Ochránce

Dojem po prvních dílech už jsem si až do konce neopravila. Jde o polopatické ilustrování autory zbádaného hořkého stavu věcí ve školství, o epizodické demonstrace žalostného statu quo, znázorňované na přehledných exemplech, podložené statistikami a zakončované melodramatickými věnováními. Propojené chabou a stejně schematickou linkou osobního života hlavního hrdiny antihrdiny. *** Záměr asi záslužný, provedení nicméně chabé. I jako vzdělávací materiál pro středoškoláky k rozborům v hodinách občanky by mi to připadlo příliš... účelově strojené. Raději než tohle bych s nimi rozebírala skutečné, nesimplifikované případy - anebo pravá umělecká díla, protože obojí v sobě má nezjednodušitelnou komplexitu, hloubku a šíři kontextu, kterou tenhle divný seriál - panoptikální sled schematizovaných problémů ve školství a výchově - neskrývaně postrádá. Co je to za formát a žánr? Krimi ani drama rozhodně ne. To už dramaturgové diváky a jejich schopnost rozumění a vnímání tolik podceňují, že si troufají předkládat jim takovéhle hybridní bezduché formáty na půli cesty mezi nejapnou edukací a bezkrevnou zábavou, na hony daleko od nervního umění, kterým to klidně mohlo být? Nechává mě to upřímně na velkých rozpacích... *~ (17.03.2022)

5* Ať chci nebo nechci, tak musím tento seriál ohodnotit nejvyšší známkou zejména pro jeho smysluplnost a reálné vykreslení problémů, s kterými se potýká nejen české školství. Všechno se to prolíná s politikou, médii i jinými společenskými tématy. Lukáš Vaculík do své role zapadnul velmi dobře a překvapil mě. To vše platí ale i pro ostatní herecké obsazení, které přesvědčivě a neuměle ztvárňují reálné příběhy. Bylo by zázrakem, že všechny jsou stoprocentní, ale žádný mě vlastně nezklamal a snaží se ukázat obě strany mincí, takže je mnohdy těžké rozhodnout jak bych se zachoval já. Právě to nečernobílé vidění světa a postavy jsou podle mě to nejsilnější, ale zároveň i nejtěžší, co přináší tento seriál. Určitě není lehký a spíš naopak často depresivní, ale o to víc reálný. A já proto dávám plný počet a doporučuji všem a zároveň obdivuji mnohé učitele, že svou práci dokážou v této době dělat a vzdělávat budoucí generace. [ PŘÍBĚH: 3 /// SMYSL: 3 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (20.02.2022)

Metanol  (2018), Dukla 61 (2018) Případy 1. oddělení  (2014) Labyrint (TV seriál) (2015) a teď Vaculík jako školský ombudsman řešící různé případy , to jsou nejlepší výtvory ČT za posledních dvacet let. (12.11.2021)

Mám radost. Nejen coby učitel z toho, že se někdo konečně rozhodl natočit seriál o úskalích naší profese a problémech českého školství obecně a pomohl tím rozbít stereotyp, že čeští učitelé si jen v klídku něco odkecávají na hodině, sedí u kafíčka v kabinetu, ve dvě mají padla, dva měsíce nic nedělají a stejně si pořád stěžují na nízký plat. Mám radost i proto, že v posledních letech přibývá kvalitních televizních seriálů české provenience a minimálně u České televize si můžu být takřka jist tím, že i když sáhnu naslepo, nebude to vyloženě tragédie. Teď už k samotnému Ochránci: líbí se mi, že seriál neklouže po povrchu, ale snaží se jít hlouběji a u každého případu nabídnout pohledy co nejvíce stran – byť v případu romské školy (E05) trochu zbaběle sklouzává k detektivce. Že jsou jednotlivé problémy aktuální a v české společnosti živé, dokazuje mimo jiné i díl s hidžábem (E09) a jeho hodnocení zde na ČSFD, kde si můžeme vychutnat odpadovou kanonádu místních zastydlých xenofobů. Kvalita je napříč seriálem velmi vyrovnaná, herecké výkony vynikající a i to, co bychom mohli označit za slabší díly (E04, E07), jsou v rámci současné české televizní tvorby stále velmi kvalitně zpracovány. Nejsilnější zážitek přinesly ty o agresivním výlupkovi (E03), utopeném dítěti na táboře (E06) a nadaném dítěti (E08). 85 %. (09.11.2021)