argenson

Celkem předvídatelné rozuzlení, solidní herecké výkony a opětovný postesk nad tím, jak jsme ve zdraví mohli přežít půlku devadesátek co se outfitů týče.

Jako edukační materiál bezchybné, donutilo mě to vyhledat si informace o spoustě lidí plus vojenské pouštní utajené město Los Alamos, kde ty ženský fakt nemohly dělat nic jinýho než chlastat, jak ostatně bylo naznačeno. Hodně mě zaujalo propojení vědců z celýho světa mezi válkama, jak o sobě věděli, znali práci jeden druhýho a ve výzkumech na sebe vzájemně navazovali, to všecho bez mobilů a internetu. Dynamická střední část s výstavbou tajnýho města Los Alamos mohla klidně skončit akcí v Hirošimě. Jenže pak byla ještě další hodina, kde se prolínal polotajný výslech ohledně bezpečnostní prověrky a veřejný proces vyvolaný Lewisem Straussem. Tady už jsem se úplně ztratil v postavách a jménech, díkybohu aspoň za rozpoznatelnýho Einsteina. Morální a etické poselství je jasné – válka je vůl. Ale o hodinu míň by stačilo.

"Mami, někoho jsem potkal." -" Ty mě děsíš, není to doufám republikánka?" Po několika LBGT projektech z produkce Netflixu jedoucích na hodně melodramatické vlně je tohle náramně osvěžující, vtipné, přirozené a se spoustu hlášek. Plus několik zajímavých drobných postřehů typu, že člen britské královské rodiny ve svým životě nemá nikdy od ničeho klíče.

Tyhle příběhy o ovlivňování osudů s přesahem od druhé světové války po několik generací jsou dost depresivní, ale film je to výbornej. Kromě fantastické základní dějové linky mě zaujala hlášky tý židovský dcerky, co odmítla finanční dar: "Negramotnost není úplně židovským problémem."

Od doby covidu a Tří tygrů se mohlo zdát, že Štěpána Kozuba je až moc a dostává všude prostor. Ale film Spolu ukazuje, že je fakt neuvěřitelnej talent a naši pozornost si zaslouží. Potěšila i Veronika Žilková a s pár hláškama Václav Kopta v malé roličce.

Samozřejmě to má spoustu logických nedostatků, protože například Robinson Crusoe by se mohl od Langmajera učit, jak se dá za pár dni vybudovat na pustým ostrově solidní bydlení. Ale jako vztahová romance to funguje a Jana Plodková výborně hláškuje. Seš zas chytrej jak delfín.

Od začátku jsem měl problém zorientovat se v panoptiku pošahanců, jejichž hru na pošahance provázejí exaltované herecké projevy nezřídka na hranici snesitelnosti. Ovšem měl-li to být vážně míněný pokus vyrovnat se s německou okupací Francie, nutno dodat, že náckové jsou tady napasovaní do pozice směšných karikatur. Konstrukci příběhu za mě ruší melodramatická love story Madeleine Sologne, která ve své éteričnosti převážně čumí tak trochu do blba. P.S. Surprise, co všechno se dá najít na Netflixu.

Měl jsem problém ztotožnit se s kteroukoliv z postav, nikdo nepobral mé sympatie, což navíc podtrhuje nepříliš fotogenický exteriér Dánska. Ale způsob, jak se zbavit mrtvoly, byl nadmíru originální, to zas jo.

Škoda, mám rád Hofmanna a Kostkovou, ale tenhle film je úplně špatně počínaje otřesným ozvučením a odfláknutýma postsynchronama. Zaujal mě akorát soundtrack včetně použití Gottovy písně V máji v anglické verzi.

Meziválečná prvoligová hvězda Suzy Prim diriguje gang svých dcer, poválečných druholigových krasavic. Nejsou u nás vůbec známé, takže kvituju, že se mi nepletly. Naopak pánové se mi pletli dost, s výjimkou Louise de Funèse (s vlasama!). Jako komedie skromné, jako kriminálka úsměvné.