Insidious: Červené dveře

Dlouho očekávaný režisérský prvopočin Patricka Wilsona mne tedy mírně zklamal. Jeho tvůrčí snažení spočívá v pokusu o využití všeho funkčního a dobrého z předchozích dílů a do toho zamíchá několik svých nápadů. Nepopírám, že do svého filmu přidal i mnoho dobrého, ale ve výsledku to nějak nestačí. Bohužel celkové znění postrádá hutnější atmosféru a příběhově je to velmi slabé. Vlastně mne potěšily pouze ty strašidelné scény, které se s výjimkou finále zpravidla dařily (S tím by samozřejmě mohl být leckterý horor sám o sobě spokojen, od značky jako je Insidious by se však dalo očekávat tak trochu víc.). I to však potvrzuje průměrnost díla, jenž si hodnocení okolo 50% nepochybně zaslouží. Nejslabší Insidious! 50-53% (24.08.2023)

Tak nějak nevím, kde začít, tak to vezmu od konce. Je tu fajn napojení na předchozí filmy a pěkně je rozšiřuje, což b,y se vlastně dalo říct, že tímto tento film je. Je to jen takové rozšíření toho, co jsme viděli. Nic nového nepřináší a to ani v oblasti žánru. Hlavní zápletka je nenávist syna k otci a její řešení spočívá v tom, že někdo někomu neřekl pravdu, což jsme poslední dobou viděli snad v každém druhém filmu. Atmosféra celkem dobře budovaná, s jedním nečekaným jumpscarem. Ostatní byly lehce předvídatelné. Jako zakončení série toto ale funguje a zůstal bych u toho. Pro mě nejslabší díl série. 5/10 (09.07.2023)

Insidious si ako jedna z mála hororových sérií drží úroveň a ani o jednom diele nemôžem povedať, že by bol zlý. Pätka je však určite najslabšia. Jednak Patrick Wilson nie je tak dobrý režisér ako Wan či Whannell (nedokáže tak kvalitne vyšplnovať atmosféru a ľakačky, i keď základy zvláda a pár scén so slušnou atmosférou (CT vyšetrenie, Joshove pexeso) nájdeme) a ďalej preto, že príbehovo film nič nového neprináša, ale iba recykluje videné. V centre je tentoraz nefunkčný vzťah medzi otcom a synom než samotní démoni. Táto linka je povrchne spracovaná, záverečný prerod dosť na rýchlo, ale ako tak funguje. Horšie je to so samotnou the Further. Veľmi dlho trvá kým sa do nej ponoríme naplno a keď aj k tomu dôjde, tak zistíme, že desivá atmosféra predošlých dielov je fuč. Najväčší problém som mal s tým, že tvorcovia porušujú nimi stanovené pravidlá ohľadom Further z minulých dielov a veľa udalostí vyznie pre hardcore fanúšikov následne dosť nelogicky. Nostalgia funguje, či už pri klasickom Bisharovom kvílivom husľovom soundtracku a výbornej piesni Tiptoe thorugh the tulips alebo i fajn cameu Lin Shaye. Tá aj v pár scénach ukazuje ako kvalitnou herečkou hororového žánru je a ako veľmi jej väčšia prítomnosť 5ke chýba. Celkovo teda neurážajúci priemer, s ďalším dielom by som bol opatrný, pretože séria pôsobí vyčerpane. Pri pohľade na výborné tržby mám však dojem, že táto séria pôjde ako hovoria pravidelní účastníci astrálneho cestovania: Further. 55% (19.07.2023)

Tak to dopadá, když nastavuješ už nastavenou kaši. Nemá cenu si nic namlouvat, faktem je, že série Insidious má nezadržitelně sestupnou tendenci, což Červené dveře jen potvrzují a další pokračování si myslím, že už není opravdu žádoucí, aby to totiž nakonec neskončilo někde u Odpadových hodnot, k nimž se tedy zas až tak zatím toto pokračování úplně nepřibližuje, ale prostě už to nelze vnímat ani zdaleka tak pozitivně jako první díly, a opakuji, toto pokračování nabízí skutečně už jen takovou převařenou vodu, dějově přešlapující více než hodinu na místě, a spíše než rozvíjení světa za Červenými dveřmi se tu tvůrci věnují rodinnému dramatu o rozvrácené famílii, a i když se to pak po přemístění do světa za ,,dvěřmi´´ přeci jen alespoň trochu rozjede, tak pořád je to spíš nuda, kde se toho příliš nestane, no a co se týče závěrečného vyústění, tak tam můžeme hovořit o definitivně posledním pomyslném hřebíčku do rakve této série, jelikož se jedná o doslova směšní a trapný happyend se vším všudy, kde se všichni obejmou, protože je zlo poraženo a jsme zas šťastná rodinka, až navěky ámen. Ke všem těmto negativům lze jinak určitě připočíst i ztrátu působivé atmosféry, kterou předchozí díly oplývaly, chybí tu ale i napětí, co je ovšem nejhorší, tak tu nejsou k dispozici již ale ani žádně hororové prvky, minimum bubáků, minimum lekaček, o krvi ani nemluvě, i když na ní to pravda nebylo postavené ani v předchozích filmech, ale prostě po této stránce se tu toho objevuje skutečně jen úplné minimum, a i to minimum je navíc nefunkční. Insidious: Červené dveře tak zkrátka není povedená podívaná, a to z toho nejjednoduššího důvodu, že nedisponuje ani jedním jediným pozitivem. (17.02.2024)

Že je Insidious universe nenávratně ztracen svoiji kvalitou bylo jasné už v minulém díle a jen mále procento šance jsem dávala tomuto novému kousku pod taktovkou Wilsona na jeho vzkříšení. Bohužel, jak se čekalo, opravdu to nedopadlo. Tudíž moje intuice ani na to nejít do kina byla správná, protože by to byla v dnešní době škoda peněz. Zajímavé aspoň bylo sledovat dnes už vyspělou postavu syna a vědět, že nebyl nahrazen někým jiným mu podobným, takže i ty flashbacky hezky korespondovaly. Kdo by to řekl, že už je to třináct let co jsem se u prvního dílu málem po***** strachy. Tady ale ani příběh, ani ta hororová stránka už vůbec nefunguje. Parazitujeme samozřejmě na traumatech z minulosti, takže se nešetří motivy, které už jsme mnohokrát viděli. Nezachrání to už ani Wilson ani Byrne. Lekla jsem se možná dvakrát, ale už začínám být alergická na to, jak jsou ty nové přírůstky strašně zapomenutelné. Za pár dní z něj nebudu vědět ani ň. (22.09.2023)