Hra na oliheň

To sa na stretávke po rokoch stretne Batoru rowaiaru koncept s Takeši džó disciplínami a farbičkami z I´m cyborg but that´s OK, v barovej telke ide Parazit a tak si hovoria: poďme spraviť niečo originálne aby to zarobilo kopu bubákov. Nie, nie je to nič originálne, všetko z toho tu už bolo a v lepšom a chytrejšom vydaní a väčšinu "zvratov" som prečítal tak tri časti vopred. Že Kórejci vedia, vieme už dvadsať rokov a preto vieme, že vedia aj lepšie. Hit to je práve preto, že nie všetci to vieme. A nemá to Kou Shibasaki ako fenomenálnu Mitsuko Souma. P.S. To ste si fakt nevšimli, že stačilo vymeniť vrecká s guličkami a mohli všetci žiť ?! P.P.S. shockig spoiler na druhú sériu - 1 je otcom 456. 6/10 (24.10.2021)

1. série - 70% - Koncept lákavý, průběh nekompromisní a konkrétní charaktery upřímné tak, že Hře nelze nepodlehnout, nesledovat dál a dál a nenechat se strhnout šílenstvím, kdy na obličeji nosí geometrické obrazce i diváci, kteří by si o korejskou kinematografii ještě před týdnem neopřeli ani ovladač. Nejlepším okamžikem je ale prvotní šok nad tím, co se před protagonisty odehrává. V tu chvíli se snoubí očekávání, napětí i pocit, že na podobnou podívanou jsem i přes znalost Battle Royale nebo Hunger Games čekal spoustu let. Ale ten okamžik už nic nepřekoná a naopak mě brzy rozčiluje, že je publikum neustále o krok před hlavními postavami, aniž by přitom tušilo, co bude dál. Naivita nad tím, co chudáky asi čeká v další hře a vyjevené překvapení z toho, že zase půjde o život, lezou na nervy čím dál víc, stejně jako způsob uvažování a touha spolčovat se s těmi, kteří očividně kují pikle a hrají jenom na sebe. Ze spousty otazníků se potom na samém konci překotně couvá a neherní linka se mi dokonce s radostí vysměje do tváře s tím, že odpovědi přijdou snad možná někdy příště. Údernost je pryč, zvědavost přesto v menší míře zůstává. (18.01.2022)

Konečně jsem taky mohl naskočit na divácky oblíbený Netflix hype train. Hra na oliheň nepřináší nic nového pod sluncem, ale exotické pozlátko zkrátka přiláká každého a i hloupější zástupce IG generation donutí k zamyšlení nad současným stylem života. Předčasný vrchol přichází u emočně vypjatého Kganbu, ale moje nejoblíbenější hra je rozhodně skok do skla. S1: 80% (07.11.2021)

Pod názvem jako z úchylného ťamanského porna se tentokrát ukrývá snad asi ten nejlepší počin psožravců, jaký jsem kdy viděl. Do detailu promakaná nekompromisní šikmooká vybíjená a rozmanitá psychosonda, co všechno je schopen širokospektrální výtěr korejských zmrdečků a zmrdů udělat pro prachy a pod existenčním tlakem. Tenhle Hwang je fuckt frajer, který je schopen úžasně kreativně a téměř bez obvyklého asijského patosu i přitroublého kokotění uplácat a skvěle vypointovat sysluplnou, krutopřísnou masárnu, což mimochodem blahé paměti prokázal už při dokonale romantických trampotách kimči pedofilů. Zároveň se jedná o historicky první otevřeně rasistickou a homofobní dezintegrační kompozici Netflusu zcela bez negrů, jediný homoklád je úchylné otylé anglosaské hovado a tranzistor začal hlavní hrdina přelaďovat až v posledních deseti minutách. Velmi osvěžující. Bravo! (04.10.2021)

Korejský Money Heist. I tady nesourodá skupina sestavená z donedávna se neznajících hrdinů na uzavřeném místě usiluje haluzovým způsobem o hromadu peněz, což vede k řadě infarktově napínavých situací, ale i takových, které se za napětím jen marně pachtí (třeba celou linku s infiltrujícím se policajtem bych klidně oželel). A vizuálně Money Heist až trochu moc připomenou červené uniformy s maskami, které ale tentokrát nenosí hrdinové, ale záporáci. Hra na oliheň není tak sexy, zato je podivnější (i když na můj vkus málo), výrazně navyšuje sázky (nejde jen o vězení, ale o život) a protahuje svoje postavy peklem, plus se zaštiťuje tématem chudoby a nesplatitelných dluhů. Snaživý, ale pokulhávající scénář slušně táhnou herci a má to pár vizuálně cool momentů. Napětí i dojímání na mě fungovalo tak na 70 procent a finální díl - poslední kolo i dovysvětlení - mě vyloženě zklamaly. (02.11.2021)