Změna stavu

První půle je strašně ukecaná, kdy dialogy proudí závratnou rychlostí a chvíli trvá, než se v tom člověk zorientuje a musí pečlivě sledovat titulky, aby se neztratil v změti odborného a vědeckého názvosloví. Jak se na scéně zjeví opičák, žánr se překlene do hutnější a napínavější části a vše vrcholí sugestivním koncem, který bohužel přebije totálně zbytečný romantický závěr. Jaká škoda, symbolika možného konce ve spojitosti s Eddieho halucinogenními výjevy v indiánské jeskyni, byla úžasně provedená. Ve výsledku je to v HD kvalitě vizuálně pěkná podívaná, s neklidně burácejícím soundtrackem, který si občas pouštím jen jako audio. (29.03.2020)

Chvíľu som si myslel, že snaha Kena Russella ukázať brundleovskú premenu ambiciózneho vedca psychicky, nie fyzicky, je zaujímavejšia a ambicióznejšia ako to, čo stvoril Cronenberg v Muche, ale nakoniec som pochopil, že Ken sa v chaotickej spleti myšlienok, filozofie a (pseudo?)intelektuálskych rečí utopil. Napriek tomu Zmene stavu nemožno uprieť atmosféru, silný výkon Williama Hurta a Blair Brownovú. (02.06.2007)

Působivá cesta za hranice nebytí v režii excentrického K.Russella, na kterém mám rád, že dokáže vyprávět obrazem, se postupně změní v jízdu do pekel. Opakování experimentů s halucinogenními houbami a rostlinami zavede W.Hurta společně s diváky do míst, která vypadla z temných obrazů H.Bosche. Přes všechny hrůzy a apokalyptické výjevy se nakonec ukáže, že Russell ve skutečnosti vypráví o lásce a její magické síle... viděno 3x p.s. asi nejvýstižnější název je v němčině - Der Höllentrip... (01.09.2016)

Zejména v 1.půli, kdy tvůrci brnkají na temnou strunu, je to jako lepší Cronenberg, s halucinogenními scénami, kde za některé z nich by se nemusel stydět ani Hieronymus Bosch (osmiokého kozla z hlavy dlouho nedostanu). Ty drobné triky s tělěsnou metamorfózou jsou fajn, funguje to i v osobní rovině, kde to neskutečně táhne William Hurt, který byl v 80.letech v obrovské herecké fazóně. Bez čeho bych se ale obešel, je opice, která jakoby přišla z nějakého béčkového slapsticku. A škoda, že Ken Russell neměl koule to zakončit, jako to udělal Kubrick ve své Vesmírné odyssee. Ten doslovný závěr prostě zamrzel. (16.08.2020)

Zklamání. Děj se vleče, není zas tak extra a každý druhý technař má dnes se čtvercema větší úlet než jsou v podstatě nesmyslné velkolepé halucinace ve filmu. Přišlo mi, že režisér chtěl natočit film o drogách a už měl předem vymyšlené halucinace, do toho se doplácl koncept dědičné paměti, touze dotknout se Boha... a navrch dodělali šílený konec o lásce a polepšeném Hurtovi. Je to chaos, koncept tomu nepomůže a William Hurt a parta fousáčů s neandrtálcem ve sklepě taky ne. (02.10.2008)