Úsvit mrtvých

Tento blábol se často objevuje na nejrůznějších seznamech nejděsivějších hororů. Z vědeckých důvodů bych si přál vidět jediného člověka, která shledává jediný moment z této sračky aspoň trošku děsivým. Jediné, co dovede vyděsit k smrti je strach z toho, že tato 3,14čovina nikdy neskončí. Nejdříve jsem na snímek čuměl s otevřenou hubou a netušil, co se to kurva před mýma očima odehrává a děje. Doteď vlastně netuším, zda tahle sračka je pokračováním něčeho, nebo to má být samostatný film. Úvod byl totiž tím nejdivnějším, co jsem za poslední roky viděl. Nejdříve jakési televizní vysílání, kde žvanili nějací dementi a pak banda retardů v modrém pobíhala po domě a střílela do všeho živého i neživého. Od určitého momentu ani pořádně nevím, co se ve filmu dělo, protože jsem u něčeho tak extrémně stupidního, stereotypního a bezdůvodně zdlouhavého nedovedl udržet pozornost. Tu a tam se někdo hezky rozprskl, nebo mu někdo hezky vykousl kus masa. Naproti tomu je ovšem naprosto dementní ztvárnění nemrtvých, kteří vypadají úplně jako normální lidi, jen chodí pomalu a mají po ksichtě rozetřenou jakousi fialovou sračku. Trapnější Zombie jsem neviděl ani v pokusech o porno horory v céčkových italských sračkách ze 70. let. To byl opravdu vrchol ubohosti. Děj je z kategorie nejsračkoidnějších a každý, kdo u něj udrží 126 minut pozornost, má můj nejhlubší obdiv. Tento film snad vznikl s jediným záměrem - udělat si ze všech diváků prdel. Nic tady nefunguje. Totálně nudný příběh, ubozí herci, atmoféru věčně narušují všudypřítomné komické prvky, které mi nepřijdou jako záměrné, nýbrž jako výsledek čiré neschopnosti. Kolosální sračka a rozhodně jeden z nejubožejších a nejhorších pokusů o horor, jaké jsem za svůj filmově bohatý život viděl. A teď mě omluvte, jdu zvracet. [5 %] (06.01.2022)

„Je neskoro. Tento svet sa neoplatí zachrániť. Prežili len blbci.“ Romero je génius zombies horor, ale na Úsvit mŕtvych asi treba vek. Aspoň ja som bol na prvé pozretie sklamaný. Až o niekoľko rokov neskôr som docenil dlhé akčné scény (kamióny), užil si brutálne gore režisérovho kamaráta Saviniho (vo finále zažiari ako člen motorkového gangu), príbeh s presahom s nábehom na filozofiu, krásnu výpravu parádneho, ozrutného, rozľahlého obchodného centra, disciplinované herecké výkony atď. Pritom sa mi na 5* páči aj Snyderov remake, ale z totálne odlišných dôvodov. (26.07.2005)

(1001) Asi spoileruju!!! Musím říct, že film chvílemi nebyl přesně to, co jsem myslela, že bude, ale ve výsledku jsem nakonec byla spokojená. Ačkoliv extatické stavy jako po Noci oživlých mrtvol se nedostavily. Nejvíc mi vadily právě skoky v koncepci mrtvol. V Noci je jejich role stylizovaná, symbolická a naprosto zřejmá. Tady je na začátku ukázáno, že mají jakýsi "bitevní potenciál" a zároveň přesah co se týče zažitých instinktů. Na těch vnitřních hnadlech máme pravděpodobně zkoumat, co jsme to my lidi vlastně za lidi. Jenomže potom přicházejí scény, které podle mého odporují vnitřní logice, kterou předchozí příběh vystavěl. Například na začátku hrdinové dělají za sklem kravál, aby zombíky někam nalákali, a zombíci za tím kraválem jdou a snaží se za sklo dostat. Ve chvíli, kdy do obchodu vjede banda motorkářů a hipíků, čili potencionální hora žrádla, tak se naši milí neživí jen tak potácejí na místě, jako by čekali, až nezvaní hosté zase vypadnou a oni se budou moct dál vozit na jezdících schodech. Nikdo se na nikoho houfně nevrhá, to až později, přitom podle předchozích scén by měli jít po nich. Ale za pasáže ze začátku filmu, těsně po příchodu do obchoďáku, musím Úsvit stejně trochu zbožňovat. Protože to, co se odehrává po puštění hudby, vytrysknutí vodotrysků a rozjetí schodů, je prostě krása. (20.09.2010)

Ve srovnání se současným remakem v této Romerově klasice zombíci nejsou tím prvkem, který by naháněl strach. Lehce ironicky řečeno, místo nebezpečných predátorů se tu komíhají mátožní chudáčci, které můžete mlátit pěstí, strkat je či rozetírat jim dorty po tváři a celkem nic moc vám nehrozí. Samozřejmě, že trochu přeháním, ale občas byla nemohoucnost mrtvolných hladovců opravdu do očí bijící. Pokud jde o masky, ve srovnání třeba s Fulciho zombíky jsou zde ti Romerovi v drtivé míře pouze bledí ve tváři a vizuálně spíše připomínají člověka, který snědl něco špatného a pochoduje na záchod, aby se vyzvracel. Vážně pojaté scény se tu schizofrenně bijí s ironickou nadsázkou, ale díky bohu za ní. Tolik proklamovaná kritika konzumní společnosti, která nemůže žít bez svých supermarketů ani po smrti (huh!! toť ale protimluv:o), není zase tolik výrazná a co moc Romerovi nejde, je psychologizace postav. Z možnosti přiblížit pocity lidí, kteří žijí v izolaci obklíčeni hordou "živých mrtvých" a se svým novým osudem se musí psychicky vyrovnat, šlo vymáčknout mnohem více a především zajímavějším způsobem. Takhle Romero místama nudí a uspává, místama baví, ale určitě tu chybí nějaká stěžejní scéna, která by se člověku zaryla do hlavy razancí zombího kousnutí. (11.07.2004)

Popravdě jsem teda čekal o dost víc na to, že se Úsvit mrtvých řadí ke klasice žánru. O dost zdařilejší a zábavnější mi příjde remake Zacka Snydera z roku 2004! Nejde o zpracování, neboť od sebe filmy dělí téměř tři dekády a technika řádně pokročila, ale především scénář a režie. Remake vůbec nepostrádá tempo a má tah na bránu, zatímco originál je svou roztahaností místama nudný až běda. A kupodivu mi nepřišel ani tak atmosférický jako legendární jednička a trojka Den mrtvých. Pro mě jednoznačně zklamání. (13.09.2013)