtá, prázdná židle u prostřeného stolu? Mrazivý detektivní příběh založený na skutečné kapitole dánských dějin je čtvrtým severským thrillerem natočeným podle bestsellerů Jussiho Adler-Olsena. (Aerofilms)
(více)Videa (6)
Recenze (378)
V knižní sérii jsem skončil zatím u Selfies a právě Složka 64 mi připadá jako poslední skvělá záležitost, následoval celkem dost sešup kvality, který se nepodařilo zastavit. U filmů to mám trochu jinak - po příšerném Vzkazu v láhvi jsem si vychutnal čtvrtý díl. Velmi slušně natočeno tak, aby byl divák udržován v neustálém napětí. Přečetl jsem si, že Lie Kaas skončil a nahrádil ho Thomsen. Je to škoda, Carla Morcka ve filmovém podání jsem s ním měl už spojeného. ()
4,5* prostě ti Dánové umí natočit detektivku, mně se to moc líbilo. shodou náhod jsem o víkendu viděla znovu Lovci hlav, které jsem kdysi dávno taky viděla ve Světozoru a byla jsem nadšená a Královskou aféru .... a mně se líbí ta atmosféra, co vůbec není líbivá na první dobrou, o to víc je realističtější. O oddělení Q jsem nikdy neslyšela, nic neviděla a možná právě proto jsem byla skoro nadšená, že je to na 5*. A hlavně to téma ... kdy někteří lidé mají pocit, že jsou lepší než jiní je hodně aktuální. ()
Adler-Olsen a jeho osvědčená dvojka jsou zpět! Tentokrát našim multikulturním detektivům zamotá hlavu pár ukrytých mrtvol. Dopadlo to, řekněme, podle očekávání. Pro mě to není tak napínavé a promakané jako třeba seriálový Most (bez vykřičníku), ale pochopitelně seveřani se nezapřou. Pořád je tam ta stísněná atmosféra, nehostinné ulice, šero a tajemno. Adler-Olsen k tomu správně pochopil, že přimíchat do základu trochu té současné, moderní politiky na objednávku neuškodí a bude to v "odborných" kruzích ceněno více... Navíc ústřední dvojka je zvolená fakt parádně. Doporučuju všem milovníkům severských i jiných kriminálek. ()
Nepatřím k těm, kteří během sledování detektivek hádají kdo je vrah a v tomto smyslu jsem spíše pasivním divákem. Mám se za to rád, protože tak nehrozí, že bych sám sebe připravil o napětí, jak se to stalo vedle mě sedící přítelkyni, jenž si záhadu nalezených mrtvých těl rozlouskla už na začátku a zbytek filmu se pak spíš nudila... Já se naopak nenudil vůbec a celý detektivní příběh jsem si pro jeho mrazivou a drsnou atmosféru a charismatické duo vyšetřovatelů vychutnal parádně. Cením si toho, že snímek nepůsobí jako by byl splácaný na koleně a nesnaží se šokovat diváka za každou cenu - naopak pointa (ač možná lehce předvídatelná) dává perfektní smysl a motivacím postav se dá snadno rozumět. Mé první setkání s případy Oddělení Q tedy dopadlo nad očekávání dobře a s Carlem a Assadem jsme se rozhodně neviděli naposledy. ()
Rozhodně nejdospělejší snímek celé série. Řeší se mnohem více vztahy mezi postavami a na povrch vyplouvají aktuální sociální témata. Samotný případ není z hromady podobných zaměnitelných zápletek, ale regulérním píchnutím do vosího hnízda. Tahle vážnost a dospělost však upadá ve fádním finále, kde veškerý punc originality a vážnosti ztrácí. Posledních několik minut v nemocnici mnohem spíše připomíná vykalkulované akční snímky let dávno minulých než uvědomělý čtvrtý díl skandinávské kriminální série. Moment, kdy hlavní záporná postava v monologu vysvětluje co bude dále následovat, je směšnou scenáristickou zkratkou, která je trnem v patě celému snímku. Oproti předcházejícím dílům tu také chybí vnitřní tenze a napínavá druhá polovina. Je to dáno tím, že spravedlnost a sociální aspekt tu převzaly otěže od prosté záchrany lidských životů. Vyšší předvídatelnost děje celku též nenapomáhá. Je tedy otázkou zda divák více ocení dospělé téma Složky 64 nebo dravost a jednoduchost předcházejících dílů. ()
Reklama