Goldbeater

Mark Pirro tyhle bejkoviny s přitroublým humorem o jednom nápadu umí. Vidět to o samotě doma se ale rozhodně nemůže rovnat zážitku, jaký naskýtá projekce v plném kinosále. [Podzimní sklizeň Festivalu otrlého diváka 2023]

Conann je svérázný moderní take na příběh barbara Conana, který od prvních vteřin poutá svým netradičním a vynalézavým vizuálem, ale jemuž výrazně chybí pamětihodný a rázný hudební doprovod, jaký by doplnil právě ty fantaskní vize, jako to třeba právě Basil Poledouris dokázal u klasického Barbara Conana. Nutno však dodat, že tou reinkarnační strukturou tomu v pozdějších minutách několikrát spadne řetěz a úplné finále snímku je už jen nastavovaná kaše a hotový autorský blábol. [Podzimní sklizeň Festivalu otrlého diváka 2023]

Rob Roy je vizionář. Bohužel pro mě se jeho vize rovnají těm nejhorším audiovizuálním nočním můrám, u nichž s ubíhajícím časem víc a víc čekáte, kdy už konečně dosáhnou konce. [Podzimní sklizeň Festivalu otrlého diváka 2023]

U těchto věcí se člověk modlí, aby byly špatné aspoň nějakým tím zábavným způsobem. To bohužel není tenhle případ. Krvavý Johann je úmorná kombinace tvůrčího nevkusu a nesoudnosti, otravného pitvoření a prkennosti herců a scenáristické bezradnosti. A k tomu se v něm opakuje snad ta nejzoufalejší česká filmařská technika: „Nevíš, jak udělat přechod mezi scénami? Hoď tam dronový záběr Prahy!“ Takhle nějak by vypadal halloweenský speciál Ulice a podobných odpoledních telenovel, kdyby ho někdo ještě natáhl na neúnosných 90 minut. Nejvíc fascinující na tomhle projektu je, že z té plejády seriózních herců nejlepší a jediný uvědomělý výkon vzhledem k podstatě filmu nakonec podávají dvě pornoherečky. Já jsem všemi deseti pro podpořit v našich kulturních končinách nějaký nadějný, byť klidně i laciný a nadšenecký hororový projekt, ale tudy cesta fakt nevede ani omylem. Dlouho jsem neměl takové nutkání odejít z kina. [Podzimní sklizeň Festivalu otrlého diváka 2023]

Tak tady Flanagan zklamal. Poea mám komplet načteného a zrovna „Zánik domu Usherů“ je dost možná moje neoblíbenější dílo, ale tahle minisérie nemá z estetiky Edgara Allana Poea zhola nic, jen velmi těžkopádným způsobem slepuje dohromady vybrané prvky z jeho díla v podobě provedení nepřekvapivých mordů vedlejších postav a spojuje to celé hlavní dějovou linií, jejíž finální rozuzlení je solidní slabota. Na to, jak mě před dvěma lety bavila Flanaganova skvěle vygradovaná Půlnoční mše, tohle jsem měl docela problém vůbec dokoukat. A ta všeobjímající inkluze netflixovských seriálů podaná jako pěst na oko mě už začíná taky solidně otravovat.

Být to nějaký samostatně stojící film o posedlosti ďáblem, většina diváků nad tím mávne rukou jako nad šedým podprůměrem nehodným jakékoliv pozornosti. Ale jako pokus o pokračování jednoho z nejznámějších filmových děl, které navíc mnozí označují za nejděsivější horor všech dob, je to naprostá ubohost a nedůstojný paskvil, jenž místo děsu vyvolává leda tak smích a mrví původní postavy (Ellen Burstyn to tu scenáristicky šeredně schytala). Navíc je vševypovídající pojmenovat svůj film z komerčních důvodů Vymítač ďábla:..., i když v něm tentokrát žádný vymítač ďábla vůbec nefiguruje. Doufám, že tenhle debakl konečně zboří ten producentský mýtus, že David Gordon Green je nadaným hororovým tvůrcem. Není.

Fajn technické provedení, pokulhávající obsah. Oni bohužel nejméně zajímavým prvkem filmu Bratři jsou právě ti titulní bratři. Scénář se vzhledem k jejich kontroverzní podstatě neodvažuje k nim přistupovat s jakýmkoliv názorem, a tak se o jejich myšlenkách, emocích, pochybách a případných lítostech nedozvíte zhola nic (protagonisté jsou zkrátka niterně prázdní; nemají žádný vnitřní konflikt; neprochází vývojem; nepůsobí živě). I jejich primární motivace je nastřelena jen tak, aby se neřeklo, a působí zkratkovitě a nedořečeně. O to víc film funguje ve scénách s Tatianou Dykovou v roli ztrápené matky, která dodává do příběhu snad jediný skutečně lidský prvek. Snímek kupodivu velmi dobře šlape po stránce akce a ta očekávaná štvanice v druhé polovině filmu je velmi hutně a napínavě natočená, na českou produkci hodně solidní nadstandard. Za vidění to stojí, ať už na Mašíny máte názor jakýkoliv, ale posílat tyhle věci za Česko do boje o Oscara, to je fakt nouze.

Do černobílých děl 40.-50. let výrazně a úspěšně stylizovaný počin vypráví příběh nadaného studenta fyziky, jenž se svým doktorandem dorazí na vědeckou konferenci v útulném hotelu ve švýcarských Alpách. Konference však dospěje předčasného konce, stejně jako život jednoho z účastníků. A tam podivné události ani zdaleka nekončí. Die Theorie von Allem hází do mixéru úplně všechno - od filmu-noir přes konverzační drama, romantiku, detektivku, konspirační thriller až po sci-fi/horor o metafyzice. A i přes tenhle fascinující výčet žánrů to plyne velmi pozvolna a k finálnímu vysvětlení musí divák projít několika slepými uličkami. Těžký snímek na zhodnocení. Umím si představit, že pro hodně diváků se sníženým prahem trpělivosti to bude zkrátka „meh“, ale mně se to vlastně dost líbilo - s jen troškou úprav a doladění by to byl výborný film. [Sitges 2023]

Svět, v němž se v důsledku tajemné epidemie někteří lidé mění v různé živočišné druhy, je z hlediska převedení do filmové podoby poměrně těžkopádný námět a umím si představit, že pod nejistým režijním vedením by mohl vyznít nechtěně směšně. Thomasovi Cailleymu se však povedlo sestavit poutavé rodinné drama, které vztahy mezi postavami a „coming of age“ premisu dává do popředí před všechny fantastické prvky. Je to kvalitní snímek, ale i kvůli té lehce přepálené délce jsem si chvílemi nemohl pomoct nepředstavovat, co by s takovým námětem svedl třeba David Cronenberg v plné síle. Takový film bych skutečně chtěl vidět. [Sitges 2023]

Svěží a dynamicky natočená variace na „home invasion“ thrillery, jen v tomhle případě máme místo domova bistro, v němž hlavní hrdinka tráví noční směnu. Některé tvůrčí volby a zkratky dávají znát, že jde o debut ještě nevytočeného tvůrce a dal by se trochu vypilovat, ale stále jde o velmi povedenou a napínavou žánrovku, která baví každou minutou a chystá si pro diváka nejedno překvapení. [Sitges 2023]