K2 vlastní cestou

Jiný horolezecký dokument, protože ženský, protože mateřský. Smršť rozporuplných emocí a priorit, proto tolik slz. Má kliku na lidi kolem sebe...Co se týče lezení s kyslíkem, je to tak trochu podvod na hoře i na sobě... Rozhovor: Šerpy s námi lézt nikdo nenutil Výprava psychicky zdecimovaná třemi úmrtími a byla v podstatě na odchodu ze základního tábora domů. Když ale dorazil do tábora Nirmal Purdža, který měl v tom roce projekt zdolat všechny osmitisícovky během sedmi měsíců, dokázal je tak psychicky nabudit, že nakonec na vrchol nejtěžší hory světa vylezlo 24 lidí. (19.11.2020)

Klára Kolouchová je drsná a emancipovaná žena, která si nemůže pomoci a plní si své sny, i když to pro ní ani její rodinu není jednoduché. Pochopil jsem a souhlasím se základní tezí filmu "a proč by jako nemohla, když ji to naplňuje", nicméně mě trochu mrzí, že tímto rodinným zaměřením se do pozadí dostalo samotné horolezectví. Z tohoto pohledu je film trochu suchý. Ale také možná emotivnější a ze strany Kláry Kolouchové dost otevřený. Krapet mi zde chybí víc o manželovi, z rozhovorů, které jsem četl, vím, že také leze a někdy zase na pár týdnů vypadne od rodiny on. Možná by pak pohled na údajnou "sobeckost" ženy horolezkyně nebyl tak příkrý, jak se v komentářích můžeme dočíst. A nabízí se provokativní otázky: je horší když se dítěti zabije táta nebo když z hory schrastne máma? A znamená narození dítěte společenskou a osobnostní smrt? (07.02.2021)

Mě hrozně fascinuje ten dvojí metr. Když leze chlap, otec od dětí, tak je to sice sobec, ale vlastně borec a musíme to chápat, protože boys will be boys, ale jakmile to stejný dělá ženská, tak je to soudě podle reakce většiny populace krkavčí matka a sobecká pí... To mě vždycky zvedne ze židle. Kláře obrovský obdiv za to, jak tyhle reakce okolí zvládá a že si jde za svými sny a nepřestává si je plnit. Film je krásnou ukázkou toho, jak těžký to pořád, i v dnešní době, ženy mají. Velký plus dostává Klářin manžel, vypadá to, že aspoň ten je normální fajn chlap. Jako dokument zajímavý, z jedné stránky mapuje vlastní expedici, z druhé stránky mapuje stav české společnosti. (03.09.2022)

Přečetla jsem si mechanikův koment a on to de facto zhodnotil i za mě. Vidíme to naprosto stejně akorát s tím rozdílem, že já půjdu s hodnocením níž. Polovina filmu nezajímavá, plytká, uvzdychaná. Ta druhá, v Himálajích, šla. Míň té srdceryvné omáčky kolem, více napínavého příběhu v horách a nemělo by to chybu. Možná. Raději se tady nebudu rozepisovat o svých pocitech jakožto mámy a o tom, co si myslím o nebetyčné sobeckosti mámy Kolouchové. U chlapa si člověk řekne, že si chce něco dokazovat, ale pro děti je máma vším. Nebem, zemí, středobodem vesmíru. Proto sdílím stejný názor jako její táta. Ty její děti nemají na vybranou a strach jsem měla spíše o ně. Musely prožívat nekonečné dny s tím, že se jejich máma vydala dobrovolně vstříct vabanku o život. Klára si holt odmítá připustit myšlenky nad tím, co způsobí těm nejzranitelnějším, kdyby se nevrátila. Takže ji gratuluji. Je fakt dobrá v tom co dělá, co dokázala, ale jako zodpovědná máma, co chce vyrazit hned na nějakou expedici sotva se vrátí z náručí smrti ... no comment. Tři hvězdy za to nebe plné hvězd pod K2 (02.02.2021)

Tak sebastredné, že napriek istému obdivu k výkonu, sa jeho hodnota vytráca v dokumentárnom zachytení zdolania hory a čo mu predchádzalo. Úvodná polhodina je v znamení príprav na cestu. No nič neobvyklé sa nedeje. Tréningy, rodina, zháňanie peňazí, balenie. Tak ako vždy, pred každou výpravou. Po príchode do základného tábora čaká diváka čakanie na správnu chvíľu, pokusy, zlyhania, šanca na nápravu. Satisfakcia. Určite sa dostavila u hlavnej hrdinky dokumentu, silnej a horolezecky ambicióznej ženy. U sledovateľa podpriemerného dokumentu už menej. Dve hviezdičky len vďaka ukázaniu silnej vôle. Pretože zdolať v priebehu pár dní opakovane cestu zo základného tábora do štvrtého výškového si žiadalo ozaj extrémnu túžbu a vytrvalosť dosiahnuť stále unikajúci cieľ. Inak by to bolo za 20%. (03.02.2021)