Jako letní sníh

"Štěstí se v mém životě často rozplynulo jako letní sníh, přicházelo a zase mizelo. Víš já jsem to s Bohem nikdy nevzdal, vím že je to s námi lidmi hodně špatné, ale také vím že ještě nejsme úplně ztraceni.." Lubomír Hlavsa možná není žádný režijní mág, přesto způsob, jakým se mu podařilo zachytit životní příběh Jana Amose Komenského stojí za ocenění. Moc nechápu, proč je film označen za dokudrama. Mě to úplně nepřišlo, zvláště díky orámování celého vyprávění patrně čistě fiktivním setkáním Komenského s "neotesancem a hrubiánem" Rembrantem (byť jsem se na idnes dozvěděl, že v roce 2006 profesor dějin umění Ernst van de Wetering identifikoval Rembrandtův obraz starého muže z florentské Galerie Ufizzi jako portrét Jana Amose Komenského). Jejich vzájemné dialogy v podání Aloise Švehlíka a Igora Bareše jsou ozdobou tohoto filmu. Zajímavý (trošku až mystický) motiv pak přináší autoři snímku zařazením postavy bratrského duchovního a "proroka" Mikuláše Drábíka, který naopak reálně se Komenským v těsném kontaktu byl . O této postavě jsem až do teď ale nic neslyšel, takže děkuji za trocha toho dovzdělání. Maličko mi nesedly úvodní násilné pasáže, ale doba taková asi opravdu byla. A možná byl ten úvod nutný, aby následně mohly vyniknout všechny ty vynikající Komenského myšlenky o možné nápravě světa skrze knihy. Na využití potenciálu otce i syna Švehlíkových jsme si už možná zvykly. Přesto i zde to jejich spojení splnilo svůj účel. Takže Lubomíre Hlavso díky moc, bylo to skvělé. . (06.01.2021)

Druhá historická věc zaštítěná produkcí ČT Brno a opět ne sice dokonalá, ale nemající k dokonalosti daleko. Některá fakta si to trošičku uzpůsobuje, třeba nám tvůrci neřekli, že Mikuláš byl alkoholik a většina jeho proroctví tak bylo spíš opilecké blouznění, ale zase proč ne?, filmu to dodává určitou mysteriozní rovinu. Líbí se mi výprava, ta je na televizní film dokonalá a snímek by vlastně klidně mohl i do kin - kdyby dnes nějaká kina existovala, velmi dobrá je práce se světlem, s tím si tvůrci rovněž vyhráli, a dokonce i s barvou - což odpovídá tomu rámování příběhu do malířské dílny. Poněkud zklamáním jsou někteří pražští herci a dokonce i Brňák Bareš používá ve filmu pražštinu (blbej, místo blbý), to mě mrzelo. Na druhou stranu by mě zajímalo, kdo hrál druhého, mladšího orodovníka v úvodní scéně, z toho by měl mistr Lukavský radost. S postavami si ale šlo vyhrát víc - ono u životopisných věcí často totiž hrozí plakátovost postav, neživotnost, a ani Amos Komenský rozhodně nebyl chodící nádoba, moudrosti, lásky a dobrých skutků. Jinak je ve filmu zajímavá paralela s Komenského pansofií a realitou světa - je to podobné jako Moorova Utopie, prostě lidé nikdy nebudou dokonalí, pořád se budou hádat a rafat a pořád se budou vést války, takže nějaké utopie a pansofie jsou házením hrachu na zeď a perel sviním. Na druhou stranu - pro věřící - může jít o důkaz touhy člověka po dokonalosti, která se na Zemi nenachází, o důkaz, že nás to vede do Božího domu. V tom je pro mne poslední záběr s obrazem Návrat ztraceného syna o to víc symbolický. (05.01.2021)

Komenský byl frajer, takže jsem tenhle film musel vidět. I autoři snímku se snaží předvíst, jaký byl Učitel národů borec, ale jejich jakási hra na Hollywood je tu tedy někdy dost strašná. Máme tu vymyšlený příběh inspirovaný realitou, ve kterém se Komenský setká s Rembrandtem (který ho ve skutečnosti možná namaloval, ale není to potvrzené, na skutečném obraze nemusí být Komenský a ani ten obraz nemusí být namalován Rembrandtem) a během malování se ti dva spřátelí, protože malíř zjistí, jaký je ten náš "Comenius" týpek. Tohle působí dost vyumělkovaně, ať už jde o vcelku rychlé spřátelení po nevěrohodný konflikt mezi nimi, který nesměl chybět. Zajímavější je skutečný životopis Komenského, ze kterého si autoři vybírají především ty dramatické chvíle. To je hodně fajn, jenom se autoři rozhodli kromě několika slušně brutálních scén dát do akčních scén i velmi trapné zpomalovačky. Občas to skoro působí jako nějaká indická telenovela. Taky mně docela vadilo několik nadpřirozených aspektů (různé vize, které se naplní...). Nepříliš vyvedený televizní film, který měl nejspíš větší ambice, ale spíš působí často dost hloupě. Na druhou stranu je to aspoň příjemně edukativní a hrají tam fajn herci. (5/10) (21.03.2021)

Ono tomu je co vyčítat a není toho málo - vadil mi tam přehnaný počet zpomalených záběrů (až jsem si v jednu chvíli vzpomněl na jednu epizodu z Gartha Marenghiho), herecké výkony u většiny herců, především těch dětských, nebyly nic moc, některé dialogy působí strašně učebnicově (což je největší problém těchto historických filmů) a prostřední část filmu mi přišla poněkud nudná. Je toho i víc, ale nechce se mi tu všechno vypisovat, protože jinak jsem docela dost spokojený. Na český TELEVIZNÍ film je to totiž dost slušná práce, jak po stránce filmařské, ve které je fakt hodně vidět snaha to udělat co nejlíp, tak po stránce scénáře, který se ten život Komenského snaží podat co nejzajímavěji. Ne vždy se to tomu filmu daří, ale i tak tu je nejedna zajímavá scéna a má to i docela silný závěr. I pro pár zajímavých myšlenek se tu najde místo. Takže jo, mínusů to nemá málo, ale převládají u mě spíš pozitivní dojmy. Konečně tu zas vzniklo něco, co se zde normálně netočí a k tomu všemu je to taky povedené. Slabé 4* (18.09.2021)

Jediným kladem filmu je podmanivý vizuál a výborně "chycená" role Mikuláše Drabíka. Všechno ostatní v něm ale zoufale nefunguje. Neodpovídají mnohé historické údaje ani reálie, mnohdy skutečně zásadně. Pravděpodobně do značné míry ještě dřevěnou Strážnici začátku 17. století fakt nelze natáčet v kulisách Paříže 14. století. Prakticky totéž platí do značné míry i o Lešně. Ve filmu ze 17. století opravdu nemají co dělat okna z 19. století. To už by tam rovnou mohly jezdit parní lokomotivy (zajímavé je, že v Rembrandtově ateliéru to mají + - správně, všude jinde špatně). Také truhlu s christogramem IHS mohl mít Komenský v majetku pouze dosti obtížně. Že Komenský koupil Koperníkův spis je pravda, že byl celý život odpůrcem jeho teorie a to právě s poukazem na Bibli, ovšem také. Tahle skutečnost mimochodem mohla posloužit vysvětlení "jak to Komenský s tou láskou ke knihám a vedení minil" daleko lépe než melodramatické znějící proklamace. To by ale nejprve museli tvůrci o Janu Amosovi vědět o něco víc než jen to, co se dá dočíst na Wikipedii... To všechno jsou ale vlastně jen drobnosti, byť mě jako historika umění velmi dráždí. Zásadní problém je v tom, že film Komenského představuje především jako jakéhosi naivního snílka. Přitom šlo ve skutečnosti o jednoho z největších myslitelů své doby. Jeho pedagogiku už tehdy respektovali i Jezuité. Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků, dostával nabídky doslova z celé Evropy... Taky Rembrandt, který se do toho příběhu dostal takřka omylem (teorie z roku 2006, podle níž je známý "portrét starého muže" portrétem Komenského, nebyla odbornou veřejností přijata a sám její autor dnes o věci hovoří s podstatně menší jistotou), je tu ztvárněn jako povrchní milovník vína a žen... Jejich vzájemný dialog a vlastně všechny dialogy ve filmu jsou neuvěřitelně jalové a šíleně šustí papírem. Jakousi sílu a uvěřitelnost rozhovor obou mužů dostane až v posledních 15 minutách, to ale na dobrý film vážně nestačí... Já vcelku chápu, že Česká Televize nemá peníze na to, aby natočila slušný historický film, proč tedy u všech kozlů za stejné peníze nenatočila kvalitní dokument? Klidně i s hranými pasážemi? Jistě by zbylo něco i na historiky a další odborné poradce, kteří při natáčení tohoto "dokumentárního dramatu" zjevně naprosto chyběli... Celkový dojem: 60% (08.01.2021)