V pasti

Podobně koncipovaná atmosferická group survival jako například A Quiet Place, či o trochu pompéznější, hlučnější World War Z. Pro všechny jmenované platí indikace faktoru světové apokalypsy a z počátku neschopnost lokalizovat proč, potažmo jak se bránit. Bird Box narozdíl od souputníků nejde cestou okázalých killů, ani masivních záběrů na tuny mrtvol. Rozehrává zajímavou partii mezi skupinkou lidí, vedenou názorově z počátku mírně kontroverzní mámou Sanrou Bullock a neviditelným zlem. Film, který překvapivě není o tom venku a jako hlavní marker tohoto faktu je ten, že se velmi pomalu a těžko dozvídáme co se tam venku vlastně děje. Namísto toho rozehrává Sussane Bier vcelku sofistikovanou a zábavnou hru o tom, že naprosto klíčová indicie k vítězství je rodinná soudržnost, sny a vůle jít dál ať se děje cokoli. To vše nepatetickou, lehkou a snad i "zábavnou" formou, která vyloženě nebije do očí. Neřešil bych experty kteří budou hořekovat nad tím, že nedostali potřebné vysvětlení. Je ho tam přehršel, lze brát každou chvíli. Jen je potřeba pozorně sledovat, protože občas platí to, že největší nebezpečí nemusí být na první pohled vůbec videt. (17.02.2019)

Skoro 70 let od vydání Wyndhamova románu Den trifidů je tu další z nekonečné řady jeho variací. Tentokrát jsem ale ovlivněný zejména tím, že jsem nedávno viděl dvě klasiky katastrofického žánru: Dobrodružství Poseidonu (1972) a Zemětřesení (1974) - a je fascinující, jak i tento "moderní" film z dílny Netflixu jede v přesně vyjetých stopách tohoto žánru a vlastně z klasické struktury vůbec ničím nevybočuje (snad kromě dvou časových linií). Dobré řemeslo, pramálo nového. (03.01.2019)

Byly doby, kdy jsem měl tyhle popcornové high concept horory, které táhne snadno pochopitený gimmick, rád. Dokonce jsem byl zklamaný, když se žádný ve filmu neobjevil. Nevím, jestli se změnily filmy, nebo já, ale dneska to vidím spíš jako riziko. Bird Box je krásná ukázka proč. V tom filmu se není čeho bát, vůbec není točený stylem, který by měl budovat děs nebo napětí, jde být jen zvědavý, jak se ten gimmick využije (a ne že by to tady bylo rozpracováno zvlášť dobře. Na co slepota, když může hrdinka v potřebných chvílích se zavázanýma očima bez problému běhat po lese?) Prostě je to jen sranda, která pořádně neprozkoumává žádné možnosti média, jenom naplňuje ústřední nápad. Časové skoky jsou naprosto samoúčelné a vyprávění spíš škodí, místo rozvádění motivů jsou vhazovány nové postavy vždycky, když už to začíná být nuda. Bird Box je přesně ten typ filmu, po kterém teenageři běhají po ulici s šátkem přes hlavu a Netflix musí vydávat prohlášení, ať to nedělají. Dobrá záminka pro fanfic a creepypasty, ale nevím, jak z toho jde nevyrůst. Protože jde přece jenom o film, který v každém okamžiku vypadá přesně tak, jak si ho představujete, když slyšíte námět. Chápu, že tenhle typ zábavy je třeba pro mnohé příjemný a uklidňující, ale mně to přijde zvlášť u hororů jako velká chyba. (29.01.2019)

Namiesto tichého miesta prichádza slepé miesto. Ale to predbežné porovnávanie je aj celkom odôvodnené. Iba mi to prišlo o triedu slabšie (na druhej strane však určite lepšie ako priemerný THE HAPPENING, kde som paralelu taktiež vycítil). Lenže zatiaľ čo je Tiché miesto hororové, ľakačkové, s parádnou príšerou, tuto sa jedná skôr o čisté sci-fi, kde nás čakajú maximálne hojdajúce stromy a poletujúce listy, a kto bude čakať akčný spektábl, tak sa asi nedočká. Možno som to čakal strašidelnejšie, možno komornejšie a depresívnejšie (námet si to pýtal), ale nepochybne sa jedná o kvalitu s dobrou myšlienkou skvelými hercami. Chválim najmä dejovú líniu z prítomnosti, pretože najmä pri lesnej koncovke som už nejaké napätie konečne vycítil, zatiaľ čo dej z minulosti sa podľa mňa až nadmieru venoval postavám a ich vzťahom, kvôli čomu to trochu haprovalo. Keďže mi tie dve hodinky ubehli bez potreby pravidelných cigaretových prestávok, tak sa pridám k doterajším "štvorkárom", aj keď možno hodnotili len trailer :-) (16.12.2018)

Více prostoru dostává spíše komornější, na můj vkus až příliš televizní část, ve které se vlastně skoro nic neděje, a když už ano, tak jsou to předvídatelné události, viděné již tolikrát předtím v jiných filmech. Hororovější napětí a zábavné putování jsou prostě natolik upozaděny, že jsem tím víceméně jen tak v klidu proplul. Bez peřejí, v suchu, bez překvapení. (21.12.2018)