blackrain

Dle názvu filmu jsem očekávala něco trochu jiného. Jeana Rocheforta mám ráda. Ale tady mě moc nepobavil. Ovšem, scéna s jeho povedenými kamarádičky v restauraci, kdy jeden dělá slepého, tak ta ano. To byl dobrý fór.

Velmi závažné téma, ke kterému se musí přistupovat s náležitou opatrností a zároveň se o něm musí mluvit. Nelze před ním zavírat oči a dělat, že se tak neděje. Bohužel děje, i v rodinách. Otázka zní, co se dá považovat za znásilnění a kde je ta hraniční mez. Výborný studijní materiál. Brala bych pod každou epizodou vyjádření pedagoga, psychologa nebo psychiatra, který by rozebral, co se dělo a co jednotliví aktéři v daný moment prožívají. Dialogy byly moc kostrbaté a toporné, takhle snad nikdo nemluví.

Ok. Dobře. Budeme dělat, že předchozí Krotitelé duchů s dámským osazenstvem vůbec nebyly, neexistují a nikdo o něm nikdy neslyšel. Takže na mě tahle rodinná komedie zafungovala velmi dobře. Je to sympatické a nostalgické. Stará parta přišla na řadu taky. Velmi příjemné pokoukání.

Taková nostalgická a melancholická vzpomínka. Akorát ty dvě hoďky jsou trochu moc. Za normálních okolností nemám se stopáží problém. Tady to ale nešlo.

Další rodinná komedie o pavém smyslu Vánoc. Jako první jsme s bráchovu v ulici měli SEGU, takže velmi dobře dokážu Jakea pochopit. Brácha ji vydyndal na rodičích, do teď vlastně netuším, jak se mu to povedlo. Nostalgie je pěkná potvora. No, očekávala jsem trošku víc.

O životě mladého Jana Žižky toho opravdu moc nevíme. Jisté je, že to byl lapka a nájemný žoldák. Kdo mu dobře zaplatil, tak tomu sloužil. Bitky jsou dobře natočené. Je vidět, že je Jákl povoláním kaskadér. Byla to syrová středovéká řež, která měla hodně blízko k fantasy. Od historických detailů jsem se odpoutala hned na začátku, proto to na mě fungovalo. Souhlasím s tím, že lidé si po té mediální masírce a po shlédnutí filmu, budou chtít něco o Žižkovi najít a nejen to, že někde na pražském kopci stojí jeho monumetální jezdecká socha.

Křehký a nestabiní člověk, které měl talent od boha a který působil jako zjevení. A tenhle film je taky zjevení. Je všechno možné, jen ne klasický životopisný film.  A už vůbec není nudný. Jsem nadšená. Před Austinem Butlerem hluboce smekám. Pochvalu si samozřejmě zaslouží i Tom Hanks. Takhle nějak si představuju poctu Elvisovi. A to jsem se bála té stopáže.

Vůbec jsem netušila, co Marcel Marceau dělal za války. To tedy smekám a budu si ho vážit mnohem více jako člověka. Při vyslovení jména Lyonského řezníka Klause Barbieho se mi zvedá žaludek. To byla pěkná s...ně. Dopouštěl se hnusných zvěrstev.

Nejdříve jsem si říkala, že je to pěkná ptákovina a že to přepnu na jiný program. Ve finále mě tenhle příběh hodně bavil. Zvrat tady střídal zvrat a já jsem chtěla vědět, jak to celé dopadne. Pravda, Sophia Loren se mi se moc nehodila. Ale Gregory Peckovi ten profesor sednul.

Volné zpracování dvou románů Karla Maye. Jedná se o Syna lovce medvědů a Duch Llanna Estacada. Už to bohužel nemá to kouzlo předochozích filmů. Filmový Old Surehand nějaké to charisma má. Ten knížní ale vypadá jinak.