Smrt na Nilu

Když se malé šedé buňky zamyslely nad velkým množstvím zelených papírků, dalo se očekávat, že po kolektivním pícháníčku na kolejích přijde řada na lodní mordy na africkém veletoku.. Některé věci Branaghovi i přes konvence spjaté s námětem odpustím. Kýčovité scenérie s digitálními krokodýli, melodramatický zážeh lejtek ješitného Belgičana i teatrálnost, když padá klec. Jenže hůř už skousávám to, že do toho svého světa umělohmotných postav nedokázal vnést lehkost a důvtip (vzpomeňte si na plukovníka Nivena z Guillerminovy verze). Ta pro mě zůstává o Karnak dál. Už jen proto, že se při ní hadříkem neleštila umělecká licence.. (20.04.2022)

Dávám o hvězdičku více než Vraždě v Orient expresu, a to hlavně proto, že Smrt na Nilu není jen "další detektivka s Herculem Poirotem", ale je to další detektivka s Herculem Poirotem, která je kromě pátrání po vrahovi také o Herculu Poirotovi. Kenneth Branagh a spol. o to usilovali už minule, ale až tentokrát to vyšlo - tentokrát mě Poirot zajímal úplně stejně jako to, jak se vyvíjí případ, a bylo mi vlastně docela jedno, že ten případ je notoricky známý a vraha znám. Branaghův Poirot se Smrtí na Nilu stává druhým nejlepším Poirotem a závěr filmu, jeho poslední záběr, pro mě už teď patří k nezapomenutelným filmovým momentům. (19.03.2022)

[ČSFD projekce] Kenneth Banagh je jedním z mých nejoblíbenějších herců. Již mnohokrát dokázal, že umí brilantně hrát i režírovat a ani zde tomu nebylo jinak. I se zafixovaným Davidem Suchetem v hlavě jsem jeho ztvárnění postavy věhlasného detektiva přijal s nadšením. Neméně mne pak překvapila plejáda herců, kteří mu sekundovali, především pak jejich výkony. Vyzdvihl bych hlavně Emmu Mackey nebo Russella Branda, kterého bych málem vůbec nepoznal. Celý příběh je protkán rozmáchlými gesty a poněkud nucenými dialogy, které však zcela vystihují tvorbu Agathy Christie a do jisté míry i dobu, kterou zde popisuje. Smrt na Nilu je známým dílem, které netřeba dlouze popisovat, tu však nabývá zcela reálných obrysů a dívat se na tento snímek je skutečně zážitek. Finále je pak opravdovou třešničkou na dortu. Rozhodně doporučuji, fanouškům detektivek obzvlášť! 85% (10.02.2022)

Není to tak prvoplánová nablýskaná přehlídka hvězd bez přidané hodnoty, jako byla předchozí Vražda v Orient expresu, která mě nechala naprosto chladným. Tento snímek jsem si oproti tomu v kině užil. Tvůrci se zde nebáli lehce pozměnit děj, a tak i se znalostí vyústění příběhu jsem byl nakonec lehce překvapen jeho vývojem, kdy se můžeme dočkat i nevybíravého, lehce pesimistického vyznění. Za to palec nahoru. (18.04.2022)

Autori redefinovali postavy literárnej predlohy do takej miery, že som sa v nich čiastočne strácal, no s ubúdajúcimi minútami mi to už začalo byť jedno, pretože mi film začal pripadať nezaujímavý en bloc. Namiesto ostrého afrického svetla sa scény utápajú v "umelohmotnom", digitálne vygenerovanom olejovom (pseudo)svetle ("nekonečný" východ či západ slnka) či dokonca v tmavých a ešte tmavších interiéroch. Ak šlo o noirový zámer, treba povedať, že možno nejaká Agathina detektívka pochmúrny vizuál znesie, určite však nie Smrť na Níle. Takže grand faux pas. V dialógoch cítiť pokus priblížiť sa psychologicky ťaživému  bergmanovskému štýlu, čo je Agathinmu písaniu cudzie. Možno je to zámer, ale ja ho vyhodnocujem negatívne. Okrem toho v medzivojnovom období zďaleka nevládla vo vysokých kruhoch taká kozmopolitná rasová tolerancia, sem-tam sa po Níle v kajute 1. triedy previezol nanajvýš nejaký ten (maha)radža. Hudba nie je adekvátna dobe, takto sa začalo hrať a spievať až v 40. či dokonca 50. rokoch. No a kostymér, maskér a make-up artist zjavne mali pauzu – to, ako herci vyzerajú, pripomína všeličo len nie rok 1937 a nedokážem si predstaviť, kto mohol čosi také požadovať a prečo. V záujme modernizácie? Dobre, ale jedine vtedy, ak remake má dostatok iných kvalít na to, aby mohol bojovať s dokonalým originálom z roku 1978. Výsledok je tristný ako Škót nosiaci nohavice namiesto sukne. Zlatý John Guillermin! (17.05.2022)