Recenze (160)
Real Time with Bill Maher (2003) (pořad)
V mých očích nejlepší show svého druhu.
Penn & Teller: Bullshit! (2003) (seriál)
Pokud jste skeptické povahy a vysmíváte se pověrčivým hlupákům, je téměř zaručeno, že se vám bude Bullshit! líbit.
Star Trek (2009)
O Star Treku vim kulový, ale tohle se mi líbilo. Zachary Quinto v roli logikou oplývajícího Spocka exceloval, Chris Pine jako Kirk dostává neustále přes držku a Simon Pegg je jako Scotty vysoce žertovný (až na jeho neposedného mimozemského kamárada, který představuje roli alá Jar Jar Binks a tedy by se bez něj univerzum obešlo). Potěší přítomnost Eoméra, Harolda (tentokrát bez Kumara) a samozřejmě pana Nimoye.
Přízraky (1996)
Byla to právě role Miltona Dammerse, pomateného vyšetřovatele, kterou si Jeffrey Combs získal navždy mé srdce.
Happy End (1967)
Nečekaně geniální počin.
Iron Maiden: Flight 666 (2009)
Absolutní fantazie.
Sliz (1988)
Příšerný sliz z vesmíru požírá bezbranné obyvatele malého městečka. Co víc si přát.
Yes Man (2008)
Překvapivě povedený snímek, ve kterém nás královsky baví Jim Carrey mimo jiné variacemi na výslovnost sousloví Red Bull a dokonce nám i zazpívá.
Šílení (2005)
Jako zapřísáhlého ateistu si mě získal několikaminutový monolog Jana Třísky, ve kterém háže na biblického Boha takovou špínu, že by jeden nevěřil, kolik špíny se dá na někoho hodit.
Jmenuji se Bruce (2007)
U mě dosti slabé, hlavní záporák k unudění, ve filmu se sice pár žertů alá Campbell vyskytne, ale celkově to je opravdu slabší.