Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Volná adaptace stejnojmenného románu Jarmily Glazarové, realizovaná režisérem Jiřím Weissem, zachycuje nerovné manželství dvou povahově protichůdných lidí, starší, citově prázdné ženy a jejího mladšího manžela, milovníka přírody, umění a krásy. Jako třetí, rozhodující činitel, vniká mezi tyto dva lidi mladičká schovanka Jana, která hluboce přilne k otčímovi. Také on k ní chová jiné city než jen otcovské. Prokletí maloměstského domu však nedovedou překonat.

Režisér Jiří Weiss dokázal nejen sugestivně vylíčit dusné a nelaskavé prostředí, ale především velmi pečlivě vybral herecké představitele tohoto zvláštního trojúhelníku. Křehká krása Jany Brejchové, strhující herecká kreace Jiřiny Šejbalové a rovněž skvělý výkon Miroslava Doležala zaujaly diváky i kritiky hned při premiéře v prosinci 1957. Film získal na MFF v Benátkách 1958 cenu FIPRESCI. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Ukázka z filmu

Recenze (121)

blackrain 

všechny recenze uživatele

Velmi zajímavá a krásná psychologická studie jednoho vztahového propletence, který byl tak hustý, že by se dal i krájet. Jiřina Šejbalová byla vynikající a nezapomenutelná. Její rozkazovačný hlas budu mít v hlavě opravdu dlouho a možná mě bude děsit jako noční můra. Nedivím se, že její mladý manžel mizel pryč a že se zamiloval do Jany, ta byla naprostý opak své tetičky. Byla křehká, citlivá a vnímavá dívka. Krásně jsou zde vykresleny ty dva ženské protiklady + slabošský manžel. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Tomu hovorím filmárske umenie. Stačí jednoduchý príbeh a trojica skvelých hlavných postáv doplnená pár figúrkami. Z hlavných postáv hrajú prím ženy a hlavne tá staršia je úplne nezabudnuteľná so svojimi hláškami a scénami. Jana Brejchová je asi najkrajšia zo všetkých filmov, detsky nevinná a zároveň skryto túžobná. Ústredná milostná pieseň bola toľko krát prerušená, a ani som nedúfal, že ju budem počuť kompletnú, ale predsa... Naviac veľavýznamné kamerové detaily podania rúk, na začiatku aj na konci, a ďalšie geniálne zábery ako trik so zrkadlom alebo ranná hygiena. –––– Robertku, vezmi si med! Med čistí hlas. –––– Chlupek! Ale, ale! Zase vyrost. Zlobivý chloupek. –––– Ruku líbám. Bylo mi ctí. Milostivé pani matce není dobře? ()

Reklama

mchnk 

všechny recenze uživatele

Určitě vynikající pohled na falešnou, povrchní a zdánlivě dokonalou společnost lidí na začátku 20století. Obraz manželství, které se časem stává vězením a na mladistvou touhu po lásce, ovšem bez jakýchkoli morálních překážek. Mladičká Jana nakonec zjišťuje, že úděl ženy v této době je předem daný a jasný. Výborná atmosféra a excelentní herectví. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Vlčí jáma, film předčil velmi výrazně literární předlohu. I kniha je psychologickým dramatem. Ale drama je to pouze z pohledu maloměšťáckého bigotního moralizování. V něm je možné moralizující drama udělat i z nevhodné dušnosti, nebo nepříjemné upřímnosti. Navíc Jarmila Glazarová v zaklínadle sociální spisovatelky byla společensky uctívanou prominentkou se žluklým máslem na hlavě. Jiří Weiss z poupravené předlohy dokázal vytvořit strhující psychologickou podívanou. Díky kameře Václava Hanuše a hereckému důraznému podání ústředního trojlístku. Ocenění a obdiv nezasluhuje děj, ale filmové provedení. Hvězdou dramatického příběhu v maloměšťácké optice je Klára Rýdlová (vynikající Jiřina Šejbalová). Její chápání manželského soužití je bolestivé pro všechny v jejím okolí, a přesto se citové vydírání a nátlak stupňuje k prvopočátku odmítání a nenápadně se rozvíjející nenávisti. Vynucování je destruktivní a až do posledního dechu si vybírá od každého, i okrajového protagonisty, krutě nevybíravou daň a navždy zůstává zaryta v duších i tvářích. Klářiným kontrastem je křehká Jana (dobrá Jana Brejchová), schovanka Rýdlových v probouzejících se citech dospívající slečny. S vypětím všech svých psychických sil odolává nekompromisnímu nátlaku a až pád na samé dno vlastní existence přináší očištění. Posledním vrcholem trojúhelníku je Klářin úspěšný manžel Robert Rýdl (velmi zajímavý Miroslav Doležal), starosta obce se stoupající kariérní cestou. Společensky profesní vzestup je vykoupen slabošstvím v partnerství a neschopností naplnit oboustrannou náklonost. Jeho útěky jsou stejně bolestivé, jako krutost majetnické manželky. Z dalších rolí: laskavý lékař rodiny (příjemný Jaroslav Průcha), zvědavá obecní drbna Schillingerová (Libuše Freslová), cynicky pomstychtivá a slaboduchá služka Petronila (dobrá Lola Skrbková), tichá služka Martina (Anežka Soukupová), či psychicky týraná Robertova neteř Gertruda (zajímavá Alena Kreuzmannová). Vlčí jáma Glazarové nestojí za obdiv, její filmová podoba díky svému naléhavému provedení pro mě znamená velmi příjemné překvapení. ()

jarous 

všechny recenze uživatele

Jeden za skvostů našeho filmu, mistrovsky vystižená a zahraná role stárnoucí ženy, která chce mít vše pod kontrolou a vládne domu železnou vůlí. A do tohoto prostředí přichází sirotek Jana, čistá a nevinná a snad i proto podléhá kouzlu otčíma, který u ní hledá něhu a porozumění. To ovšem není dlouho možné, protože morálka maloměsta je neúprosná a teror "tetičky" se stupňuje a její manžel zbaběle prchá a nechává Janu samotnou. Vše na konec dospěje k smrti a citovému ochladnutí Jany, která dům opouští. Škoda, že se nedá dát více hvězdiček, protože paní Šejbalová si jich za svůj výkon zaslouží také pět. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (16)

  • Ve filmu zazní písně „Úzká ulička“ od skladatele Jiřího Srnky a slavné „Castaldo“ od Rudolfa Nováčka – pedagoga, hudebního skladatele, hudebníka a kapelníka (1860–1929). (sator)
  • Na roli Roberta (Miroslav Doležal) režisér pomýšlel na Ladislava Chudíka, ale ten kvůli pracovnímu vytížení „doma“ musel tuto práci odmítnout. [Zdroj: Ľubica Krénová – kniha Ladislav Chudík] (JSYSMHJF)
  • Scéna s poletující můrou narážející do petrolejové lampy byla natočena tím způsobem, že mrtvou můru přivázali na nit a ťukali s ní do skla lampy. (raininface)

Související novinky

Filmová ocenění benátského festivalu

Filmová ocenění benátského festivalu

26.04.2017

Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (více)

Reklama

Reklama