Buio Omega
Blue Holocaust
Beyond the Darkness
Beyond the Darkness
Režie:
Joe D'AmatoScénář:
Ottavio FabbriKamera:
Joe D'AmatoHrají:
Kieran Canter, Cinzia Monreale, Franca Stoppi, Ted Rusoff (vypravěč), Klaus Rainer, Carolyn De Fonseca, Sam Modesto, Lucia D'Elia, Mario Pezzin, Anna CardiniObsahy(2)
Bohatý mladík Frank je až po uši zamilovaný do své přítelkyně Anny. To se ale ani v nejmenším nelíbí žárlivé služce Iris, která chce mít Franka pouze pro sebe, a tak Annu nechá začarovat a ta brzy nato umírá. Ovšem Frankova láska k Anně je nehynoucí a věčná, proto se rozhodne, že si svou milou vypreparuje a budou spolu až navěky. Plán se zdaří, ale všeho si všimnou cizí oči, které chtějí vypátrat celou pravdu. (Chupacabre)
(více)Recenze (46)
Dnes už lehce kultovní trash, který sice není bohatý na různorodé mordování, jeho síla však vězí někde jinde. Hlavní doménou je totiž šokující obsah: častá nahota (jak se na D´Amata sluší a patří), kanibalismus a hlavně nekrofílie jsou centrem všeho dění. Důležitou součástí jsou také scény, v nichž zvrácená dvojice se zbavuje mrtvol - na řadu přijde jak porcování, koupel v kyselině, tak spalování v peci zaživa. Tady si divák skutečně přijde na své, protože jinak se snímek docela táhne. Jinak hlavní hrdina byl perverzák, ale ono se vlastně není čemu divit. Pokaždé, když už se vyskytla nějaká ta ženská, tak byla debil (první oběť), nebo rovnou čubka (všechny ostatní). Takový holky potkáš na procházce vážně těžko... ()
Přiznám se, že jsem od filmu čekal daleko víc, takže se nemůžu ubránit určitýmu zklamání. Příběh je hodně jednoduchej a film se neskutečně vleče. Divák tak prakticky čeká na těch pár krvavých a někdy zvrhlých scén díky nimž se to dá přežít. Není jich ale tolik aby si tenhle film u mě zasloužil alespoň průměrný hodnocení. ()
Docela rád občas ve filmu hlavním postavám fandím. Tady to rozhodně nešlo, neboť nikdo normální se zde nevyskytoval. Ono by to zas tak nevadilo, ale zdejší záporáci jsou úchylní tak hnusným způsobem, že bylo problémem to pro mne dokoukat. Nějaké scény jsou sice nechutné, ale není to nic, co by mne nějak zaskočilo, to by se D'Amato musel snažit ještě o kousek víc. Technicky a režijně není Buio Omega žádným propadákem, důrazně bych vytkl jenom hudbu, která je za prvé příšerná a za druhé hraje i tam, kde nemá co dělat. Jak už jsem řekl - film špatný není, jenom se mi prostě nelíbil. ()
Pokud má člověk už nějakých pár hororů nakoukaných, Za hranicí temnoty mu nemůže připadat ani zdaleka tak šokující a extrémní, jak se to očividně snažilo v době vzniku být. Na téma „láska až za hrob“ byly v pozdějších letech natočeny daleko lépe a zábavněji třeba oba díly Nekromantika a jakmile si člověk odmyslí to perverzní téma, zbude mu jen odpudivě a lacině natočená italská hororová rutina, co nedokáže dostatečně bavit a jejíž děj spěje odnikud nikam. ()
Taliánská zvrácenost s všudypřítomnou nekropříchutí. Hlavní hrdina, osiřelý mladík Frank se zálibou ve vycpávání zvířátek, právě přijde o lásku, ale jen tak se jí vzdát nehodlá. Společnost mu bude dělat alespoň její načinčaná mrtvola. Do toho se ho snaží uhnat podobně ujetá služební, padne i pár nevinných ženských obětí. Není to slasher jak jsem původně myslel nebo by jste si mohli myslet při pohledu na jeden z posterů, to vůbec ne, jedná se spíše o takovou edgeinovskou serial killer story s mírně hororovým (díky hudbě především) nádechem a solidní dávkou přesvědčivých gore efektů. Dobrá trojka tedy, Frank mohl být uvěřitelnější... ()
Galerie (13)
Photo © A. Salvador, S.A.
Zajímavosti (1)
- V době své premiéry vyšel film v Itálii s několika střihy (scéna balzamování a scéna, kdy je dívka roztrhána na kusy v koupelně), zatímco ve Francii zůstal nesestříhaný. (TommyZR)
Reklama