Hal_Moore

Sandra Bullock se po nepříliš blyštivé kariéře vrací zpět do první ligy a hlásí dokonce útok na Oskary. Naposledy se ukázala ve filmu, který spojuje sportovní stránku (odsunutou bohužel do pozadí) a příběh o nabídnutém americkém snu jedné z mnoha ztracených duší Ameriky. Spousta klišé a patosu, na zakázku vytvořenému pro americké publikum překvapivě funguje i mimo "zemi neomezených možností". Já byl spokojen, jen toho sportu mohlo být malinko více. Více na etparadise.

Tady se dá pozitivně ohodnotit snad jen odvaha českých distributorů film poslat do oběhu s názvem Pidihajzlík. Když však za hlavu hodím všechny mé předsudky ke tvorbě bratrů Wayansových, nešlo o úplný průser. Pár zábavných momentů komedie nabídla a Wayansovi mají štěstí, že mezi sebou mají Marlona, který umí dělat s obličejem až neuvěřitelné věci. Pidihajzlíka jsem si pustil jako nenucenou a jen podkresovou záležitost a svůj účel splnil. Párkrát jsem se zasmál a házím dvě hvězdy.

U Zaca Efrona to mám podobné jako u Chrise Evanse. Neviděl jsem (a ani nemám v úmyslu) žádný z dílů Muzikálu ze střední (v případě Evanse Fantastické čtyřky) a tak s nimi v jiných filmech problém nemám (u Efrona Znovu 17 a Hairspray, u Evanse Sunshine a Street Kings). Nebudu se tedy motat kolem hereckého výkonu / nevýkonu hlavního představitele a zda-li se oprostil škatulky hvězdičky studia Disney. U Znovu 17 jsem se bavil tak akorát. Již nespočetněkrát obehraná zápletka zde funguje napůl. Dá se na to koukat, ale originalitu aby člověk pohledal. Na komedii je zde až příliš hluchých míst (což částečně zachraňuje Thomas Lennon, a to jen v pár případech) a film nemá téměř nic, čím by se odlišil od ostatních "time travelling / body changing" komedií. Musím říci, že podobně laděné filmy příliš nevyhledávám, ale když se ke mně dostane alespoň takhle průměrné dílko, jsem spokojen. Na víc jak tříhvězdičkové hodnocení se však Znovu 17 nedotáhne.

Prayers for Bobby pro mě bylo obrovské překvapení. Samozřejmě jsem o nominacích na Zlaté globy věděl, stejně jsem k filmu přistupoval s určitým despektem. Zbytečně. Film je neuvěřitelně napěchován emocemi, které se mnou cca ve druhé třetině cloumaly ze strany na stranu. Takovýhle direkt jsem si od Russella Mulcahyho nepředstavoval (viz jeho sice překvapivě koukatelný Resident Evil 3, ale to je úplně jiný žánr). Obsazení většinou neokoukanými tvářemi vyšlo a díky tomu se mi podařilo ponořit se do nitra dění jako již dlouho ne. Sigourney samozřejmě nezklamala a její nominaci naprosto chápu, nenáviděl jsem ji téměř celý film a nejraději bych ji uškrtil vlastníma rukama. V současné době se filmy, zaměřující se na 4% tématiku, moc netočí. Když ano, tak o nich nikdo neví. Já sám tohle téma nějak extra nevyhledávám, tady však mé emoce dostaly pořádně zabrat. Já byl spokojen a jsem zvědav na ostatní nominanty.

Jak Sandra Bullock, tak i Bradley Cooper, si vybrali velice slabou chvíli a tyto dvě komerčně nejúspěšnější hvězdy minulého roku se musejí sklonit před Thomas Haden Churchem, který si celý film ukradl pro sebe. Film není ani komedií, ani romantickým a už vůbec není romantickou komedií. Na to je zde příliš málo vtipu a žádná romantika. Postava Mary mě neuvěřitelně iritovala a z filmu jsem neměl vůbec dobrý pocit. Zbytečné mrhání časem. Více na etparadise.

Christopher Nolan snad neumí natočit špatný film. Po atmosféricky hutném Mementu a snad ještě hutnější Insomnii přišel s třetím "komorním" filmem a zde jen trochu ubral na hutnosti a přidal na napětí a originalitě. Nemusím snad psát, že vzhledem k obsazení je se na co dívat - co postava, to neuvěřitelný výkon jejího představitele/ky. Hugh Jackman u mě zatím nemá status Wolverinea (viděl jsem jen Origins), a tak jsem skutečně viděl jen Hugh Jackmana. Nutno podotknout, že herecky naprosto všechny převyšuje o dva žirafí krky a Christian Bale tak opět musí jen přihlížet, jak jej někdo jiný herecky naprosto zastínil. Pro mě se jedná o jeden z nejlepších počinů roku 2006 a jeden z nejoriginálnějších zážitků posledních let. Pane Nolane, ještě chvíli a budete moje jednička.

Neměl jsem rád, když se akční hrdinové pouštěli do komediálních rolí (Slyovi to vyšlo snad jen v Oskarovi, Arniemu tak napůl v Pravdivých lžích). Dwayne Johnson je snad první případ, kdy mi tenhle fakt absolutně nevadí (bylo by však ještě lepší, kdyby si sem tam střihl roli v nějakém akčním bijáku). Plán hry je sice hloupý a jakýkoliv náznak originality postrádající film, ale mně se svým zvráceným způsobem poněkud zalíbil a zařadil se mezi mé guilty pleasure. Tomu nahrává i fakt, že se v hlavní roli objevil The Rock, že se jedná alespoň okrajově o americký fotbal a že se na hlavní dětskou představitelku dá narozdíl od většiny jejích vrstevníků či vrstevnic koukat. Když už se musejí točit rodinně zaměřené filmy, tak by měly vypadat nějak takto. Za tohle patří moje veliká pochvala studiu Disney.

Vypnul jsem polovinu mozku, ohulil reproduktory téměř naplno a vrhl se po hlavě na tisíci první variaci na téma o pomstě. Kevin Bacon mi v hodně netradiční roli přímo učaroval a i když je občas jednání postav na úrovni inteligence zmrzlých hovniválů, je Nickova přeměna přesvědčivá a v poslední dvacetiminutovce přímo šokující. James Wan dokázal, že Saw nebyla jen náhoda a že v něj dříme nemalý režisérský talent, chtělo by to jen větší finančí úspěchy (nejlépe zopakovat tržby prvního Saw). Prosím o více podobně temných a syrově brutálních filmů, které se nebojí ratingů jako čert kříže. Je jich zatraceně málo..

Podobné filmy jsou pro mé oči utrpením. Nemám nic proti Anne Hathaway ani Kate Hudson, ale takovými rolemi se mi za chvíli zprotiví. Sice je Válka nevěst zaměřena spíše na ženské pubertální publikum, ale i mezi podobně zaměřenými filmy se najdou slušné komediální slaďárny, na které se kouknu i vícekrát. Tohle jsem si pustil jednou a stačilo. Všechny alespoň podprůměrné vtípky byly už v traileru a tak samotný film nemá normálnímu filmovému konzumentovi co nabídnout.

Mně tedy Training Day sednul lépe, to ale neznamená, že Harsh Times za moc nesojí, ba naopak mu chybělo k maximálnímu hodnocení maličko. Christian Bale se poslední dobou snad nemůže objevit ve špatném filmu, když si s ním pouštím film tak vím, že se budu po celou dobu bavit. David Ayer byl však menším krokem do neznáma. Debutující scénárista Training Day však ukázal, že v něm dřímá režisérský talent a já si s radostí pustím jeho budoucí díla. Pro celý snímek je škoda, že jej nepustili distributoři do kin, jde totiž o jeden z nejlepších filmů, vypovídajících o životě na okraji ghetta a jako taková sonda do jinde ne příliš přesvědčivě zobrazené společnosti by neměla chybět v žádné filmotéce filmového konzumenta.