Režie:
Arthur PennKamera:
Burnett GuffeyHudba:
Charles StrouseHrají:
Warren Beatty, Faye Dunaway, Michael J. Pollard, Gene Hackman, Estelle Parsons, Denver Pyle, Dub Taylor, Evans Evans, Gene Wilder, Owen Bush, Patrick Cranshaw (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Americký film režiséra Arthura Penna Bonnie a Clyde patří dnes již do zlatého fondu světové kinematografie. Příběh dvou sympatických lupičů se odehrává v Americe třicátých let a je založen na skutečných událostech a skutečných postavách. Bonnie Parkerová se narodila v Roweně v Texasu roku 1910. Roku 1931 pracovala v kavárně. Pak se dala na dráhu zločinu. Clyde Barrow pocházel z rodiny nájemce půdy. V mládí vyloupil benzínovou pumpu. Byl odsouzen na dva roky, ale roku 1931 byl propuštěn za dobré chování. V tomto okamžiku začíná vlastní filmový příběh zločinecké dvojice, který je pojat spíše baladicky a s jistým nadhledem, aby pak nakonec gradoval v závěrečné orgii krutosti, v dnešním kontextu kinematografie ovšem množstvím krve dávno překonané. Film v době svého vzniku vzbudil velký ohlas a sklidil pochopitelně také mnoho cen. Jmenujme např. Oscara za vedlejší roli Estelle Parsonsové a kameru Burnetta Guffeyho, film měl ovšem ještě dalších osm oscarových nominací! V hlavních rolích pochopitelně zaujali Warren Beatty a Faye Dunawayová. Ta si vedle oscarové nominace odnesla za film i Cenu Britské akademie. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (326)
Studiový systém se za oceánem začal chtě nechtě rozpadat, mladí rebelové hledali inspiraci v Evropě a chtěli točit tak trochu jiné filmy. Látka o svérázných bankovních lupičích takové parametry splňovala. Napětí tu nepramení ze samotných loupeží, ale z vyobrazení vztahu nejen dvou milenců, ale i dalších vedlejších postav. Z Bonnie a Clydea jsou záhy nejen štvanci, ale díky rostoucí publicitě také hrdinové. Zobrazování násilí, romantická bezstarostnost, pocity deziluze, postavy vykreslené jako naivní hvězdy stříbrného plátna, vykořeněnost generace květinových dětí, prvky protestu a velmi jistá režie Arthura Penna dělají z téhle klasiky stále svěží záležitost. Faye Dunaway neuvěřitelně sexy, zuřivá a střihově dokonalá finální střelba je na opakované zhlédnutí!! ()
Úplne chápem, prečo tento film kedysi mládež tak nadchol. Bonnie a Clyde v ich očiach predstavovali jednu z prvých revolt proti nespravodlivému a kruto pragmatickému ekonomicko-spoločenskému systému, ktorý každý z nich aspoň vo svojom srdci túžil zvrhnúť a nahradiť niečím lepším, spravodlivejším. Všetci dobre vedeli, že zbojničením (miestami mi tento lúpežnícky párik pripomínal nášho Jánošíka) sa nič nevyrieši, ale v očiach nastupujúcej generácie sa tak aspoň stali nesmrteľnými ikonami, čo podčiarkol ich brutálny, mučednícky koniec. Zároveň sa tu nezabudlo na humor ani romantiku, takže veľká spokojnosť. 75/100 ()
Outlaw westernová gangster-romance posazená na jihozápad kolem Krize, na kterou jsem čuměl s hubou dokořán a nechápal, že jsem to už dávno neviděl. Je to jedna velká střelená jízda před zákonem, která předznamenává ujetý šaškárny Johna Waterse, nebo modernější klasiky typu NATURAL BORN KILLERS, DEVIL’s REJECTS, Tarantina (půjčování odtud bylo jistě dost). Nevybavím si, kdy bych viděl tak intenzivní mix rebélie, svobody a lacinýho násilí už tak brzy jako právě zde. Herce nezapomenete a korunku nasazuje rozverná banjo muzika, jo, bezesporu Americana kultovka až navěky. Docela přesně shrnuto slovy Rogera Eberta: "Years from now it is quite possible that Bonnie and Clyde will be seen as the definitive film of the 1960s, showing with sadness, humor and unforgiving detail what one society had come to." [Noir Film Fest 2020] ()
Nejlepší na celé téhle legendární gangsterce není ani tak to loupení a prchání před policií, jako poctivé vykreslení vztahů a nálad uvnitř Barrowova gangu, protože ty rozhodně nejsou ideální. Máme tu Bonnie, která se zločineckou dráhou snaží utéct před nudou a průměrností, Clyde je prostý lupič, který nic jinýho neumí, ani umět nechce; jeho brácha je to samý, akorát že ten se dostal pod vliv své ženy, upjaté hysterky a domácí puťky (přesně takové, kterou se nikdy nechtěla stát Bonnie). A do pětice C.W., rádoby nezávislý mladík, který jak se později ukáže je jen dítě hrající si na zloděje a četníky. Vše působí zcela realisticky a ponorková nemoc která mezi partou ukrývajících se „cizích” lidí vypuká je naprosto pochopitelná. A právě tenhle přímý pohled bez zidealizovaných hrdinů je neocenitelný. ()
Amorálna, rebelantská zábava s hviezdnym, veľmi sympatickým obsadením. Srdcom filmu je over-the-top chémia medzi Beattym a Dunaway. Niečo ako Easy Rider, akurát sa tu miesto fetovania a sexovania kradne a strieľa. Pozoruhodné, ako sa tvorcom tak závažnú tému podarilo udržať v tak odľahčenej a ľudskej rovine. Tarantino má tento film isto veľmi rád. ()
Galerie (123)
Zajímavosti (49)
- Násilí je v průběhu celého filmu zdůrazňováno zesíleným zvukem výstřelů. Promítači neoboznámení s tvůrčím záměrem se zvuk v těchto pasážích snažili ztlumit, neboť se domnívali, že jde o závadu obrdržené kopie. [Zdroj: časopis Film a Doba 3/2017] (Hnacik)
- Filmovanie smrti zabralo 5 dní a každý záber sa realizoval najmenej štyrmi kamerami, ktoré bežali v rôznych rýchlostiach. Obaja hrdinovia mali na sebe zhruba stovku kapslí s umelou krvou, ktoré boli odpálené po drôte. (marlon)
- Kým bol Warren Beatty ešte len producentom filmu, do roly Bonnie Parker chcel obsadiť svoju sestru Shirley MacLaine. Ale keď sa Warren rozhodol, že Clyda bude hrať on, zo zrejmých dôvodov sestru neobsadil. (ladko)
Reklama