Tancuj Matyldo

Film byl natočen díky osobním zkušenostem tvůrců, které byly bohužel velmi negativní, ať už se jedná o zážitek se sociální pracovnicí, nebo péče o matku v ústavu (už jen to, že ji přijali okamžitě a díky nějakému vlivu, nebo úplatku, svědčilo o tom, že tam nefungovalo vše tak, jak mělo). A to se odráží i v pojetí tohoto filmu, který působí velmi depresívně, aniž bych snižovala hrůznost nemoci jménem Alzheimerova choroba. Věřila bych i tomu, že rozklíženou rodinu tohle může paradoxně sblížit, ale spíš bude pravda to, že fungující rodinu to zdevastuje. Přidám osobní zážitek - když jsem byla s maminkou na kontrole u psychiatra, ptala jsem se ho, jak zvládat její občasné záchvaty vzteku, sebelítosti, plačtivosti a podobně - odpověděl, že jí prostě mám dát diazepam, že ji to uklidní. Pak se podíval na mě, na mé roztřesené ruce a kruhy pod očima z nevyspání a dodal: A vy si ho občas vemte taky. Souhlasný komentář: Tinush, kinderman, Miki68 (29.02.2024)

Je znát, že režisér a scenárista Slavík čerpal při psaní scénáře z vlastních zkušeností, protože dialogy i postavy působí velmi realisticky a příjemně civilně. Největším kladem jsou určitě trefně vybraní herci, o kvalitách dvojice Rázlová + Roden nelze pochybovat, osobně mě ale snad ještě více potěšil výkon Antonia Soposkiho. Všichni tři jmenovaní jsou aktuálně nominováni na České lvy a budu moc ráda, když to v letošním silném ročníku vyjde alespoň jednomu z nich. Snímek má ale bezmála dvě hodiny a jsem přesvědčená, že se mohlo alespoň 20 minut krátit a zapracovat na údernějším vyvrcholení. Nic to ale nemění na faktu, že se jedná o další důkaz, že loni se české kinematografii nadmíru dařilo. P. S. A jako korektorka mám pořád trochu problém s názvem filmu bez čárky před oslovením :). (18.01.2024)

bida ceskeho filmu spociva v tom, ze ani z tak silneho tematu, ani s takovymi Herci, nedokaze vysoustruzit nic vic nez prumerny film. nechal bych divaka podojit jako v korejskem Nae meorisogui jiugae (2004), ale cesi zazdi kazdy nastup a promarni veskery potencial - smutna scenaristicka, dramaturgicka a reziserska story... skoda. (05.04.2024)

A pak že to nejde. Kategorii komedie bych k snímku asi neuvedl, přesto jsem rád, že jsme s ženou film na večerní pohodu vybrali. Po všech těch trapných českých taškařicích se v českém filmovém rybníčku opět blýskla krásná rybka, která je skutečnou lahůdkou. Herecké výkony na té nejvyšší úrovni(hlavní duo), dobře zvolená hudba, místy skutečně skvělá kamera a hlavně většina dialogů měla hlavu a patu. Za filmy podobné kvality se mají utrácet peníze a ne za rychlokvašky typu Jedeme na teambuilding, kdy je Vám u filmu až trapně. (06.04.2024)

Opravdu výtečný film, který jsem měl  však vzhledem k osobním vzpomínkám na mou babičku asi třikrát chuť vypnout. Karel Roden, po zásluze exportní herec  z našeho rybníčku do světa zde opět předvedl, proč se mu takhle přezdívá. Ne jinak tomu bylo v Matyldě, kde svou metamorfózu z nenažraného úředníčka k citlivému synovi stvárnil znamenitě. Samozřejmě i hlavní postava, Regina Rázlová tady potí duši a společně se svým filmovým synem vytvářejí duet s mrazivou atmosférou lidské tragédie, která však v mnohých domácnostem je dnes smutnou realitou. Filmu opravdu není co vytknout, naprostý skvost, avšak jednou a dost. (02.04.2024)