Tragédie o třech jednáních (S12E01)

Díl zajímavý, i když na můj vkus až moc divadelně teatrální, všechny ty cool efekty, dramatická nasvícení a podobně se mi osobně do Poirota moc nehodí. Při prvním zhlédnutí jsem si říkal, že ten Cartwright je nějak moc chytrý oproti dřívějším přitroublým sidekickům, ale zdál se to být dobrý přítel Poirota, tak jsem nečekal, že se vrah vyklube zrovna z něj. Zajímavý fakt, že vlastně většina úmrtí byla na odvedení pozornosti od té jedné, Poirot klasicky perlil ("nejhorší by bylo, kdy sklenici s jedem vypil Hercule Poirot") a na konci i projevil emoce. Podezřelí jsou tady méně výrazní než v jiných dílech, ale nijak moc to nevadí. Jeden velký fail ohledně zápletky tu ale je - vrah si nazkoušel vraždu náhodné osoby, aby viděl, zda bude někdo předpokládat, že došlo k vraždě. Vražda prošla jako přirozené úmrtí, ale jen díky tomu, že jed náhodou vypil starý reverend (ne s úplně nejlepším zdravím), což se ale nedalo předpokládat. Kdyby sklenici s jedem vypil někdo z mladších účastníků párty, tak by jistě nějaké podezření vzniklo. (23.04.2021)

Nedostalo mě to tolik jako jiné Poirotovy filmy z tohoto období, ale to jen příběhem. Docela mě zaujalo, jaké jsou používány filmařské nástroje, například detaily, prolínání obrazu. Tohle je ve snímku skutečně zajímavé. Poirot navíc nic neztrácí na síle a David Suchet mu skutečně dává ultimátní podobu. (26.05.2015)

Divadelné predstavenie prenesené do televízneho filmu. A divadelné sú dokonca aj exteriéry alebo jachta na mori, slnko svieti ako reflektor a vrhá neprirodzené tiene postáv. V takejto znepokojivej atmosfére je celý film a pátranie je trochu v tieni vytvárania atmosféry. Na pódiu je nakoniec odhalený pochybný motív a ešte pochybnejšia realizácia vrážd. (25.7.2013) –– Na druhýkrát sa mi motív a vraždy nezdajú až také pochybné. Záver s odhalením na divadelnom javisku je fantastický, ale mal som veľký problém so sledovaním nudne podaného vyšetrovania. Táto detektívky mohla mať ideálnych 50 minút a bol by som spokojný. (20.12.2015) (25.07.2013)

Něco ze starého dobrého Poirota mi tady chybělo, otravy nikotinem pomáhá řešit Doyle z Profesionálů a slečna Vajíčko, pěkný závěr v divadle: ...Slečna Willsová: "Napadá mě něco strašného, ten otrávený koktejl mohl vypít kdokoli, mohla jsem to být já." Poirot: "Hm, a je zde ještě mnohem strašlivější možnost. Mohl jsem to být já." (26.11.2014)

Přestože ke konci je velmi rychle jasné, kdo byl vrahem tří osob, je konec tak geniálně poskládán, že napětím při čtvrt hodinovém vysvětlení, co se vlastně stalo, ani nedýcháme. Jinak jde o tradiční poutavý příběh, který zaujme tím, že Poirot si znenadání zařve a rozčílí se, a zase kolem sebe trousí moudra typu "ještě horší by bylo, kdyby sklenici s jedem vypil Hercule Poirot." Prostě díl, který beze zbytku stojí za vidění. Hudba: Christian Henson (22.12.2010)