Květ mého tajemství

Prvý Almoldóvarov film s vážnejšou tematikou a treba povedať, že po Kike (1993) je to poriadny skok k vážnejšiemu tónu. Almoldóvar je tu už menej strelený, vyzretejší a jeho neskorší majstrovský, nenapodobiteľný štýl tu už začína predvádzať v plnej kráse. Rozhodne ale nemožno povedať, že by tu humor chýbal, len je menej čierny a s veľkým vkusom namiešaný s dávkami psychológie, romantiky a dramatickej zápletky. Významnú rolu v tej psychologickej časti hraje skvelé herectvo Marisy Paredes (hlavná postava Leo), o tú humornú zložku sa zase perfektne starajú jej sestra (Rossy de Palma) a matka (Chus Lampreave). Dokonale tu už funguje aj typicky obraz Almodóvarových filmov, keď každý jeden záber je nesmierne pôsobivý nádhernými kamerovými kompozíciami, plnými pestrých, perfektne zladených farieb. Veľmi sympatická mi je téma filmu - hlavná hrdinka Leo opovrhuje brakom, ktorý mnohí ľudia považujú za umenie a hoci jej takýto brak slušne vynáša, chcela by konečne tento falošný svet opustiť a začať konečne tvoriť ozajstné a hlavne pravdivé umenie. Tento prerod Leo v profesionálnom živote prebieha paralelne s krízou v jej osobnom živote, v ktorom tiež doteraz žila v pretvárke (domnelá veľká láska medzi ňou a manželom). Almodóvarovi sa tu podarilo vytvoriť z veľmi jednoduchej zápletky krásny a hlboký film. Prekvapili ma niektoré odkazy na budúce (!) filmy režiséra (Volver (2006), Bolesť a sláva (2019)). (15.08.2021)

z tich filmov co som od pedra doteraz videl je kvet asi najautobiografickejsi. odkazy na jeho buduce filmy (vsetko o mojej matke, volver) zabalene v dojimavom pribehu klasickej almodovarskej ,,zufalej manzelky" ktora ma divne nalady a riesi divne veci (vyzuvanie topanok). k tomu vsetkemu neuveritelne originalny dej, skvela marisa paredes.. uzasne straveny cas. (04.04.2009)

Almodóvar ženské duši opravdu rozumí, i když je znát, že ji v každém okamžiku zrovna neobdivuje. Je radost dívat se, jak si pohrává s její neovladatelnou emociální živelností, dokáže jí diváka provádět, bavit se jí, ironizovat, ale koneckonců ji s ním i sdílet, a to i když je divák chlap. Kouzla s kamerou, které jsou do té míry originální, že je nelze přehlédnout, a do té míry pokorné, že netrčí a neruší, všechno ještě půvabně dotvářejí. (14.06.2009)

Ano, pokud bychom chteli mluvit o pozitivech Kvetu meho tajemstvi, dostaneme se tam, kde u kazdeho dila Almodovara. Vyborna kamera, pribeh,hudba, vtip, nadsazka, barvy a skvely vyber hercu a jejich vykony. Tento film pojednava o sice kratkem obdobi zivota jedne spisovatelky, avsak velmi intenzivnim. Urcite stoji za videni a snad az na odpurce Almodovara, kazdeho necim zaujme. Vyborna byla postava matky hlavni predstavitelky, co slovo to perla. Jinak jsem si vsimnul, ze ve vsech Pedrovych filmech jsou vzdy zabery na spoustu nadhernych vchodovych dveri domu, jedny hezci nez druhe. Tak nevim, zda jsou ve Spanelsku vsechny dvere tak krasne nebo si je reziser vybira...?!:-) (02.02.2009)

Běžná permutace Almodóvarových obvyklých témat - ženská obětavost, žena jako ekonomický tahoun rodiny, pouto mezi ženami, ženská oddanost, adorace pokleslých žánrů, prolínání různých vrstev fikce. Ženy, ženy, ženy. S velkým Ž. Žádná příznačně nepřipomíná nudné, prázdné, duté, ordinérní husy, kterých, jak všichni dobře víme, po světě gágá nemálo. Almodóvarův svět je postrádá zcela. Nepočetní a postradatelní jsou i muži, odsouzeni do role záporáků (nakladatel), slabochů (příznačně pojmenovaný důstojník Paco), slintavých obdivovatelů (otylý šéfredaktor; zjevně režisérovo alter ego) a příživníků (cigánský tanečník). A jeden či dva transsexuálové nebo cosi na ten způsob. Všechno je ještě docela originální, jen jaksi méně zářivé, než u mistrových vizuálně opulentnějších produkcí po roce přelomu tisíciletí. Zaměnitelnost jde tak daleko, že se jedna ze zmíněných literárních zápletek zcela překrývá s hlavní dějovou linií Volver. Od tvůrce jako je Almodóvar by soudný člověk asi neočekával radikální změnu formy a obsahu. Květ mého tajemství ale trpí tím, že vše, čím se pokouší trumfovat, zpracoval Almodóvar lépe jinde. I když to bylo v případech, které mi přicházejí na mysl, chronologicky později, degustaci to poškodilo. Hezká ukázka toho, jak recyklací poškodit cosi původního. (23.10.2015)