Proti všem

Husitské revoluční hnutí za náboženskou, národní a sociální svobodu českého národa tvoří nejslavnější stránku našich dějin. Význační čeští spisovatelé mu vzdali hold svým dílem. Nejšíře je husitské hnutí zachyceno v díle klasika naší historické prózy Aloise Jiráska. Již dříve dalo Jiráskovo dílo několik námětů českému filmu a nyní se stalo podkladem k Vávrově velkoryse koncipované husitské trilogii. Můžeme směle říci, že tato mohutná freska slavné epochy našich dějin nebude v československém filmu tak brzy překonána. Vávrově trilogii lze leccos vytýkat jak v celkovém pojetí, tak i v jednotlivostech. Jisté však je, že všechny tři filmy dovedly přiblížit dnešnímu filmovému diváku vzdálenou dobu české historie, ukázat na naši slavnou minulost, v níž naši občané neváhali obětovat v boji za pravdu a právo své jmění i své životy. A v tom vidíme největší význam Vávrovy husitské trilogie. Filmový přehled 30/1957 (11.10.2007)

Tohle nahlédnutí do naší vlastní historie se mi velmi zamlouvalo, husité jsou mi v mnoha ohledech sympatičtí, to upřímné volání po reformě církve a odhodlání bít se za pravdu i za cenu vlastního života nesmírně obdivuji.. Pochvalu zaslouží výborní herci, úchvatná a velkolepá výprava a v neposlední řadě je to úžasně natočeno.. (07.01.2021)

Po předchozích dvou dílech by toto završení husitské trilogie, české historie, možná nemělo takovou sílu, nicméně o to možná jde (zvlášť moje oblíbená Vlastička Matulová)...my, potomci Husa a Žižky, můžeme jen s úctou hledět (čumět)...nenapodobitelně sehráno a přesto, že válečné scény nedosahují velkých kvalit, pochybuji, že by dnešní filmaři (se svými technickými možnostmi) natočili něco filmově silnějšího... (21.07.2022)

A do třetice velkofilm, kde je krásně zdůrazňována nutnost kolektivismu a to vše s národním vlastenectvím, kdy se země musí bránit útokům celé katolické Evropy. Zajímavé je pro mě třenice mezi husitskými, kdy kněží Jan Bydlinský (Miroslav Doležal) a Petr Kániš (Václav Voska) volají po sexuální revoluci, protože trpí neustálým chtíčem a zlobou, že nemohou volně souložit a vládnout ostatním. Tábor je sice ukazován jako město, kde je rovnoprávnost, ale je to jen iluze, neboť stále vládnou ti, co vládli i předtím a pracují ti, co vždy pracovali. Ale je jiná možnost? Neboť pokud stále bude hnacím motorem moc a bohatství (a může se říkat, že kolektivní), tak to vždy tak bude. A kdo je lepší a kdo horší? Cizáčtí katolíci, kteří jsou zde ukazováni, jako vrazi žen a dětí, nebo husité, kteří z pomsty zaživa upalují katolické kněze, tak i souvěrce z bludného poblouznění? A krvavá cesta? I když snad nejdříve vznikla z nutnosti obrany, se nakonec mění v silu útočnou, která chce ostatní spasit a tím hubí sama sebe. Jedinou cestou by snad byla cesta vzděláním, ale je toho nějaký národ schopen? Aby mu pojmy jako moc a hamižnost a závist byli cizí? Jan Žiška (Zdeněk Štěpánek) už mě moc nepotěšil po herecké stránce, spíše zde vystupuje jako rázný, ale velmi moudrý předseda osvíceného kolektivu. Zajímavé postavy: Ctibor z Hvozdna (Gustav Hilmar), který neváhá zmlátit svou dceru hlásající pomatené bludy, probošt (Bedřich Karen), bojácný, ale stále přesvědčený o vítězství křižáků, samozřejmě Zikmund (skvělý Jan Pivec), svérázní kněží Bydlinský a Kániš, pyroman Šimon (Jaroslav Vojta), který se po příchodu do Tábora nestačil divit, že musí stále na někoho dřít a manekýn Oldřich z Rožmberka (Václav Špidla). Film je ukončen úchvatným vítězství husitů v bitvě na Vítkově. Z pochopitelných důvodů, ani Jirásek, ani Vávra nepokračovali v dalších osudech husitů. Oba z vlasteneckých důvodů, Vávra navíc také z ideologických. Nemohlo být zobrazen postupný rozkol, úpadek a nevraživost prvních komunistů na světě (i když prvním komunistou byl Ježíš, jehož pokračovateli byli husité). Stejně je zajímavá netolerance jedněch k druhým a ospravedlňování, že ti druzí jsou kacíři, protože si myslí něco jiného. Skutečnost je zkrátka frustrující. (13.03.2010)

Posledný diel tejto husitskej trilógie je určite najslabší. Má už viacero prázdnych pasáží a momentov, postavy, resp. celé hnutie je tu vyjadrené až príliš maximalisticky - naopak bitva na Vítkově je takmer dokonalá. Navzdory všetkým neduhám Boží bojovníci sú základnou kostrou naších dejín a celú trilógiu tu hodnotím predovšetkým ako celok. (01.12.2016)