Tenkrát podruhé

"Ne že bych se tak miloval, ale v té době nebylo tak špatné být mnou." Bylo to originální, hravý a patrně vhodný pro nás, kteří o roce 1974 nemáme jen teoretický informace. Po desítkách let manželství mě to donutilo hledat bod, do kterýho bych se chtěl znovu podívat a ... já ho nenašel. Někde je chyba. Určitě ve mně, v tom se moje žena s nespokojenou Marianne určitě shodnou. A já se zase shodnu s rezignovaným Victorem, že útěk do hry s jedinečnou Margot je skvělej nápad. Užil jsem si to a zalitoval, že je to jenom film. (05.10.2021)

Príjemná jednohubka, ktorá je stvorená do kina, na rande. V divákovi vzbudí pocit a zvedavosť, aké by to bolo, prežiť ešte raz niektorú z minulých, dôležitých udalostí svojho života. Hlavnému hrdinovi tohto filmu to bolo dopriate. Celkovo originálny, utáraný - ako sa na francúzov patrí - snímok, ktorý neurazí. 75 % (11.12.2019)

Moje hodnocení je čistě subjektivní, pocitové, melancholicko-nostalgické.. Hlavní postavě rozumím asi víc, než se mně samotné líbí, k tomu tedy já též vlastním flanelové pyžamko, tss.. Stárnoucí pár Daniel Auteuil a Fanny Ardantová naprosto dokonalý a ten druhý mladší pár za nimi nezaostává, zdatně jim sekunduje, Guillaume Canet a Doria Tillierová velmi dobří.. Pro mě osobně nevýslovně krásná záležitost.. (10.10.2020)

Romantické? Jistě, kdo by nechtěl prožít znovu největší lásku svého života! Nostalgické ? Rozhodně, komu by se nezasteslo po starých dobrých časech, kdy jsme nebyli 24 hodin v zajetí mobilních telefonů a když někde zazvonil telefon a někdo se po někom sháněl, dotyčný mohl jen zavolat: "Řekni, že tu nejsem!". Melodramatické? Přirozeně, zcela vypočítavě se zde kalkuluje s divákovy city. A přes všechny tyto šablony je děj filmu čím dál tím posouvá k vlastní originalitě a do poslední chvíle není jisté, kam nás dovede (nebo kde se zastaví). Za to patří Nikolasi Bedosovi velké smeknutí. Stejně jako skvělému Danielu Auteilovi a nestárnoucí Fanny Ardantové. Po dlouhé době film, který se nepochybně zařadí do zlatého fondu francouzské kinematogfie (a těším se na případný český dabing, skvělé a vtipné dialogy po tom přímo volají!) (13.01.2020)

„A víš ty co? Odcházím. Marianne, já odcházím! Přísahám ti, že odejdu!“ - „A já na to čekám!“ Jenže aby se opravdu nedočkala…Když nestíháte tuhle dobu, která vás bytostně štve, stejně jako váš úspěšný syn a manželka odmítající zestárnout, už to na moc radosti nevypadá. Ale co když se naskytne možnost zažít znovu dobu, ve které jste byli šťastní? Dlouho (téměř celou první půl hodinu) jsem se na film nedokázal tak úplně správně naladit. Ale od chvíle, kdy jsme se s hlavním hrdinou konečně přesunuli do 70. let, začalo mě to bavit, každou minutou čím dál více. Ne snad proto, že by byl snímek tak vtipný, vlastně těch dialogových výměn, které by mě dokázaly upřímně rozesmát, bylo jak šafránu. Film mi ovšem vytvořil moc příjemnou, uvolněnou a úsměvnou atmosféru, kterou mě bavilo nasávat každým okamžikem, tím spíš, když se zaměřil na sympaťáka Auteuila a okouzlující Tillier. A divákovi je sice jasné, jak to skončí, přesto se mě ta poslední scéna v kavárně, tak smutně krásná a všeříkající, dokázala emocionálně dotknout. Celkově dám slušné 4*. (21.03.2021)