Kafarnaum

"Capharnaum bol skutočne silným filmom. Veľmi smutným, veľmi dramatickým, no súčasne to ukazuje ľudskosť v úplne inom svete. Zain je skvelý hlavný hrdina a dáva do toho úplne všetko. A úplne rozumiem jeho rozhodnutiam. Nemohol jednať inak než robil a myslím si, že sa snažil skutočne najviac ako mohol. Myslím si, že to nebudem nejako moc naťahovať a povieme si fakty. Je to špinavé, je to drsné, je to silné. Rozumiem Zainovej motivácii žalovať svojich rodičov a uvedomujem si, že má pravdu. No potom je tu aj mladá Rahil so svojim synom Yonasom. A nikto nemohol vedieť ako sa celá situácia vyvinie a čo sa stane. A v Zainovej situácii by som pravdepodobne jednal rovnako. Myslím si, že ak chcete silné filmy z iného sveta, ktoré ponúkajú pohľad do života chudobných ľudí na blízkom východe, tak tento film oceníte. Má čo ponúknuť. Ak nie, tak asi budete sklamaní. Možno vás to môže vysoko deprimovať, no to je na úplne inú diskusiu. Som rád, že som film videl, nemyslím si, že by som sa k nemu niekedy vrátil. Raz a dosť. Hodnotenie: A- (05.03.2019)

Išiel som do kina na film peknej libanonskej režisérky Nadine Labaki, ktorá ale rozpráva o nepekných veciach, ktoré sa dejú medzi nami, len bohužiaľ, zatvárame pred nimi oči, ksichtíme sa, že sa nás to vôbec netýka, a pritom takýchto osudov sa dá počítať na státisíce, až milióny. Ocitol som sa na Blízkom východe, konkrétne v Libanone. Zain je 12. ročný chlapec. Má mnohopočetnú rodinu, keď ani jeden z rodičov nepracuje, a tak sa o obživu musia starať sami deti, ktoré musia pracovať, aby všetci mali peniaze na stravu. Raz bude mať toto nešťastné chlapča všetkého plné zuby, a utečie, stretáva etiópsku utečenkyňu, mladú ženu Rahil, ktorá má syna Jonasa. Ostane pri nich... _ Capharnaüm je prirovnávaný k 8 oscarovému Milionárovi z chatrče, ktorý je vedľa neho iba takým „chudobným príbuzným” , Labaki ide na koreň veci absolútne nekompromisným spôsobom, ktorý je miestami až neúnosný, čo Boyle nikdy nepraktizuje. Ručná kamera Christophera Aouna podtrháva celkovú surovú atmosféru, čiže máte pocit, že ste priamo v epicentre diania. Strhujúca, mimoriadna a excelentná výpoveď jedného z mnohých slumov na Svete, v akých podmienkach tu žijú ľudia ? To si nedokážem ani predstaviť, nieto ešte tu i jestvovať ! ? Pozrel som si výnimočný snímok, pri ktorom sa mi neustále tlačili slzy, ktoré som nedokázal udržať suché. Silný zážitok ! (27.02.2019)

Beze sporu velmi silný příběh, jenž chytí za slinivku. Hlavní nehrdina je zástupcem celé generace osůbek, které se narodily jen proto, aby se na světě plácaly od ničeho k ničemu. Nejlépe to vystihnul kolega Verbal. K tomu není co dodat. Dokud se budou tyto osoby množit jako krysy, bude to průser. Za mne 85%. (11.05.2020)

„CHCI, ABY MĚ DOSPĚLÍ POSLOUCHALI. CHCI, ABY DOSPĚLÍ, CO SE NEDOKÁŽOU STARAT O DĚTI, ŽÁDNÉ NEMĚLI...“ /// CAPERNAUM těží z mnohaletýho průzkumu mezi uprchlíky a zanedbanými, opuštěnými nebo uvězněnými dětmi. Má vyvolat mezi diváky pobouření, že se ještě dneska můžou dětem dít takovýhle věci. To podporuje autentická kamera a herecký výkony. Jakoby snad ani nehráli. Prostě žijou další svůj den. A že má takových dnů za sebou nepočítaně představitel Zaina, Zain Al Rafeea je bez jakýchkoliv debat. Jde o skutečnýho syrského uprchlíka, který žil v Libanonu a dnes je norským občanem. Jestli vám někdy připadal život jako hromada sraček, tak si k nim přidejte ještě jednou tolik a možná pochopíte, co prožívají děti v jiných koutech světa. CAPERNAUM vypráví jen o několika nešťastnících, ale jich útrapy a snahu o přežití předvádí hodně realisticky. A každému okamžitě dojde, že jim podobných jsou miliony. A pochopíte, proč se většina snaží odejít za lepším životem… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Žiju v mnohočlenný rodině, kde dostat první krámy, znamená mít svatbu. 2.) Rád mrknu na důvody, proč k nám plave celá Afrika. 3.) Thx za titule „num71“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (09.09.2019)

Asi dvanáctiletý, předčasně dozrálý chlapec jménem Zain se vymezuje proti bezcitnosti svého okolí. Ten kluk úředně vlastně ani neexistuje, spí na špinavé dece na zemi mezitím co rodiče vedle souloží, nikdy nechodil do školy a ani netuší, kolik let mu přesně je. Jeho mentální vyzrálost ale nedokáže akceptovat v čem on a jeho vlastní milovaná sestra vlastně vyrůstají a tak zakročí. Zažaluje své zaostalé, sobecké a slabomyslné rodiče, že jej přivedli na svět. Dále také za to, že přivádějí na svět další potomky, o něž se nedokáží vůbec postarat a také za to, že zavinili tragický konec jeho sestry, nuceně provdané za bohatšího souseda, později znásilněné. Do vsunutých scén soudního přelíčení pak vstupují rozsáhlé scény vyjevující Zainovy osudy vedoucí k jeho uvěznění kvůli vážnému ublížení na zdraví. Spatříme chlapcův útěk z domova i to, jak se láskyplně potlouká ulicemi s malým dítětem policií mezitím zadržené etiopské uprchlice a snaží se o něj všemožnými způsoby postarat. Capernaum zobrazuje svého druhu peklo na zemi; bezvýchodné živoření v chudinských slumech Libanonu doléhající zejména na děti. Kamera s majestátní pozvolností sleduje lidi jak při chůzi zanedbanými uličkami, tak z ptačí perspektivy, která ukazuje lidská mraveniště s plochými střechami budov i s bezpočty provizorních přístřešků. Režisérka výjevy předkládá provzdušněně, bez přikreslení, volí zdánlivě nezaujatý záznam reálií, přičemž ale dosahuje podmanivé, téměř dokumentaristické věrohodnosti, a to i díky výtečnému hereckému ztvárnění. Jedním dechem, tento film by měl vidět každý, aby si uvědomil, že přivádět děti na svět, je v dnešním světě obrovská chyba. Je uplně jedno, jestli dítě přivedete na svět v Libanonu, v Praze nebo v New Yorku, děti budou trpět všude. Dejte tomu ještě pár let a pak si možná na tento film vzpomenete. - "I want to sue my parents. Because I was born." (26.05.2019)