Dubček

Dubček je silný ve faktografii a Adrian Jastraban ho hraje skvěle, ale České století bylo zkrátka mnohem více emocionální a mělo téměř permanentní vnitřní napětí. Tady se události skládají za sebou jak v nějakém dokumentu a všechno to už (většinou?) známe. Třeba ta osudová jednání v Moskvě byla odbyta několika scénami a monologem o ohromném tlaku, který ovšem nebyl vidět. Chyba! (03.09.2018)

Kde nie sú peniaze, tam je každá výpomoc dobrá. Ak nemáte na to, aby ste nakrútili rekonštrukciu vpádu vojsk do ČS, tak si vypomôžete doku-zábermi. Prináša to však riziko ťažkého wtf faktoru pri mnohých scénach. Dubček tak vyzerá ako televízny film českej televízie z 90. rokov. Chápem, že nakrútiť a dokončiť v slovenských pomeroch celovečerák a pustiť ho do kín je zázrak podobného razenia, ako zabehnúť stovku za 9.70 alebo vyhrať v jeden rok štyri grandslamy. Napriek tomu som rád, že som film videl doma a nie v multiplexe, tam musel pôsobiť skutočne nepatrične. Hudobná zložka asi bude publikum rozdeľovať na dva tábory, osobne som ju takmer neprežil. Film ale našťastie naberie v poslednej tretine na obrátkach a kladné pocity nakoniec minimálne dobehli tie negatívne. O praskajúcich parketách pri rokovaniach sa mi asi bude pár nocí snívať. (22.08.2018)

Patrím k ľuďom ,ktorí si stále myslia ,že Slováci robia strašné filmy ,a že nikdy sa nenaučíme byť originálni a trápni. Ale raz za čas spravím výnimku a pozriem si nejaký Slovenský film. Naposledy som tak spravil pri filmu Čiara ,dnes pri Dubčekovi. A neľutujem. Naozaj kvalitne spravené filmárske remeslo ,u ktorého neplatí za málo peňazí málo muziky. Pokiaľ čakáte ,že dostanete nejaký trápny film o Dubčekovom živote ,sklamem vás ,v skutočnosti je v tomto filmu omnoho viacej. Film sa zaoberá hlavne Socializmom s ľudskou tvárou a jeho následnou obhajobou u Brežneva. O okupácii tu asi ani nemusím hovoriť. A koniec je taký ,aký bol v realite - mizerný. Tým nemyslím nekvalitný ,ale smutný. Verdikt: Film Dubček v mojich očiach obhajuje Slovenské filmy a ukazuje ,že dobrý Slovenský film sa ešte dá natočiť , i keď sa mu to v nie všetkých ohľadoch darí. 72% - myslím ,že bol dobrý nápad si dať od Bebjaka pauzu... (26.08.2019)

Historicky celkem přesné, byla z toho cítit maximální snaha o autenticitu. Oproti jiným filmům prolínání mezi hranými pasážemi a dovovými záběry díky sépiovým filtrům bylo téměř neznatelné a to velmi chválím, protože jindy je skok z barvy do černobílé opravdu pěst na oko a divák hned vidí, že sleduje jen ,,reprízu'' něčeho dodatečně uplácanou v ateliéru bez řádného rozpočtu znemožňujícího to celé natočit bez dobových vsuvek. Jastraban - matador nekonečného seriálu TV Nova Ulice na takovouto roli asi čekal dlouho a těžko říci zda mu někdy přijde pod ruku další taková osobnost. Toliko k filmu, protože je to tu hlavně o něm, nikoliv o Dubčekovi samotném. Já osobně jej beru náhledem dvou optik. Jednou na něj koukám optikou šedesátých let, kdy po šílených padesátých letech jakýkoliv závan svobody a reforem působil v zemi těžce spoutané komunismem opojně a nádherně. Určitě nebyl svině jako Husák nebo Bilak a spol., možná byl i trochu naivní, ale také určitě nebyl v Kremlu takový hero jak ukazuje film aby tam bouchal před Brežněvem do stolu takovým způsobem, že se soudruhu Leonidovi rozechvělo jeho husté obočí a z neodklepnutého cigára odpadl popel... Vzdálenější optikou jej beru jen jako mladého komunistického aparátčíka - jakousi podivnou serebritu totality i s celou tou skvadrou soudruhů odvezených do Moskvy, který se nezříkal ideálů komunismu, socialismu, dělnického vedení a diktatury proletariátu. Koneckonců sám se tím v Moskvě opakovaně hájil a to i ve filmu. ,,Socialismus s lidskou tváří'' možná pootevřel stavidla svobody slova, revidoval sem tam nějaký ten šílený proces z dob Gottwalda, pořád se však opíral o nepropustnou hráz komunismu. Je otázkou, kam by to vše došlo, nebýt srpnové invaze. Určitě ne tam, kde jsme dnes. Nejsem Slovák. Není to můj hrdina a ani to není můj hrdina srpna 1968. Je to prostě komanč, který byl tehdy u toho. Jsem rád, že se nestal prezidentem ČSFR, protože by to bylo opravdu podivné navázání na cosi, čemu se v listopadu 1989 snad definitivně odzvonilo klíčema na náměstích. Souhlasím s Enšpíglem, že pokud mluvíme o hrdinech byl to opravdu především František Kriegel, který nepodepsal Moskevský protokol ačkoliv věděl co to znamená. A znamenat to mohlo všelicos. Jen ať si někdo nemyslí, že v srpnu 1968 byla v Rusku už jiná doba a nemizeli lidi jen tak jako dříve... A tak tedy dávám za tři kostky cukru kdyby bylo třeba, protože jako politické drama si to udrželo moji pozornost v tento památný den padesátiletého výročí od okupace bratrskými armádami až do konce. * * * (21.08.2018)

Laco Halama odviedol kus roboty. S minimálnym rozpočtom a bez nejakých známejších slovenských hereckých "hviezd" nakrútil pútavý životopisný film. Čím viac o udalostiach z roku 1968 a života Dubčeka viete, tým budete spokojnejší. Film sa totiž až prekvapivo vo veľkej miere drží faktov a obsahuje minimum udalostí, ktoré by si vymyslel alebo nejak inak zjednodušil. Herci stvárnili historické postavy vierohodne a film nepokazili. Nízky rozpočet, je vidieť najmä na tom, že film je zväčša len konverzačkou a udalosti pri ktorých by bolo treba vyšší rozpočet neukazuje vôbec alebo si pri ich zobrazení pomáha dobovými historickými zábermi. Čo mi však vôbec neprekážalo. Ako človeka, ktorého najobľúbenejší predmet na škole bol dejepis, ma tento film zaujal. Aj keď objektívne si myslím, že pre väčšinu ľudí bude Dubček nudný, pre absenciu základných znalostí z našej histórie zmätočný a že v kinách zrejme žiadne milióny nezarobil... 75% (23.02.2021)