Režie:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Zdeněk Štěpánek, Gustav Hilmar, Vlasta Matulová, Bedřich Karen, Jan Pivec, Miroslav Doležal, Václav Voska, Jana Rybářová, Petr Haničinec, Stanislav Neumann (více)Obsahy(1)
Po bitvě u Sudoměře se husitské hnutí šíří po celé zemi a lidé odcházejí budovat opevnění města Tábor. Pražané žádají o pomoc proti Zikmundovým vojákům a táborští pod vedením Jana Žižky se vydávají ku Praze Opevní se na hoře Vítkově, aby se v krvavé bitvě střetli s početným Zikmundovým vojskem. (oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (135)
Třetí díl husitské trilogie hodnotím dost vysoko – a to hlavně proto, že se mu konečně podařilo vybřednout z agitační kejdy, ve které se utopily předchozí dva filmy. Autorský tým v nich bohatě splnil svou úlitbu režimu, takže se tentokrát mohl víc soustředit na vyprávění příběhu a nakonec z toho vzniknul víc než solidní velkofilm. Celkové pojetí taky zaznamenalo výrazný posun k lepšímu. Vávra dokonce přiznává, že nepřátelé husitů nemuseli nutně být jen karikovaní, nenáviděníhodní hnusáci. Kladné i záporné postavy jsou střízlivější a lidštější. Pochopitelně, že se děj ani tentokrát nevyhnul idealizaci a tendenčnímu překrucování. Jenom ta ideologie už z toho netrčí jak vídle z hnoje. Co se týče výpravy, tak jestli předchozí dva díly byly vele-velkolepé, tak nevím jak nazvat tento. Úžasné, věrné repliky dobývacích strojů, rekonstrukce architektury, monstrózní kulisy postavené často jen pro dva nebo tři krátké záběry, spousty opravdu hořících domů, dechberoucí kostýmy a stovky jezdců a statistů (a všechno poctivý maso, žádný 3D klony - to zíráš Petere Jacksone, pukni závistí). Sice se dá tu a tam rozpoznat „repasovaná“ husitská technika (děla, vozy) z „Jana ˇŽižky“, to je jasňačka, přece to nevyhoděj… Ale určitě do tohoto filmu bylo nalito nepředstavitelné množství peněz. Výsledek je akční, dějový a koukatelný. Jen snad škoda trochu nenadálého konce. Těšil jsem se, že natankovanej Žižka v ráži ještě stihne vymlátit Adamity. Nakonec – jako shrnutí celého třídílného seriálu – bych řekl, že si uvědomuju, jak muselo být pro Vávru těžké cokoli natáčet s bandou uvědomělých soudruhů za zadkem. To ale nic nemění na tom, že první dva filmy (a především „Jana Žižku“) považuju za nebetyčnou komunistickou odpornost. ()
Majestátne. Síce zneužité komunistami, koľko sa len dalo, ale tak husiti im svojou rovnostárskou spoločnosťou prišli vhod. Keď niekto nazve tento film ideologickou sračkou, v tom prípade nechápe ideológiu Táboritov. Zatemnenému mozgu ale ťažko vysvetliť, v každom prípade v rámci trilógie slušné zavŕšenie a platí to, čo aj u predšlých častí - na rok 1956 to je veľké dielo aj vizuálne. ()
Ať byl Vávra jakýkoliv, jeho husitská trilogie je výtečná a nikdo by nebyl schopen ji natočit takto úchvatně, nikdo by neuměl takto sešikovat komparz a úžasně zachytit bitvu na Vítkově. Když k tomu přidáme bezvadné a realistické kostýmy, skvělé herecké obsazení, dobrou práci kameramana a díkybohu také film v barvě, vyjde nám z toho nejlepší česká historická trilogie. Kéž by si dnešní filmaři z toho vzali příklad. ()
Vávra naznačil nejednotnost husitského hnutí. Šimon „Ohnivec" zábavně reprezentoval sektářskou část kališníků. Žižka byl jedinečná postava. Konečně v roce 2016 by měl být znovuzrozen v českém filmu. Celá trilogie černobíle reprezentuje pozitivní obraz/odkaz husitské revoluce, což je s ohledem na rok vzniku pochopitelné. 73%. ()
Nepřehlédnutelným motivem posledního dílu "husitské trilogie" je ideologické vypořádání se s "fanatickými" husitskými kazateli. Tento motiv snad poněkud překvapivě působí téměř jako hlavní téma filmu. Vedle praktických důvodů, jakými byla jistě nákladnost bojových scén, šlo nepochybně o výrazně ideologické rozhodnutí. Přestože v husitském hnutí skutečně vznikly a existovaly určité extrémní náboženské proudy, dokonce proudy, jejichž příslušníky Žižka vojensky potlačil, byl hlavní směr táborské teologie všeobecně přijímán a stal se také základem pozdější teologie Jednoty bratrské. Sto let před Lutherem zde byly formulovány základní důrazy protestantské teologie v podobě, která zůstává platná v podstatě dodnes. Náboženskou podstatu husitského hnutí pochopitelně potřebovali komunističtí ideologové v maximální možné míře zamlčet, takže se jim v zásadě okrajový jev náboženského extrémismu stal vhodným materiálem k vytvoření anachronického dojmu, že většina husitů "vlastně" neválčila pro náboženské přesvědčení, nýbrž pro onen nový spravedlivý řád, který byl dle marxistického výkladu v Táboře založen... A jak hodnotit ostatek filmu? Bojové scény opět impozantní, škoda, že jich není ve filmu víc než nějakých patnáct nebo snad dvacet minut... Celkový dojem: 55% ()
Galerie (57)
Zajímavosti (14)
- Nepríjemný úraz mal pri filmovaní Zdeněk Štěpánek (Jan Žižka). Keď sa natáčala scéna, ako išiel na koni, tak ten kôň zakopol a Štepánkovi padla prilba na nos a následne spadol z koňa, čím mu prilba trochu rozsekla nos. Na ďalší deň sa nenatáčalo a muselo sa čakať, kým mu rana prestane krvácať a následne sa mu to muselo zalíčiť. (Raccoon.city)
- Film sa stal na 38 rokov najdrahším filmom Československa a následne Česka, čo doteraz neprekonal žiaden český film. (Raccoon.city)
- Ve filmu je podobně jako i jindě zmíněno, že proti husitům postavil Zikmund stotisícovou armádu. Soudobí historici však údaj považují za přemrštěný a dodávjí, že mohlo jít maxímálně o počet 50 000, což je na tehdejší dobu vysoký počet. (infected)
Reklama