Vojna a mír II: Nataša Rostovová

Jednoho krásného sobotního odpoledne jsem ze sledování Anny Kareniny přeskočila na sledování Bondarčukovy série „Vojna a mír". Ne, nebylo to z ušlechtilých důvodů (tedy, že by autorem obou byl Lev Nikolajevič Tolstoj, jak jsem se vás i sama sebe snažila přesvědčit ve svém deníčkovém příspěvku) ale kvůli něčemu (či spíše někomu) úplně jinému, co kolega misterz před časem ve svém komentáři k Polanského Plesu upírů nazval „prízemný dôvod“. No tak jo, přiznávám, že jsem povrchní nána a že by film s Lanovojem mohl být i o hodně horší, než místy nudná Bondarčukova sága…(a ano, tady Natašu, na rozdíl od dvou zbylých zpracování, chápu, i když ji omlouvá její věk, mě neomlouvá vůbec nic)… Když jsem se tak do této obsáhlé desetihodinové adaptace ještě obsáhlejší ságy nadšeně pustila, vůbec jsem netušila, že mě sledování za necelé dva týdny čeká znovu, tentokrát v tv a v HD kvalitě. Nebudu komentovat každý díl zvlášť, jelikož opravdu netuším, jak bych komentovala ten třetí, pojednávající téměř celý o bitvě u Borodina (ze tří hvězd ho na čtyři „vytáhl“ až závěr), a jelikož bez debaty dávám vždy přednost míru před válkou, dávám přednost i tomuhle před těmi ostatními. Možná bych tuto část dokázala ohodnotit pěti, každé další zhlédnutí se mi líbí více a více (zde jsem si např. „užila“ pohled vlka na svět lidí, ač jsem prve myslela, že je to stříbrná liška; tsss, biologie mi nikdy nešla…). Jak jsem si v prvním díle o knížeti Andrejovi už nějakou dobu před koncem přála, aby se tam už konečně objevil ten dub, tady jsem zas až tak úpět nemusela, a zvykla jsem si i na pohledy do tanečního sálu přes otevřené dveře či pohostinnost ruského venkova. Leč i v tomto díle bych někdy přivítala zdržení a vysvětlení a jindy zase tempo furioso. Obvykle, bohužel, zcela jinak než pan režisér. Komentář možná po dosledování série v HD upravím, možná rozdělím na více částí. Uvidíme, uvidíme… (24.03.2015)

2 časť je viac rodinná melodráma. Nie je taká strhujúca ako prvá časť, ale svojím spôsobom to stále celkom dobre funguje, s dobrým vizuálom a väčšinou pútavými výkonmi, ktoré upútajú pozornosť divákov. Táto časť má jeden z najlepších momentov adaptácie. Musím uznať, že ples je jednou z vizuálnych vychytávok celej adaptácie, svojím rozsahom vyráža dych, je nádherne choreografický a nádherne romantický. 7/10 (16.12.2023)

Sice komorni dil, ale urcite ne spatny. Saveljeva v roli Rostovove je zajimavy typ a neverim tomu, ze by na plese tak dlouho cekala na tanecnika:-). Misty dost prehravala, i tak je ale ustredni postavou teto epizody. Bondarcuk zde moc prostoru nema, charisma z nej vsak vyzaruje na vsechny strany. Jde videt, ze vypravnost je ve Vojne a mir na prvnim miste, i kdyz se na "platne" zrovna nic zlomoveho nedeje. Tesim se na nejvice ocekavany, treti dil! (18.05.2014)

Po vojne v prvej časti, prišiel v druhej mier a záležitosti vzťahov. Film nie je zbytočne preťahovaný, je umelecky spravený s úžasnou kamerou a efektami, dialógmi, proste je to starší klenot. Vidíte, aké jednoduché je spraviť perfektný film aj bez tisícov komparzistov. Ale vážne, aj tento film bol megalomanský a určite nebolo jednoduché ho natočiť, no dej bol pre mňa zrozumiteľnejší a nebol taký chaotický ako sa mi zdal v prvom diely. Iste určité tajomstvo, záhadnosť a nevyspytateľnosť treba, aby sme docielili hĺbky, akú mali v sebe napríklad Tarkovského filmy, no niekedy stačí veci pomenovať priamo. Toto bola opäť skvelá ukážka ruskej kultúry. (08.06.2013)

Velkofilm, který je opravdovým pohlazením po duši. Je bohatý nejen svou rozsáhnou výpravou, má rozvětvený děj, je poctivý i v detalilech. Kamera je nápaditá jak v celku, tak i v komorních scénách. Uchvacující a odzbrojující je i naivka Nataša. scénář: Sergej Bondarčuk, Vasilij Solovjev, kamera: Anatolij Petrickij (22.03.2015)