Střípky ženy

[VIDĚNO 13.3.] Koprodukční snímek 'Střípky ženy' maďarského režiséra Kornéla Mundruczóa, který je zároveň celovečerní adaptací scénáře divadelní hry z pera jeho partnerky Katy Wéber, diváka v prvé řadě bezprecedentně územní již svým fenomenálním půlhodinovým prologem nasnímaným na jeden extrémně dlouhý záběr kompletně beze střihu - přičemž celá explicitní pasáž s porodem je bezmála nejvíce dechberoucí scénou minulého filmového roku - a v druhé řadě nepochybně zaujme svým decentně strukturovaným rozpadem jednoho milostného vztahu a celkově intimní anatomií v rámci tématu osobní ztráty...... Mundruczó prostřednictvím nekonvenčních stylistických metod a obdivuhodných vizuálních schémat natočil dokonalou melancholickou elegii, která velmi implicitně referuje o jedné ze stigmatizovaných a nejvíce tabuizovaných společenských problematik - tedy o posttraumatu ze ztráty dítěte. 'Střípky ženy' lze v mnoha ohledech definovat jako komorní divadelní tragédii přejatou do filmové podoby, která překvapivě disponuje neskutečně intenzivním fyzickým přesahem - snímku totiž primárně vévodí choreografie samotné kamery (vedené velice talentovaným kameramanem Benjaminem Loebem), která adaptuje a doslova kopíruje pohyb protagonistů po mizanscéně, čímž posléze vzniká těžko definovatelná formální synergie, které mohou závidět všechny americké artovky. A zatímco Mundruczó zde z režijního hlediska předvádí hotovu explozi tvůrčí nezávislosti, Wéberová důkladně vystavěla vzájemné vztahové vzorce a transgenerační disociace vně jednoho rodinného kruhu, jejichž členů se chopila samá herecká esa - Vanessa Kirby, prakticky hlavní středobod celého snímku, je (nejen svým neustálým apetitem žraní jablek) naprosto odzbrojující, a exceluje jako prozatím nikdy ve své kariéře - tudíž její výhra za nejlepší ženský herecký výkon na festivalu v Benátkách je zcela zasloužená. Ostatně jí také sekundují démonický Shia LaBeouf, či Ellen Burstyn která zde působí jako neocenitelný herecký klenot.... Netflix tak opět sklízí sladké ovoce úspěchu a zdárně atakuje oskarový ambice, a já mu to jednoznačně přeju - poněvadž na své platformě znovu nabídl autentický, divácky obohacující, a přesto emocionálně vyčerpávající zážitek, na nějž mnoho cinefobů určitě nezapomene. Každopádně když vezmu na závěr v potaz, že za přibližně 30 let se kvůli kritickému nadbytku mikroplastů zredukuje plodnost poloviny mužský populace - což jakožto zarytý environmentalista určitě vítám ͡° ͜ʖ ͡ - o to míň bude těchto potratových eskapád - už taky bylo na čase.... // VERDIKT: 8,9 jablečných semínek z 10 // 🍎🍏 (24.03.2021)

Pokus o "drsný" nezávislý film, který staví na zhruba půlhodinové scéně "naturálního" domácího porodu. Nechci říkat, že to byl nejlepší porod, co jsem v telce viděla, ale rozhodně to byla nejlepší scéna z celého filmu. Hlubší a emotivnější než smrt dítěte. Nebo následné truchlení. Místo emocionálních výlevů autoři rozehrávají zápletkové rodinné drama, které přechází do soudního líčení. Nejopravdější postavou ve vyprávění je kupodivu Shia LaBeouf. Jinak mělká nuda a šeď. (13.03.2021)

Velmi silný a intenzivní filmový zážitek. Režisér Kornél Mundruczó a scénáristka Kata Wéber se pustili do tohoto nelehkého tématu a povedlo se jim to zobrazit, tak že se to vryje do paměti. Vanessa Kirby je zde parádní a svou roli zvládla prodat na jedničku. O trochu více se mi líbil výkon Shia LaBeoufa, jelikož má scénáristicky lepší roli, navíc je mnohem více otevřenější, čitelnější a dá se do jeho stavu vžít snadněji. Je obrovská škoda, že LaBeouf je v soukromém životě takový jaký je, protože to bude velká překážka, aby byl nominovaný na různé herecké ceny, které by si za svůj výkon zasloužil. Ellen Burstyn hraje dobře, ale pak přijde jeden konkrétní moment, kterým mě totálně rozsekala (výborně odehraná scéna). Film má hodně silnou a intenzivní první půlhodinu, kterou pak už nemá šanci překonat. Což, ani ve výsledku nebyl záměr. Problém je, že se to projeví na tempu, které nemá kam gradovat a silné momenty díky tomu nemají takovou účinnost jakou by měly mít. A je to škoda, jelikož si dovedu představit, že kdyby se v poslední půlhodince šlo o trochu více na dřeň, tak by byl film lepší a jeho vypovídající hodnota by rostla. Střípky ženy je silný film, na který se nekouká hezky, ale své kvality nezapře. (25.01.2021)

Těžký film a těžké téma, jež dokáže vyvolávat nesčetné kontroverze a polemiky. Mně tento film přinesl další herečku na seznam těch, které je třeba sledovat - Vanessu Kirby. Podala znamenitý výkon, nesmírně psychicky i fyzicky náročný a zcela zaslouženě aspiruje na Oscara, přestože v konkurenci Afroameričanek s velkou pravděpodobností neuspěje. Shia LaBeouf ji zdatně doplňuje a ve vedlejší roli exceluje velezkušená Ellen Burstyn. K domácím porodům jsem vždy zaujímal velmi negativní stanovisko, které se tímto snímkem ještě zesílilo. Každá žena a každý pár má samozřejmě svobodnou volbu, avšak může nastat toliko komplikací, na které sebelépe připravené domácí prostředí nemůže adekvátně zareagovat tak, jako nemocnice vybavená personálem a přístroji. (17.04.2021)

Silné a depresivní drama o vyrovnání se se smrtí dítěte, které vyniká nejen výbornými herci (skvěla V. Kirby, přirozený Shia, po dlouhé době výrazná Burstyn) ale i sebevědomou režií, která se nebojí přitlačit na pilu (samotný porod je strhující nejen formou, ale i obsahem) a zároveň uměle neždímá emoce. Je to sice film, který stačí vidět jednou a není v něm nic, co by stálo za opakované shlédnutí (snad jen porod natočený na jeden záběr) ale to jedno shlédnutí v divákovi zanechá ojedinělý zážitek. (08.02.2021)