Režie:
Stephen NorringtonScénář:
James RobinsonKamera:
Dan LaustsenHrají:
Sean Connery, Naseeruddin Shah, Peta Wilson, Tony Curran, Stuart Townsend, Shane West, Jason Flemyng, Richard Roxburgh, Max Ryan, Tom Goodman-Hill (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Je rok 1899, přelom století, když v Londýně zaútočí podivná, dosud nevídaná zbraň. Objevují se dohady, odkud pochází a kdo ji použil k přepadení banky. Bylo to Německo? To to ale popírá. V květnu je Německo napadeno a obviněna je Británie, která též útok popírá… Do Afriky, kde žije slavný Allan Quatermain, je vyslán Sanderson Reed. Má za úkol ho přemluvit, aby se opět dal do služeb Jejího Veličenstva. Zklamaný národní hrdina, který přišel při poslední akci o syna, nejprve odmítá. Když ale nepřátelé rozpoutají přímo na místě prudkou přestřelku, misi přijímá. V Londýně se setkává s tajemným panem „M“, který mu představuje členy Ligy výjimečných: kapitána Nema, neviditelného Rodneyho Skinnera, upírku Minu Harkerovou a Doriana Graye. K nim se brzy přidává i americký agent Tom Sawyer. Jejich úkolem bude zabránit tajemnému Fantomovi, aby vyhodil do povětří město Benátky, kde se má brzy konat důležitá konference, a pak má v plánu rozpoutat světovou válku s novými, dosud neznámými zbraněmi… Allan Quatermain se svými druhy se nejprve vydává do Paříže, kde se k nim přidává obávaný silák Edward Hyde, jinak ovšem doktor Henry Jekyll. Všichni společně se pak nalodí na proslulou ponorku kapitána Nema Nautilus, aby se co nejrychleji dopravili do ohrožených Benátek… Doktor Jekyll si s sebou veze kufřík s lahvičkami lektvaru, který mu umožňuje přeměnit se na příšerného Hyda. Ten doktora neustále láká, aby jednu z nich vypil. Doktor Jekyll se pokušení statečně brání, ale pak jednoho dne zjistí, že mu jedna lahvička chybí. Všichni se domnívají, že sabotérem na lodi je neviditelný Skinner, který zmizel neznámo kam… Nautilus mezitím doplouvá do Benátek, kde se právě koná karneval. Zdá se ale, že zachránci přijeli pozdě: ozve se série výbuchů a několik benátských paláců se kácí k zemi. Přesto se však skupince výjimečných podaří většinu města zachránit, a prozatím tak zabránit i rozpoutání války. Pak ale dojde k překvapivému zvratu: Allan Quatermain zjišťuje, kdo ve skutečnosti je obávaný Fantom… (TV Prima)
(více)Videa (1)
Recenze (616)
K čemu bych tenhle film jen přirovnal? Hmm, tak to máte to samé, jako když se bezdomovec vyzvrací na záhonek s růžemi a kopřivami, v té polotekuté hmotě plavou kousky jablíček, svíčka z auta, kost ze žížaly (záměrně použitá hloupost), kus rámu obrazu Mony Lisy, podešev boty římského legionáře, kus dveří z Černobylu a duch psa Lajky...dává to smysl? Nene, nedává, přesně tak ;) = stejně jako tenhle film. Tak za co ta jedna čestná hvězdice? Za to, že jsem se chvílemi cítil jako u recitování básniček před třídou - trapně, zarudle, ale i pobaveně. ()
Když jsem byl malý, chodíval jsem s dědou k řece. A jak už to tak dědové dělávají, i ten můj mě učil házet žabky. Docela mi to šlo a bavilo mě to, kdo by taky neměl rád ty hezky ohlazené oblázky a nesledoval jak letí nízko nad hladinou, zběsile rotují, dopadají na vodu a zase se od ní odrážejí...až se nakonec neodrazí a nezůstane po nich ani stopa. A přesně tak se to má s Ligou Výjimečných. Na pohled uhlazené, vymazlené a hodně slibné dílko, obzvlášť když znáte Alana Moorea a vidíte drsně se tvářícího Seana Conneryho a uhlazeného zhýralce Stuarta Townsenda. Potom začne ten pestrobarevný kolotoč, kterým je například bitva v knihovně...a pak se ten pomalu snižující se let nad hladinou, symbolizující úroveň filmu, dostane do svého nejnižšího bodu (to je třeba logický kopanec nebo tak něco...každopádně je toho ve filmu víc než je omluvitelné, OBZVLÁŠŤ POKUD ZNÁTE ALANA MOOREA), ze kterého se ještě párkrát povznese (třeba když začne řádit paní Harkerová;)), ale stále víc a víc je vidět úbytek energie....a pak přijde konec. Konec, který ve vás nenechá nic, stejně jako když se nad žabkou zavře voda. Trestuhodné zmrhání, opravdu trestuhodné. ()
Když jsem to viděl poprvé a superhrdinské filmy byly v té době ještě nedostatkovým zbožím, býval jsem celkem spokojený. Avšak po opětovném shlédnutí s odstupem několika let, mi to již celé připadalo takové mdlé. Hlavní hrdninové se takto vydávají na poměrně nezajímavou misi, aby zachránili svět a příběh je v tomto ohledu velice uspěchaný. O hlavních postavách se nedozvíme téměř nic a celé dílo provázejí podprůměrné efekty. Takové zakončení kariéry si Sean Connery nezasloužil. 2-3* 50% ()
Ukázka toho, jak se koní film. Námět poskytuje tolik poezie, humoru i možných hrátek, že by z toho šikovný režisér a scénárista zaplesal, ovšem Norrington a Robinson si tak nějak všimli jen pomíjivého pozlátka. Po plátně tak pobíhá spousta "známých firem" z kánonu světové literatury a filmu, ale krom jmen na nich nenajdeme nic extraordinérního, jsou to jen obtažená schémata zcela bez kouzla a šťávy. Teroristický vous kapitána Nema, světácká bradka Doriana Graye, vrabčí hnízdo Toma Sawyera... a dál? Dál nic, pustina, špatné herecké výkony. Když to neklape v Lize, nemůže to klapat ani v okolních složkách a Norrington balí krám bez boje. Film je doslova nasáklý mizernými digitálními efetky, které redukují pestrý a kouzelný svět fin de siècle na snůšku předrenderované umělotiny. Příběh je naprosto nijaký, padouch vyčichlý a výkon sira Conneryho, promiňte mi to, dočista nekrofilní. Američané przní známé literární postavy s velkou bravurou, nicméně britský šmatlal Norrington tomu nasazuje korunu. Konina. Slátanina. ()
Galerie (96)
Zajímavosti (26)
- Při přestřelce je Dorian Gray (Stuart Townsend) střelen automatickou puškou do hrudi a samozřejmě se mu roztrhá oblek. V další scéně má však oblek v pořádku. (Dragone)
- Agent Tonyho Currana nechcel, aby vzal rolu Skinnera. Argumentoval, že jeho postava bude takmer celý čas neviditeľná a nikto sa nebude starať o to, kto ho vlastne hral. Keď film vyšiel, stal sa Skinner favoritom fanúšikov. (H4ku11)
- Keď Alan Quatermain (Sean Connery) učí Toma Sawyera (Shane West) strieľať na veľké vzdialenosti, je možné vidieť, ako sa ruky a ramená Shanea Westa trasú kvôli námahe vynaloženej pri držaní zbrane. Povedal, že bol z toho trochu nesvoj, pretože Sean Connery, ktorý mal už skoro 72 rokov, s tým nemal problém, zatiaľ čo on, vo svojich ani nie 25 rokoch, to považoval za neuveriteľne ťažké. (H4ku11)
Komiks Alana Moorea je stejně tak prvotřídní jako jeho ostatní díla. Prostě špičková záležitost, která potvrzuje jeho pozici na vrcholu pyramidy komiksových scenáristů. Film jeho dílo totálně poslal do hajzlu. Množství povětšinou nesmyslných změn způsobilo, že se z výborného komiksu stala třetiřadá nudná až tupá záležitost. Hlavním tématem je najednou hrozba první světové války (což samo o sobě není špatné, protože se to ostatně hodí do dobového kontextu, ačkoliv v roce 1890 ta hrozba války vážně nebyla příliš zjevná), ale už touto změnou se vytratil jeden z Mooreových trademarků - ohrožení zevnitř. Samozřejmě také film přestává být automaticky ryze britskou záležitostí, děj se okamžitě přesouvá z Londýna do celé Evropy atd... Kromě toho je úplně všechno, co bylo v komiksu hnané na hranici - tak jak to Moore dělává - naprosto otupěno, změkčeno, hrany obroušeny... Sex, násilí, zrady.. vše zmizelo. Vztah krásky a zvířete (Hyda) je přetransformován na mnohem konvenčnější vztah krásky a elegána (Doriana Graye), Mina má na krku ty dva elegantní vpichy, kterým se právě Moore tak vysmíval, jaká ironie! Pan Hyde se dobrovolně přetransformuje ve slabocha Jekylla, kterým pohrdá a jehož nesnáší! Naprosto mimořádně vypadající famózní rudý Nautilus od Moorea a O'Neilla je ve filmu pouhopouhou šedou šmouhou bez špetky elegance a originality, připomíná nejobyčejnější ponorky našeho světa. A podobně nesmyslně je pozměněna každá věc, každá postava - celý duch předlohy je zvráceně přetransformován. Například Allan Quatermain (NE Quartermain!!!) se na prvních stránkách komiksu ukázal jako zkrachovalá na opiu závislá troska umírající v nějakém doupěti. Ve filmu je Sean Connery elegán odolávající náporů svých fanoušků v nějakém luxusním domově důchodců... a já jen WTF?! A to jsme teprve na prvních 10 minutách! A co teprve další změny, které si scenáristé skromně "dovolili" do filmu vpasovat, aby tak příběh vylepšili, jako třeba kapitán Nemo - vynálezce automobilu, apod. Vypisovat, co všechno film oproti předloze postrádá, by nemělo smysl, protože je toho moc. Co tedy film zachovává? Snaží se přiblížit atmosféru, jakou komiks nastolil, ale nic zde nefunguje - jak co se týče práce s postavami (už jejich představení! Uvedení neviditelného muže, hláška Miny Harkerové - nejdu pozdě?, vynechání role Campiona Bonda, jehož pozici náhle musí zcela nesmyslně napůl zastávat Allan Quatermain a napůl M, vynechání Mycrofta Holmese, Moriartyho atd - to vše je asi na americké publikum příliš anglické a neznámé, a s tím samozřejmě souvisí přidání amerického prvku do děje - postava Toma Sawyera, asi aby se měli Američtí diváci s kým ztotožnit, a aby si dokázali, že také mají nějakou kulturní historii - obzvlášť komické, vzhledem k tomu, že Mark Twain je první skutečně americký spisovatel:)), tak akce (místo Nemovy ponorky zde hrají prim tanky, auta a podobně...) Ve filmu je jedná hláška, která se tam probojovala z komiksu - při prvním setkání se "samopaly" někdo prohlásí: Automatické pušky? Jak nesportovní! (Ačkoliv její vyznění se změnilo. V komiksu člověk skutečně cítí, jak ohavná a nelidská zbraň to je, ve filmu působí ale zcela přirozeně...) Dovolím si jí na závěr lehce poupravit: Mistrovské dílo v rukou řeznických scenáristů a režiséra rutinéra? Jak nesportovní. () (méně) (více)