Narcos: Mexiko

Aneb jak hypícký zkuřka k matroši přišel. Pořád ještě veselá a hravá záležitost, ovšem několik výhrad bych si dovolil předestřít. Právě nyní a zde. Tak! Napjatí jako šlachy? Už to bude.... už to bude.... a je to tůůůů! Kulyk projeví svůj názor. Burzy v napětí, fanynky spontánně ovulují, Žentour vyráží na oslavné turné. - Felix osciluje jen a pouze mezi dvěma polohami. Prohnaný kmotr a přizdisráč, co se studem nedokáže podívat lidem do očí. To je poněkud plochá figurka, nemyslíte? A ten Kikit jeden, Camarena, který ve skutečnosti rozhodně nebyl Jiskrou jasnou a Timurovým odlitkem, by zasloužil típnout hned po úvodních titulcích prvního dílu, protože.... vylhané Dušíny nikdo nerad. Celé dílo je poněkud nesoudržné, a to více, než je i u seriálu vhodné. Vidíte, málem bych zapomněl - Rafan ,,kár" Quintero mohl taky dostat do vínku nějakou snesitelnou mrdnu, a ne strašidelnou Tessu. Ale! V rámci akce rozjezdy pro hvězdy se, jak pevně věřím, můžeme těšit na lepší příští. Guzmáne, pojď k nám. (09.05.2019)

Nová destinace, úplně nové herecké tváře, nový podtitul. Na nejnovější přírůstek do rodiny Narcos se sosutředila veliká pozornost, zaznamenal jsem, že mnoho kritiků zprvu usuzovalo, že to na své starší úspěšné bratříčky (tím myslím samozřejmě první tři série) mít nebude a ta špetka dokonalosti tomu jednoduše bude chybět. Malinko možná chápu, co tím mysleli, ale suma sumárum, Narcos Mexico je prvotřídní počin s jen málo kosmetickými nedostatky. Tím nejdůležitějším atributem jednoznačně bylo sehnat charismatického herce, jenž by dokázal unést celý seriál a diváci by si jeho počínání na obrazovce užívali plnými doušky. Zpočátku jsem sice choval k Diegu Lunovi a jeho postavě menší pochyby a k spekticismu tudíž chyběl doopravdy malý kousek, ale jak čas plynul, tak jsem pochopil jeho osobnost. Na Pabla sice nemá, ale kdo z ostatních taky, že ? Trochu mě zarazilo, že příběh se rozjížděl docela pomalým tempem, ale ke konci to nabralo slušné otáčky, kde o přestřelky a příběhové zvraty nebylo nuze. Skvělý soundtrack, výborné vygradování, natěšenost na druhou sérii zde tudíž panuje. Teď si asi říkáte:,, Tak proč tomu ten ignorant napálil jen čtyři hvězdy?" Chyběla mi zde lepší a propracovanější postava na druhé strany barikády, postava agenta Peňy totiž "Kikiho" převálcovala na plné čáře. Za mě dávám 84 % (28.12.2018)

Musím říci, že jsem se přesunu z tropické Kolumbie do podstatně vyschlejšího Mexika v rámci série Narcos docela obával. Z části se ty obavy nakonec vyplnily, ale nakonec se přeci jen podařilo navázat dost kvalitně. U původních Narcos mi více vyhovovalo to zasazení a ta atmosféra (holt mám radši tu zeleň). Hlavní devizou ale bylo to, že děj se u původních Narcos soustředil na podstatně méně ústředních postav, především pak první dvě série. U Narcos: Mexico to, vzhledem k povaze tehdejšího trhu s drogami, ale dost dobře udělat jinak nešlo, než rozšířit plejádu ústředních postav. To se ale ve své podstatě musí nutně promítnout i v samotném celku. U původních Narcos jsem se se všemi ústředními postavami mohl seznámit dost blízko, protože prostoru tam měli všichni tak akorát. Tady už to ale tak nejde, protože postav je mnoho a času na to je blíže poznat logicky tolik není. Ale musí se smeknout, že z toho tvůrci vytřískali maximum v tomto směru. Za mě nicméně v Narcos: Mexico nebylo moc postav, které by mi nějak vyloženě přirostly k srdci, a tedy o to více mě u seriálu zajímal jejich osud a tím více i seriál samotný. Ale počkejme na další série, protože závěrečný díl té druhé naznačuje, že by to mohlo být od teď ještě zajímavější. Za mě tedy původní kolumbijský Narcos před svým novějším mexickým bráchou vede, ale jsou si dost rovni. Jinak další devizou obou Narcosů je to, že člověka to nutí si hledat informace o tom, jak to vlastně ve skutečnosti přesně bylo. Nevýhodou ale je to, že s tím musí člověk být opatrný, jinak sám sebe nemile vyspoiluje. A to tady člověk fakt nechce. (13.04.2020)

Tak tohle se opět velmi povedlo! Tentokráte se z Kolumbie přesouváme do slunného Mexika, přičemž i zde dostaneme nekompromisní dávku akce, drog, neustálých intrik a s tím spojenou i neotřelou lekci z této temnější stánky tamní historie. Jediným nedostatkem tedy zůstává fakt, že jsem byl neustále nucen porovnávat postavy Diega Luny a Wagnera Moury z původních “Narcos”, z čehož bohužel první jmenovaný nevyšel úplně se ctí. Postava Félixe Gallarda zkrátka vedle Pabla Escobara působí jako chudý příbuzný. Avšak až na tento detail se stále jedná o velmi povedený seriál z prostředí drogových kartelů, který byste si rozhodne neměli nechat ujít. Skvělá práce! (Netflix) „What I’m building here is an empire!" (20.06.2021)

S mexickými Narcos mám dva problémy. Prvním je romantizace antagonistů, která je vidět hlavně v třetí sezoně u Amada C. Fuentese. Na druhou stranu jeho závěrečné úsilí o únik ze systému, který spoluvytvářel je sympatickou snahou načrtnout alespoň trochu problém větší a zásadnější. Tím problémem je absolutní nedostatek sebereflexe amerického pohledu na "drogovou válku". Tuhle perspektivu zosobňuje zabejčený agent Breslin, který prostě stále půjde po krku nějakýmu narcobaronovi a když se jim ho podaří sundat, půjde po krku dalšímu, aniž by si uvědomil, že nebojuje s lidmi, ale se systémem, který USA spoluvytváří a nikdy nemůže porazit. Ke cti budiž, že v závěreční epizodě si Breslin alespoň přizná, že "drogy válku zatím vyhrávají". ___ V tomhle mimochodem byla skvělá třetí sezona origninálních Narcos, který nabízela na "drogovou válku" cyničtější perspektivu charimastickýho agenta Peni (Pedro Pascal). (05.01.2024)