Reklama

Reklama

Zabil jsem Einsteina, pánové...

  • angličtina I Killed Einstein, Gentlemen
TV spot
Československo, 1969, 95 min

Kamera:

Ivan Šlapeta

Hrají:

Jana Brejchová, Jiří Sovák, Iva Janžurová, Lubomír Lipský st., Petr Čepek, Radoslav Brzobohatý, Stella Zázvorková, Jan Libíček, Josef Hlinomaz (více)
(další profese)

VOD (1)

Fantastický příběh, jehož děj se odehrává střídavě v Americe, někdy na přelomu druhého a třetího tisíciletí, a v Praze roku 1911, je založen na myšlence, zda a do jaké míry by předčasná smrt zakladatele moderní fyziky, Alberta Einsteina, ovlivnila vývoj naší civilizace. Na rozdíl od většiny děl tohoto žánru, která posunují příběh do daleké budoucnosti, se zde děj naopak vrací pomocí „stroje času“ do minulosti. Jako historický fakt autoři označili skutečnost, že profesor Einstein mohl přijít v Praze roku 1911 o život – na této myšlence je postaven celý děj filmu. Příběh se odehrává „v budoucnosti“, konkrétně v roce 1999. Skupinka bojovně naladěných fanatiků si pohrává s nebezpečným vynálezem – takzvanou bombou G, kvůli které ženy obrůstají plnovousem a nerodí děti. Při hledání viníka toho všeho dojde lidstvo k názoru, že všechno má na svědomí zakladatel moderní fyziky. Do minulosti proto odlétá výprava profesora Moora s jediným cílem – zabít mladého Alberta Einsteina… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (237)

Oskar 

všechny recenze uživatele

"Jste zatčeni pro podezření z nekalých úmyslů proti jistému Adolfu Hitlerovi, malíři pokojů." Bláznivá persifláž na sci-fi tematiku. Scénář psali velcí znalci žánru Josef Nesvadba a Miloš Macourek, ale s vědomím, že český divák nemá s cestováním v čase zkušenosti. Asi proto skoro půlhodinu zabere nekonečné a opakované vysvětlování, než se začne konečně něco dít. Režisér Lipský byl z tématu hodně nesvůj, takže přinutil Macourka scénář krapet zjednodušit a sám pak při realizaci šlápnul na plyn komiky trochu víc než obvykle. Ale víte co? Je mi to fuk. Je to můj žánr, je to skvěle obsazené, originální a většina humoru funguje jak má. Kdyby to výše zmínění pánové jednoduše vzdali s tím, že výsledek nebude dokonalý, byla by to škoda. Ženy s plnovousy, muži s ňadry, prušácký akcent Stelly Zázvorkové, vesmírná raketa v Prodané nevěstě, zmatky kolem (ne)padajícího lustru... říkejte si co chcete, já jsem šťastný, že i tohle v českém filmu máme. :-) 80 % ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

Z československých bláznivých komedií jde o slabší kousek, navíc zastíněný námětově podobným a lepším Zítra ráno vstanu a opařím se čajem. Jenže Jiří Sovák a Iva Janžurová umí vykouzlit perfektní vtípek téměř ze všeho, takže si film zasloužil místo mezi klasikou. Scény s neustále přemisťovanou židlí a snaživým striptýzem Heleny Růžičkové jsou téměř dokonalé. ()

Reklama

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Roku 1999 budou uvědomělé členky Svazu žen rozhořčeně žádat (a za to i demonstrovat), aby světová vláda zatočila s teroristy („skupina nukleárních fanatiků“) a jejich zlovolnými pokusy. I přes tuto takřka verneovskou prozíravost se mi však potvrzuje, že faktor rozhodující o trvalé jakosti někdejších z reality unikajících českých komedií nese jméno Brdečka (3x s Lipským, mimo téma srov. i Vorlíčkem natočenou pohádku Princ a Večernice). Je sice fakt, že Brdečka to měl poněkud „snazší“ tím, že se čistě parodicky vtěsnával do různých už existujících (byt třeba jen v kolektivním po(d)vědomí cílového publika) formálních rámců, kdežto Macourek pracuje s rámcem teprve vykombinovávaným. Jeho výsledky jsou žel rozpačité. Lipského crazy sci-fi Zabil jsem Einsteina pánové je vcelku stejně průměrná, přihlouplá a nechytací jako Vorlíčkova Pane vy jste vdova (přes řadu skvělých momentů, což platí pro obě). Silnější než ona snad v náladě a té trošce dadaičnosti, slabší v rasanci a kadenci scén. Žádná z nich nemá to esenciální charisma, které by omlouvalo nejapnosti scénáře a rádoby rafinovanou naivní komiku (jež si naopak mohou bohatě dovolit nesmrtelní Hofmanovi a Polákovi Návštěvníci, které nepřipomínám náhodou: budoucí vedoucí epochální expedice Bláha se objevuje i zde, zatím jen v roli asistenta startu stroje času; nabízející se srovnání prof. Moora s akademikem Richardem (Filipem) pak nedopadá pro Sováka vůbec dobře). Jakkoli sympatická je Macourkova místy až vyzývavá nekompromisně šestáková krvákovost (doplněná zde např. Zázvorčiným „no konečník“), obě právě viděné komedie potěšily (pobavily) spíše jen v izolovaných jednotlivostech, tu i tam často závislých na konkrétních hercích. Zde Čepkův Einstein („hihihihehe“), ale i Brejchová („To znamená, že za tři roky a dva měsíce vypukne první světová válka. Čáau.“) a ovšem nástup nukleárního fanatika Libíčka s punčochou přes hlavu. Kemr i na půl plynu dobrý, žel zcela zabitý svým jakože komickým vynálezem. Ač ani ostatní nejsou špatní, podaný výčet těch, kteří zaujali, je přeskrovný, zvláště přihlédnu-li k tomu, že Čepek pracuje pouhým násobkem vah své osobnosti a hrané postavy a Brejchová to naopak seč může ždímá téměř z ničeho. (Abych nekřivdil, lze ještě upozornit na obě staré dámy na večírku, malého tatínka Frantíka Pecha a konec konců i Zázvorkovou, která je zde dokonale ve svém živlu.) Opakované Proč bychom se netěšili (napoprvé s raketou) národně milé, striptýzový bonus světově úchvatný - jakkoli je to úplně mimomísová scéna, jde zároveň o nejcennější moment celého filmu, v čemž může konkurovat jen Čepkův Einstein. Pod celkovou povrchností celé předložené zábavy nelze arci nevidět solidní, postupem děje se projevující, výstavbu: od nekonečných machinací kolem jediného kritického předmětu (lustr), přes neustálé splašené dramatické zvraty (vrcholící tím, že při „nepatrném“ zásahu do historie zařvou místo Einsteina skoro všichni přítomní), až po fatální a vtipně angažované finále (počínající už skvělým Sovákovým proslovem nad domnělou Einsteinovou mrtvolou). K těmto věcem lze přidat i trefnost, s níž si tvůrci dobírají jisté společenské kruhy. Nesporná přítomnost všech těchto kvalit však jen zdůrazňuje, že používat v souvislosti s Macourkovými filmovými scénáři slovo „geniální“ je slovní inflací a rouháním svatému Brdečkovi (alespoň pokud jde o klasický formát tzv. celovečerního filmu). Což právě potvrzuje Lipský coby rejža, na jehož přehledu realizovaných filmů je patrné, jak velmi je jeho dílo závislé na tvůrčích osobnostech scénáristů. Pro pořádek upozorňuji, že pod scénářem jsou podepsáni vedle Macourka též sám Lipský a autor předlohy Nesvadba, takže nevím, co z toho všeho, co automaticky připisuji Macourkovi, náleží skutečně jemu. Kvalitativní nevyváženost lze myslím nejlépe ilustrovat "nekalými úmysly proti jistému Adolfu Hitlerovi", což je velmi podařený zápich, ovšem dialog, jímž se k němu dospělo, je naprosto zoufalý a jako autor bych si za něj dal facku. /// V návaznosti na své vyšetřování jmen v Pane vy jste vdova zde jen jmenuji firmy objevující se na pražských domech: vetešník Pollak (Trödel Pollak!), Hans Liebig. K čemuž Kopeckého postava bankéře Quida Wertheima. (O Einsteinovi nemluvě.) Z jiného soudku Frank Pech (Lub. Lipský) narozen 1959 v Kalifornii, otec František Pech z Prahy. /// Komentáře: Poněkud jiné náhledy než můj (ale stejně hodné pozornosti) nabízejí Šandík, Radek99 nebo Oskar. NinadeL mě svým komentářem nalákala na reprízu po mnoha letech, podobně jako porůznu jiní (např. právě Šandík) na Pane vy jste vdova. V obou případech konstatuji zklamání, ačkoli úplně marné to nebylo. Jestli ale chcete vidět zajímavou komedii dle Nesvadby, tak rozhodně Hoblovu Ztracenou tvář. K významu Alberta Einsteina zde (http://bandzone.cz/skrytypuvabbyrokracie). Tamtéž se má brzy objevit (jak mám přislíbeno) i skladba Termonukleární exploze, v níž je řečeno vše, pokud jde o spásnou bombu. () (méně) (více)

Ampi 

všechny recenze uživatele

Bláznivá československá komedie, která mohla být zdrojem inspirace pro Návštěvníky.  Géniem, za kterým se cestuje je Albert Einstein a ne Adam Bernau.  Cestuje se na kratší vzdálenost z 1999 (tedy už minulost) do roku 1911. Místo Dagmar Patrasové je tu Jana Brejchová. Návštěvnicí jsou o něco lepší.  I když i zde je dost kvalitního vlídného humoru a scénáře. ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

,,Přinesli jsme ten lustr, madam..." ,,No konečník!" ,,Pokaždý ta kočka strašně řve, když jí chci vyndat očíčko..." Česká komedie plná nespoutané fantazie a svérázného humoru. Včetně menšího masakru v té době tak ( 60.-70.léta, vyjímečně 80.) oblíbeného ( Čtyři vraždy, Konec agenta, Tajemství hradu v Karpatech ad.). Herecký koncert českých hvězd a Jana Brejchová, naše nejkrásnější herečka vedle Olgy Schoberové a Květy Fialové. Praha počátku 20.století, futuristické kulisy budoucnosti ( 1999) a několikanásobný striptease..... ()

Galerie (31)

Zajímavosti (22)

  • Režisér Oldřich Lipský sa pri kontaktovaní hercov nestretol s veľkým ohlasom. Bol rok 1968 a tomuto svojráznemu námetu  len málokto veril. Petr Čepek, predstaviteľ Einsteina, dokonca svoju rolu najskôr odmietol. Prijal ju až po dohovorení kameramana Ivana Šlapetu, s ktorým boli dlhoroční priatelia. (Raccoon.city)
  • David Moore (Jiří Sovák) pri jazde v koči premýšľa nad tým, ako by vďaka cestovaniu časom mohol zabiť Hitlera a predísť tak Druhej svetovej vojne. Iróniou je, že o niekoľko rokov si v komédií Zítra vstanu a opařím se čajem  (1977) zahral práve Sovák vodcu neonacistickej skupiny, ktorá chce vďaka cestovaniu časom priniesť Hitlerovi najmodernejšiu zbraň, aby mohol vyhrať Druhú svetovú. (ČSFD)
  • Príprava ateliéru na natáčanie filmu sa zdržala z dôvodu zdržania natáčania filmu Ovoce stromů rajských jíme (1969), ktoré presiahlo do plánovaného termínu. Druhým dôvodom bola stavba dekorácií, výrazne náročnejšie ako sa očakávalo. [Zdroj] (Raccoon.city)

Související novinky

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

13.09.2012

Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)

Reklama

Reklama