Vyšinutý

Russell Crowe je jen krok od toho, aby si ho diváci začali plést s Johnem Goodmanem. Z idolu dobyvatele kalhotek všech dámských konfekcí je v současnosti vyžrané monstrum, co dámám rozbije hrubě ciferník, navrch "terminátorským" stylem zdemoluje kolonu aut a plánovanou návštěvu očního lékaře raději odloží (viz závěr filmu). Caren Pistorius má nezvratný důkaz, že tomu tak skutečně je. Stačilo jedno nevinné zatroubení na tuhle nevrlou kreaturu hovící si ve svém pickupu a následná absence omluvy udělala své. Následuje v podstatě Volný pád roku 2020 s Russellem Crowem. Ten už rozhodně v budoucnu nemůže hrát sympatické maníky, s takto permanentně nasupeným ksichtem patrně nebude hned tak obsazen do bláznivé komedie. Tahle herecká poloha mu plně vyhovuje. Sálá z něj abnormální nenávist, že mu Caren Pistorius, hezká a pomilovánihodná, nepodrží. Režisér Derrick Borte natočil svůj nejlepší film. Od počátku nasadil svižné tempo, vše se odehrává za bílého dne a razí si neúnavně cestu asfaltem, kde pot i dech titulního maniaka divák pocítí skoro až fyzicky. Finální střet nemá náboj předchozí permanentní napínavé naháněné, což je velká škoda. Ovšem prst ženského pohlaví po tomhle nepříjemném (silničním) zážitku zůstane napříště raději na klitorisu než na klaksonu. Troubení se opravdu nedoporučuje. 9/10 (14.12.2020)

Celkem slušný akční thriller, který určitě neurazí. Sice ve své kategorie asi moc neoslní nějakou originalitou či nezapomenutelnými momenty, ale i tak to docela rychle odsýpalo a ani jsem se u toho nenudil. Pomalu 180 kilový vepř Russell Crowe (ty vole čumím, co ze sebe tahle kdysi ikona a lamač srdcí dokázal udělat) svou roli vyšinutého magora zvládl obstojně. Vraždící magor – pár mrtvých na kontě (klidně jich mohlo být daleko víc), škoda že se tvůrci nerozhodli více přitvrdit, jenom by to bylo ku prospěchu. Caren Pistorius je celkem pohledná baba, ovšem tady byla vážně hlavně ze začátku docela na přes držku – ani se nedivím, že se na ní nasral kvůli její aroganci. Ke konci filmu jsem jí ale i celkem fandil a závěrečný fight v domě byl velmi slušný i atmosféra se ve druhé polovině zlepšila. Bohužel tomu tak nebylo po celou dobu filmu. Dál by mě zajímalo, když po zapálení bratra ukradl to sousedčino nové auto, jestli jí taky kuchnul, nebo jen vzal auto…). Průměrné ohodnocení si to zaslouží a jisté poučení pro řidiče a řidičky by se tu taky našlo… (31.01.2022)

Podobné jednohubky můžu. Tahle je navíc solidně brutální. Troubení, problikávání, gestikulace a nadávky. Spirála agresivity za volantem roste. Mnozí šoféři mají falešnou představu, že musí vychovávat nebo trestat ostatní řidiče za jejich chování. Přitom jedna negativní akce často vyvolá další reakci. Stejně nepřátelskou. Aneb béčko, které tahá do slušných čísel ufuněný Russell Crowe a jeho nekompromisní kroky. Nejprve se v nás ovšem tvůrci snaží vzbudit sympatie k hlavní hrdince. Docela marně. Soudí se s exmanželem, má nemocnou matku, má problémy v zaměstnání, nestíhá odvézt syna do školy a celkově má s dochvilností velké problémy. Navíc chytla ranní špičku se vším všudy, kdy na semaforu před ní stojí řidič, který zřejmě čeká, že zelená bude ještě zelenější. A na problém je zaděláno. Ač je úvod věnovaný mladé matce a jejím blízkým, hodinka uplyne zatraceně rychle. Sice zná poznávací značku jeho auta a telefonní číslo jeho mobilu, na policii se ovšem obrátí zoufale pozdě. U Crowea pak zase chybí nějaké hlubší vysvětlení (ano, přišel o práci i manželku), jeho agresivita eskaluje zatraceně rychle. Navíc na režisérské židli neseděl nikdo, kdo by vytasil psychologicky propracovanější thriller. Nicméně své momenty má a mně to stačilo. O žádný novodobý Spielbergův Duel se samozřejmě nejedná, nicméně mi výsledek lehce připomněl jiné dvě jednohubky, v obou shodou okolností hraje Halle Berry: Tísňová linka a Na doraz. Takový místy hodně naivní vztyčený prst před rostoucí agresí ve společnosti. Nicméně závěr bych aspoň o pět minut prodloužil. (10.10.2020)

Na Vyšinutém mě nejvíc bavilo sledovat Russella Crowea a jeho snahu nehrát zbytečně moc dobře, aby nebylo vidět, jak zbytek filmu stojí za prd. Většinou se mu to daří, ačkoliv v pár scénách je evidentní, že se musí hodně držet na uzdě. Jinak tu ale fakt stěží nacházím něco, kvůli čemuž bych mohl tuhle thrillerovou rutinu komukoliv doporučit. Akční scény a honičky jsou natočené bez nápadu, vedlejší postavy jen lehce načrtnuté a těch devadesát minut se zatraceně táhne. Díky sestřihu z reálných událostí, který nám tvůrci pustí spolu s úvodními titulky je navíc očividné, že Vyšinutý by strašně rád byl nejen thrillerem, ale i komentářem k současné stresem prolezlé Americe. A na to je bohužel moc jednoduchý a nezábavný. Popravdě kdyby v tom nehrál Russell Crowe, nevěřím, že by se ten film dostal do kin. A vlastně ani nevěřím, že by někoho zaujal. Nemá čím. (08.09.2020)

Akční road thriller o narušeném chlapovi, který nemá co ztratit, a tak se rozhodne na své konečné cestě zničit život řidičce, která jej v zácpě vytroubila. Skoro až do konce našlapaná jízda plná překvapení a moje tepovka skákala jak na horské dráze, protože budování napětí je jednou z největších předností filmu. I když se Unhinged nevyvaroval pár klišé, místy se postavy chovaly hloupě a ne vždy byly dialogy úplně vyšperkované, přesto se zde objevily hodně nečekané, kvalitní a zapamatovatelné momenty, body count byl slušný, bouraček víc jak v Kobra 11 a vraždami a násilím se celkově nešetřilo (mlátičky tlustá gorila vs. hlavní herečka byly dost drsné a filmaři se nebáli ji dát nějaké ty kopance a pěsti, a to se často nevidí). Caren Pistorius byla příjemná změna oproti mainstream hollywoodským herečkám a Russel Crowe se nám posledních pár let nepozorovaně ládoval cheeseburgrama a pivkem a hezky nám zfotrovatěl, ale role sadistického psychopata se zhostil nádherně a já mu za výkon doslova tleskám. Ve výsledku je to nervydrásající thriller oživující mrtvé kinosály, který se až moc okatě snaží kritizovat současnou dobu, lidi závislé na mobilech a rostoucí agresi za volantem, ale s přivřeným okem má vlastně pravdu a prostě se na něj dobře dívá. I přes nedostatky je to jeden z těch filmů, které si člověk rád pustí znovu. (18.09.2020)