Stroj času

Tento del Torov počin má jeden paradoxný nedostatok: na rozdiel od väčšiny jeho tvorby je absolútne emočne chladný. Síce už tu sa objavuje jeho obľúbený motív detstva narušeného násilím prirodzeným i nadprirodzeným, postava dievčatka pôsobí ale iba ako nejaká kulisa. Napriek tomu vidieť del Torov talent, hlavne v úžasnom atmosférickom prológu, ktorý je tou najstrašidelnejšou pasážou celého filmu. (16.03.2009)

Horor to teda moc není, spíš pohádka se špetkou jednoho hororového prvku, ale nemůžu říct, že by to bylo špatné. Zajímavé nápady v tom jsou, ani samotný námět není vůbec špatný, do jisté míry je to i originální a navíc už zde jsou znát typické prvky Del Tora, takže těch plusů to nemá zrovna málo. Horší ale je, že je to dost průměrně natočené a když pominu charismatického Rona Perlmana, který mě dokáže zaujmout snad všude kde se objeví už od Města ztracených dětí, tak je to tak i zahrané. Z toho důvodu z Cronosu nemám žádné silnější dojmy, ale zajímavé to bylo určitě i tak. A na některé scény určité nezapomenu - třeba na to slízávání krve ze země... 3* (10.07.2022)

Guillermo del Toro a jeho začátky. Mnoho režisérů by podobný debut mohlo závidět, protože mexický zázrak předvádí velmi vyzrálou, i když chvílemi prázdnou představu o svém vlastním stroji času se vší jeho oblíbenou zvráceností. V mnohém nejde o nijak přelomové dílo, ale setkává se zde poprvé s Ronem Perlmanem, svým věrným druhem a budoucím Hellboyem, a velmi dobře buduje atmosféru na vcelku prostinkém scénáři. Kdyby se stroj času nevlekl jako hodiny dějepisu pro mnohé studenty základní školy, čtyřhvězdičkové hodnocení mohlo být i vyšší... (01.07.2009)

Je prekvapujúce, že z mizivého rozpočtu a neoriginálneho námetu sa dá spraviť pomocou režiséra a trefných hercov originálny, mierne artový psychologický horor, okorenený občasným humorom (scéna z krematória ma rozosmieva dodnes). Jediné, čo môžem Del Torovi vyčítať, je miestami až príliš pomalé tempo. Zato Federico Luppi sa mi prvýkrát výrazne vryl do pamäti. (05.03.2007)

Přijde mi, jako by Toro svojí plnokrevnou prvotinou vzdal hold všem svým oblíbencům. Tajemný příběh o nesmrtelném alchymistovi jako by vypadl z Gordonova šuplíku, krásné kulisy a výprava připomínají to nejlepší z Argenta a druhá polovina dá okatě vzpomenout na Raimiho DARKMANA. To vše však Toro podává s už jasně čitelným vlastním rukopisem ( oldschoolový look, fascinace hmyzem ), jehož originalita se naplno projevila v geniálním EL LABERINTO DEL FAUNO. (10.12.2007)