Show Jerryho Seinfelda

Seriál, který nezapadá do žádné škatulky. Velmi vtipná situační komika a povedené stand-up výstupy. Skvělé herecké výkony a pohodová atmosféra. Seriál se podobá Friends, ale více si zakládá na konverzačním humoru než na tom fyzickém. Postavy jsou hezky vykreslené a každá z nich je svým způsobem originální (ne tak originální, že byste je ve svém okolí nepotkali, ale originální natolik, že se jeden druému vůbec nepodobají). To máme neurotického ne moc výrazného, naprosto obyčejného ale hodného vtipálka Jerryho, který svůj život staví převážně na předvádění stand up komedie v klubech, nezávazném randění a zabíjení volného času v kavárně společne se svým nejlepším kamarádem Georgem a svou bývalou přítelkyní a zároveň dobrou kamarádkou Elaine, kde se mezi ně pokaždé vloudí Kramer, bez kterého si tento sitcom neumím ani představit. Je to totiž takový magor, že pobaví v každé epizodě a vždycky uplně jinak (a jeho pletky s ovocem, nepřekonatelný). George je nadruhou stranu ne moc pestrý charakter, ale svou občasnou blbostí, vytrvalostí dosáhnout těch nejstupidnjších cílů a jeho extrémní chamtivostí, dokáže také pobavit - obzvláště pokud jde o Georgovu mizernou existenci, to se pak jeden v něm hned vidí. Elaine mám nadruhou stranu velice ráda. Není sice obzvláště originální ve srovnání s jinýma slečnama v seriálu, ale je to dobrá kamarádka, zabijí situace výřečným sarkasmem a má velice hezký úsměv. - "Looking at cleavage is like looking at the sun. You don't stare at it. It's too risky." (27.02.2019)

Z mojí zkušenosti až příliš často zaznívá věta "tenhle seriál je o ničem." U Seinfelda je to ovšem pravda, a to záměrně. V seriálovém světě prakticky ojedinělý, Seinfeld zůstává celých devět sezón o ničem, chybí mu jakýkoli konzistentnější motiv, jedná se zkrátka o každodenní, banální život jednoho neurotického stand-up komika a jeho tří stejně vadných a ujetých přátel. Jeho kouzlo pak spočívá ve smyslu pro detail a kontinuitu, a z toho plynoucí neuvěřitelné množství running joků. Ať už se jedná o všeljaké charakterové nešvary, přezdívky a podobně, Seinfeld svoje postavy miluje a hýčká navzdory jejich mnohdy nesnesitelným osobnostem, nikdy je nezradí v zájmu líbivosti, a proto za celou dobu nesklouzne do průměru či středoproudu. Důkazem toho budiž kupříkladu finiš sedmé řady, který je dost možná tím nejhnusnějším sitcomovým momentem všech dob. Jerry je papírově ten nejnormálnější a "nejlepší" člověk party, přesto za 180 dílů vystřídá nějakých 70 přítelkyň, a je schopný opouštět je z nejmalichernějších důvodů (man hands anyone?). Jediná ženská ve skupině, krásná a roztomilá Elaine (v božském podání Julie Louis-Dreyfus), je mnohdy tím největším chlapem (sázka o masturbaci, soup nazi). Tlustý, plešatý a sobecký George potom soutěží s výstředním příživnickým čahounem Kramerem o titul zevla století. Do toho se přidává obrovská plejáda recurringů, kteří dovedou v jedné větě ovládnout scénu (Mrs. Costanza či David Puddy vytanou na mysl jako první), a výsledkem je nekončící přehlídka svéráznosti, sobeckosti, otravnosti, především ale skoro vždycky dobré zábavy plné meta humoru. Před sledováním jsem byl vůči seriálu předpojatý, Jerryho stand-up se mi nikdy nezamlouval, a paradoxně i tady je to ten nejslabší prvek (a hlavní důvod toho, proč se bráním pětihvězdě, tím druhým je potom katastrofálně špatné finále,byť je stejně nekompromisní, jako celý seriál). Říci však o Seinfeldovi to, že je průměrný, prvoplánový nebo nepropracovaný, to je strašlivá ignorance. PS, rád bych napsal pár slov na závěr, tady jsou: Mulva! Jujyfruits! Witchee Woman! Twist Off! Shrinkage! Hello, Jerry! Hello, Newman! Yada yada yada! aaaand Stellaaaaa! STELLAAAAAA!!! (20.07.2015)

Sinfelda sem si matně pamatoval z dob kdy běžel chvilku na Nově a když se naskytla příležitost si ho dát na Netflixu vcelku neváhal sem a i když to chvilku zabralo, konečně sem se prokousal všemi devíti sériemi a jsem za to upřímně rád. Už kdysi mě Seinfeld bavil, ale v pokročilejším věku sem si ho přeci jen užíval trochu víc. Ano, je to seriál o ničem plný sebestředných, sobeckých, zlých a pokryteckých postav, které se vyžívají v neštěstí jiných, ale i takový umí být život a lidi kolem nás (včetně nás samých) a Seinfeld s Larry Davidem už před víc jak třiceti lety věděli jak to uchopit a to i za cenu že mnohdy nešli divákům úplně naproti. Finále s vystavením účtu a vysvědčením ze sobectví a malichernosti už je jen taková třešnička. Dneska už by podobný sitcom vznikal horko těžko, i když je fakt, že co do nesympatičnosti postav mu zdatně konkuruje It´s Always Sunny In Philadelphia...80% (05.12.2023)

Zlatý Glóbus - cena (3) - 51. ročník (za rok) 1993 - *Nejlepší seriál (komedie / muzikál), *Nejlepší herec v seriálu (komedie / muzikál) - Jerry Seinfeld, *Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Julia Louis-Dreyfus + nominace (12) - 50. ročník 1992, 51. ročník 1993 - Nejlepší herec ve vedlejší roli - Jason Alexander, 52. ročník 1994 - Nejlepší seriál (komedie / muzikál), Nejlepší herec v seriálu (komedie / muzikál) - Jerry Seinfeld, Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Julia Louis-Dreyfus, Nejlepší herec ve vedlejší roli - Jason Alexander, 53. ročník 1995 - Nejlepší seriál (komedie / muzikál), Nejlepší herec v seriálu (komedie / muzikál) - Jerry Seinfeld, 54. ročník 1996 - Nejlepší seriál (komedie / muzikál), 55. ročník 1997 - Nejlepší seriál (komedie / muzikál), Nejlepší herec v seriálu (komedie / muzikál) - Jerry Seinfeld, Nejlepší herec ve vedlejší roli - Jason Alexander (04.03.2009)

Těžko se zcela nezaujatě přistupuje k seriálům, které před sebou tlačí přívlastky jako revoluční nebo nadčasový. Nutno však říct, že Seinfeld z mého pohledu tohle břemeno maximálně ustál. Jeho sledování byl skutečně zážitek, který se především z hlediska amerického sitcomu naskytne opravdu jednou za čas. Mě si především získal v těch detailech, ve kterých zobrazoval ty drobné životní situace, pro který získal onen přívlastek „show o ničem.“ Fascinovalo mě totiž, s jakou elegancí kráčel na té pomyslné čáře mezi absurditou a realističností. Jak dokázal rozehrát zápletku z naprostého mála. Tomu nahrávaly i skvěle vybalancované postavy Jerryho a jeho přátel. Za těch devět let totiž jen málokdy autoři zradili jejich návyky a myšlenky, i když jejich chování nebylo vždy zcela společensky únosné. To je něco, co mi přijde naprosto fascinující, jelikož mám pocit, že se často stává, že hodně hrdinů se v průběhu seriálu mění podle divácké poptávky. Jerry, Elain, George i Kramer však stále byli těmi stejnými postavičkami s konzistentním chováním a pohledem na svět. Samozřejmě, při tak obrovském množství epizod se to neobešlo bez horších i lepších nápadů. Seriál dosáhl svého vrcholu i pomyslného pádu. Za sebe jsem si nejvíc užíval éru mezi třetí až sedmou sérií, která přinesla naprosto úchvatné dějové linky a šlapala jak dobře namazaný stroj. Osobně jsem strašně nadšený, že jsem tento seriál viděl. V rámci takových těch stojatých vod amerických situačních komedií, jejichž vrcholnou zápletkou obvykle je, kdo se dá s kým zrovna dohromady, je to skutečně jeden z právoplatných milníků žánru. (04.04.2022)