Utažení

Mladá vychovatelka přijíždí na starobylé sídlo, kde se má věnovat výuce dvou sirotků. Jenže jak záhy zjistí, s domem není něco v pořádku a děti také nejsou tak úplně normální. Většinu času to funguje sice jako rutinní, ale přesto obstojné strašení. najdete tu řadu klišé od bubáků v zrcadlech přes podvodní zjevení až po bouchání dveří a motající se záclony. Ale díky relativně solidní atmosféře a fajn castingu to dokáže zabavit. Kardinální průšvih přichází až se samotným koncem, který jsem si pustil několikrát a přesto jsem ho nedokázal pobrat. Nevím, co to režisérku napadlo, ale je to krásná ukázka toho, jak pouhých pár minut dokáže zazdít celý film. Přesto se kousnu a to průměrné hodnocení tomu dám. Kdyby mi chtěl náhodou někdo vysvětlit, co se to na konci dělo, budu za to vděčný. 50% (19.04.2020)

„Nikdy neodejdu, nebo se rozloučím se životem!"„Vrazíš si do oka jehlu?" Jehlu spíše vrazili do oka divákovi autoři již po několikáté zfilmované literární předlohy. Takže kdo má nakoukáno nebo zná knihu, nemůže být zaskočen ničím, snad jen závěrem, který dává divákovi na vybranou. Vzhledem ke konstatování služebné: „Doufejme, že to co má vaše matka, není dědičné." , je více než jasné, jaký konec tvůrci preferují. Je smutné, jak černobílá verze z roku 1961 (Neviňátka) dokázala předvést strašidelný koncert s málem, a nejnovější jí nesahá ani po kotníky. Laciné lekačky, Davisová, která si nedokáže získat srdce diváka, se děsně bojí, leze pořád, kam nemá, pak se ještě více bojí, a pak jí z toho haraší, a legrační duchové k tomu všemu. Z ruky lezoucí po Davisové jsem měl doslova záchvat smíchu, vzpomenuv si při tom na Addamsovu rodinu. Solidní kamera, dobrá hudba (pokud nepadají činely) a fajnové sídlo s tajuplnou zahradou - to vše je na dvě hvězdy. Zbytek za to nestojí. (13.05.2020)

Konečně horor podle gusta náročného diváka, ve kterém se zlo drží v povzdálí. Je neurčité a nepoznané, přesto však permanentně citelné, takže můžeme zažívat stále vzrůstající tíseň a nepříjemný, neodbytný dojem, že "tohle nedopadne dobře." Floria Sigismondi dosud neměla s královským filmovým žánrem prakticky žádné zkušenosti, ale svůj hororový debut zvládla s bravurou, která mi vyrazila dech. Marně vzpomínám, kdy naposledy hororový snímek nabídl takovou porci psychologického pnutí. Mainstreamové publikum však bude nepochybně zaskočeno skutečností, že ho scénáristé nevedou za ručičku a všechno mu polopatě nevysvětlují (zvláště v závěru). Já musím naopak náročnost dané látky ocenit a mile rád porovnám svou vlastní odbornou interpretaci díla s významy, které v The Turning odhalili ostatní. Jakožto zdejší hororový expert uděluji snímku slabších pět hvězd a již nyní mohu autoritativně konstatovat, že půjde o největší překvapení letošní sezony. (04.03.2020)

Když jsem na film kouknul na ČSFD, tak jsem si nejdřív říkal, co ten Mackenzie Davis je za hnusnýho kluka. Pak mi došlo, že už jsem jí někdy viděl a kupodivu v tomto filmu nevypadá zase tak zle. Jen teda čumí skoro celej film do tmy, jak kdyby ji vypadla vyplašenka z kapsy. Utažení by ale i tak mohl být docela dobrej strašák, kdyby neměl totálně debilní konec o hovně. Lekačky sice moc nebyly, ale napětí mě bavilo. Jenže k čemu to je, když film nemá konec a nic nevysvětlí. (22.12.2021)

Tak jestli někdy budu hledat prototyp extrémně nudné, neobjevné, laciné nefungující duchařiny s bídně nesympatickým obsazením, už vím, kde hledat. The Turning tohle nabízí od začátku až do konce. V podstatě si to můžete pustit, když třeba někdy budete potřebovat něco na uspání, protože tady se toho opravdu moc neděje a když jo, je to na dnešní poměry, kdy 21. století nabízí v hororové kinematografii nepřeberné množství možností, absolutní ostuda. Ten unylý rádoby efektivní závěr tomu opravdu moc plusových bodíků nepřidal. (20.05.2020)