Městečko Twin Peaks - Návrat (2017) (série)
Režie:
David LynchKamera:
Peter DemingHudba:
Angelo BadalamentiHrají:
Kyle MacLachlan, George Griffith, Carel Struycken, Robert Broski, Tikaeni Faircrest, Xolo Maridueña, Cullen Douglas, Trent Reznor, Atticus Ross, Tracy Phillips, Joy Nash, Frank Silva (a.z.)Recenze (71)
Pakliže jste si mysleli, že už jste viděli vše, znáte vše, nic vás nemůže překvapit, tak přesně pro vás je tento díl. Zde vám mohu garantovat, že uvidíte věci, které jste neviděli, a dost možná už nikdy neuvidíte. Rozum přestává chápat, jak je možné, že někdo dovolil, aby se něco takového objevilo v TV. Zde se opět přepisovali hranice a historie TV vysílání. Bezkonkurenčně nejdivnější díl jakéhokoliv pořadu, který jsem ve svém životě viděl, a troufám si i říci, který byl kdy v TV vysílán. ()
Novej Twin Peaks je naprostej úlet, ale tendle díl to už je megaúlet. Lynch je jinde, ale úplně jinde než všechno a všichni ostatní. A je taky jinde než před 25 lety. Co bych obhajoval? Jsme tu u soudu? Prostě pocitově je to pro mě něco, co pak vyjádřim pěti hvědičkama, pokud bych to dělal z pózy, pak bych byl divnej, ale když to tak mám, tak co? Já zas nechápu jednohvědičkáře, ale absolutně s tim nemám problém...autor se imho nikomu nevysmívá, prostě to tak doopravdy myslí, vážně... ()
Moje fantazie právě narazila na svoje hranice a přestala mi zvládat překládat do srozumitelné formy to, co vidím, načež jsem společně se skončením epizody usnul vyčerpáním. Tohle už mi prosím, Davide, nikdy nedělej. Bylo nesmírně těžké snažit se držet pozornost, protože to co jsem viděl, mě z velké části jednoduše nijak závratně nezajímalo. Cooperovo putovní napříč životem a smrtí ve třetí epizodě bylo skvělé, ale tyto černobílé výjevy, surrealismus a symbolika - to už bylo na můj vkus trošku moc. Ani Mazací hlava se mi před dlouhými lety absolutně nelíbila a bohužel to byl snad první film, který jsem od Lynche viděl, takže jsem ho v té době začal nenávidět. Postupně jsem na něj ovšem měnil názor a začal ho milovat, protože jsem mu přicházel na chuť a měl jsem v plánu si Mazací hlavu zopakovat. Po této epizodě Twin Peak už tuto chuť nemám. Lynch se pokouší sdělit nesdělitelné a toho se dá docílit pouze touto prudce surrealistickou formou zcela vybočující mimo běžně zažité standardy a to mi úplně nechutná, protože mi to dělá z mozku černou díru a nesmírně mě to vyčerpává. Tentokrát už si netroufnu udělat závěr, že Lynch je kokot, protože dobře vím, že není. Tohle dílo bylo ovšem zcela mimo můj záběr věcí, které dokážu docenit. [60 %] ()
Já se nedivím, že je tady tak rozporuplné hodnocení a nadšené reakce komentáře se míchají s těmi naštvanými. Tahle epizoda se totiž totálně liší jak od celého seriálu, tak i od všech ostatních dílů 3.série. V osmé epizodě se totiž celý seriál změnil na totální psycho horor, ve kterém vás vyděsí už jenom pohled na místnost, ve které tlustá žena sedí na gauči, divně se šklebí a do toho hraje hudba z gramofonu. A je tady mnohem, mnohem víc děsivých scén. Proč to vlastně dělím na scény - celá ta epizoda je děsivá, znepokojivá, divná a já z ní měl permanentní husinu. Ale takové psycho už jsem sakra dlouho neviděl, to se musím přiznat. Někteří si tu stěžují, že se v té epizodě vůbec nic nestane, ale to je omyl - stačí jenom dávat pozor a dojde vám, co se v téhle epizodě děje. Řeknu jen to, že se tu dozvíme, jak se zrodilo čisté zlo - Bob. Nejvíc mě na téhle epizodě ale vyděsilo finále s tím špinavým bezdomovcem (dovolil bych si tu udělat jeden vtip, ale vzhledem k tomu, že odkazuje na film, který vidělo málo lidí, tak bych to nejspíš pochopil jenom já), který shání oheň a pak do rádia hlásí pořád dokola dvě věty... No nic, pro mě je Epizoda 8 naprostá pecka, ale taky rozumím těm různorodým reakcím tady - přece jenom, tahle epizoda je veden dost experimentálně a skoro se v ní nemluví, takže je individuální, jak na něj zapůsobí. Na mě zapůsobila. Hodně. Na závěr komentáře musím dát za pravdu uživateli PKD, ta epizoda je fakt něco. 5* ()
Parádní nářež. Člověk občas zapomene, že Lynch je také malíř, tak nám to 8.dílem připomněl. David si maluje a divák nechápe. Naprosto bezdějová 50minutová jízda časem a uměleckými epochami, ano je to onanistické a možná lehce manýristické (což je ostatně také umělecký směr), ale mě to bavilo. Němý film, Georges Méliès a jeho Cesta na měsíc, impresionismus a surrealismus, atomová bomba, Hiroshima, 50. léta v USA, vinyl, noir estetika, to všechno v jedné šílené koláži a Nine Inch Nails k tomu jako vkusný dezert. Samozřejmě, kdyby takovej byl každej díl, tak na to kašlu, ale Lynch umí diváka povodit, takže se zase vrátí k zápletce -tedy v tom lychnovském slova smyslu, hihi. ()
Reklama