De Oost

Johan chce odčinit ostudu, kterou na jeho rodinu uvalil otec spolupracujíc za války s nacisty tím, že se nechá naverbovat do nizozemské armády, aby pro svou vlast bojoval v daleké Indonésii a znovu tak dobyl ztracenou kolonii. Zpočátku se zdá, že z něj bude chladnokrevný zabiják, ale brzy zjistí, že někteří jeho spolubojovníci jsou ještě horší než on a to se mu přestává líbit. Silný film se zdánlivě šokujícím závěrem. (19.09.2022)

Vždy jsem byl zastáncem možná kapku konzervativní teorie, že film s žánrovou anotací „válečný“, notabene dvě a půl hodiny dlouhý, by měl dozajista obsahovat nějakou tu válku. A stejně tak od „napínače“ většinou, a někdy i naivně, očekávám, že bude alespoň sem tam i napínavý. Čili mě zákonitě tyto trampoty nesympatického dřeváckého pičuse, co měl PéTéeSko ještě předtím, než vstoupil do kontingentu Holandské východoindické, hrdinně osvobozující Indonésii od Indonésanů, vcelku nasraly. Hlavní hrdina sice v eseseskandře občasných lovců opic prošel, pro někoho s nedokončeným základním vzděláním možná zajímavým, prvoplánovým psychologickým vývojem z kokota na ještě většího kokota, ovšem slovy „jeden z rákosí střelený nizožoldák, jeden autobaterií poháněný rachitický indorebel a osm špatně zdramatizovaných poprav třicetikilových Sandokanů“ doprovázených dvěma hodinami čurákování po džungli a po ubikacích zcela nedostatečné malarické jihovýchodní Asie, kde všichni jakože láteří „Uf, to je ale pařák!“, přičemž se vůbec nepotí, to rozhodně „válečný napínač“ neudělá, ani kdyby měli úplně všichni na hlavách helmy, v rukách qéry a tvářili se sebevíc tajuplně a osudově. Měl-li bych teď odborně použít nějakou lapidární a trefnou žánrovou anotační metaforu, byla by to „Nezáživně rozteklý plesnivějící Leerdammer“. (20.11.2021)

Dobre to vystihol Necrotongue. Holanďanov poznám ako národ ktorý tvrdo pracuje sú výborní obchodníci a užívajú si život. Históriu mám ako hobby ale kapitola Holandská Východná India po WWII mi buď vypadla, alebo je šikovne zahmlená. A to teda bol šok. Krajinu tulipánov ktorú urobil Adolf z chodu za 5 dní, SS Netherlands divízie, 70 % židov skončilo, udavačov platených kolaborantskou vládou neúrekom, odboja ako šafránu o ktorom sa nakrúca jeden film za druhým. A po vojne títo zmrdi používali praktiky SS v Holandskej Východnej Indii vrátane preživšieho Mojšeho, ktorý prežil Holocaust a ktorému opica na ražni nie je kóšer. A neskončilo to v 1948, zbrane nahradilo ekonomické rabovanie, v ´70 rokoch sa mastili s Molukmi a následoval ich terorizmus v Holandsku. Jim Taihuttu  odkryl tabu najliberálnejšej krajiny Európy (a asi aj sveta). (22.10.2021)

Jsou jen dva druhy lidí. Lovci a oběťi!Holanďané tasí solidní Válečný Thriller odehrávající se během Indonéské války o nezávislost hned po druhé světové a je to režijně, herecky i vizuálně velmi dobře zvládnutý film.Film by se dal rozdělit na dvě poloviny, kde ta první je spíš Drama- seznámení s postavami, vývoj postav a nastínění historie, ta druhá půlka se mi líbila podstatně víc, jelikož hlavní hrdina se přidá do elitní armády, které vévodí nemilosrdný a krutý Kapitán, jehož praktiky nejsou všem po chuti. Jakmile dojde na nemilosrdné vraždění vesničanů, tak je to docela nepříjemná podívaná, která v úplné 20 minutovce nabere ještě další nečekaný směr a musím říct, že přepnutí do Survival Módu se mi hodně líbilo.Mohlo to být kratší a akčnější, ale i tak se jedná o povedenou záležitost, kterou si fanoušci Historie a válečných filmů nesmí nechat ujít.Příběh 4/5, Akce 3/5, Humor 0/5, Násilí 4/5, Zábavnost 4/5 Hudba 4/5, Vizuál 4/5, Atmosféra 4/5, Napětí 3/5, Emoce 3/5. 7/10. (25.08.2021)

„Pokud máš jakékoliv dotazy, nebo tě trápí něco, co jsi tu viděl, jsem tu pro tebe.“ - „Jediné, co mě trápí, je to, co tu nevidím.“ Jenže nakonec toho Johann uvidí tolik, až mu z toho začne být zle. Přitom tomu ovšem bude muset přihlížet bez toho, aniž by hnul brvou…Přišli chránit místní, aby ti mohli v klidu obnovovat svou zemi. Tedy, to jim alespoň řekli, Až na ten drobný detail, že tu jsou všechno, jen ne vítáni. A syn kolaboranta snažící se ulevit svému svědomí najednou uvidí při tom všem marném snažení světlo na konci tunelu v podobě vzoru, který ví, jak udělat v zemi pořádek…Bavilo mě to. Johannova počáteční zlost, že nikdo nic se současnou tristní situací nedělá, jeho nadšení z objevení obdivovaného vůdce až po postupné, čím dál silnější vystřízlivění. Oceňuju výpravu, technické zpracování, výběr specifického tématu (Holanďané v poválečné Východní Indii) či charismatického představitele Turka a jeho přeměnu z „badass“ ochránce na tyrana. Jen ten konec mě trochu minul (na rozdíl od přesného Johanna, ehm). Celkově dávám slušné 4*. (21.11.2021)