septic

mně se pět mrtvých psů líbilo, ale už jsem dlouho nikde neslyšel tak špatně zvolenou hudbu

mám takový pocit, že tohle lejno zapáchá. Játra Jehovovy, to ale byla sračka. Připomíná mi to, když jsem si kdysi ve zrekonstruované restauraci dával jídlo, které bylo úplně nechutné, a když jsem se ptal majitele, proč to chutná tak strašně, tak se přiznal, že rekonstrukce stála více než čekal a nezbyly mu prachy, aby zaplatil dobrého kuchaře. No restaurace vydržela otevřená 2 měsíce. Všechno na co bych u tohoto filmu mohl pomyslet, tak je špatně. Hororový prvek je otravný, herci jsou marní, scénář je katastrofa .... ale má to ještě třešínku na dortu. Tak špatný dabing jsem slyšel naposledy v nějaké žraločím filmu od Assylum, kdy borka mlátí baseballovou pálkou žraloka do hlavy a apatickým hlasem prohlašuje "Tady máš, ty darebáku!"

Takhle příšernou sračku aby člověk pohledal. Stupidita z toho sálá, že jsem se pokoušel spáchat harakiri čokoládovou tyčinkou. Hrozně jsem si přál, aby tu dementní rodinu nasekal na malé kousky. A když už to vypadalo, že z těch uječených kreténů někdo zhebne, tak vyskočí závěrečné titulky. Jebat takový film

když dávám 50% jsem štědrý. Může za to moje částečná neobjektivita z kladného vztahu k jejich divadlu a Robinův herecký projev v tomto kusu. V podstatě vše, co znám od Míru, balancuje na hranici trapnosti. Někdy se dostane i dost za hranu, ale vlastně se to dá docela dobře odpustit, protože to dost často i zafunguje. Riško a Fučo začíná jako vulgární deprimující komedie (strašně mi to atmosférou připomínalo jediný počin Karla Žaluda Všichni do jednoho). Po několika momentech film zvážní a i když jsem se chtěl něčemu zasmát, tak to nějak nešlo. I přes to mně to unášelo dál. Bohužel s příchodem Alberta šel celý film do prdele. Nic proti němu jako takovému. Část scénáře s jeho postavou není napsaná a tím pádem ani zvládnutá moc dobře. Hudební dramatický podkres bych volil možná ještě malinko tišší, ale stálejší (nebo formou tlumení). Když beru film jako celek a měl bych srovnat s filmy, které jsem viděl v podobné úrovni profesionality, tak Trochu hodně mimo je ještě nadprůměrné. S klidným srdcem mohu prohlásit, že se mi to docela líbilo.

Imposter jako reality show z posbíraných největších dementů v severní části amerického kontinentu. Totální vymatlanost. První díl jsem přetrpěl ze zájmu, co dnes "frčí" a málem jsem si nablil do trenek řití. Mohl jsem hodinu strávit příjemněji. Třeba strkáním péra do větráku

ani nehodnotím. Sérii jsem dodíval úplně znuděn a u posledních dvou dílů, už jsem to měl jenom zaplé a dělal něco jiného. Slibný start seriálu, který mě unudil až do konce. Méně dílů by tomu slušelo, stejně se tam skoro nic neděje. Je to škoda. Čtenář musí být nadšený ze všech herců bývalých Kingovek a drobných i větších spojitostí s ostatními knihami. Na utahané tempo je každý Kingomilec zvyklý, ale tohle už bylo fakt utrpení. Docela mě mrzí, že mi z nedostatku zájmu utekla pointa celé série, ale znova už se na to dívat nebudu

poslední dobou pokaždé, když vidím před filmem logo Gravitas Ventures, tak jsou to příšerné braky a ještě k tomu jeden jak druhý. K Paranormal prison to aspoň trochu sedí, ale jinak mi přijdou jak netflix s rozpočtem 500 dolarů na film. Nedalo mi to a musel jsem se podívat na seznam filmů z této produkce a jsem překvapen, že to nejsou všechno úplné hovna. Pouze tak z poloviny. Ale najdou se mezi nimi i slušné (určitě ne skvělé) kousky. Samotný Paranormal prison moc nemá smysl komentovat. 50 minut se tam v podstatě nic neděje, ale musím uznat, že ta exploitační rozházená kamera tomu malinko dává šmrnc. Herecké výkony zase tak strašné nejsou, ale to zpracování to celé zabíjí

sociální drama manželského páru ve společnosti, která je založena na statistických propočtech. Celý film se točí jen kolem dvou hlavních představitelů na každém záběru a i přes to, že se vlastně řeší vzájemné pouto, tak je celý snímek v ponurém melancholickém duchu, který nemálo připomíná staršího Mika Cahilla. Řemeslně ale o dvě třídy níž. S dobrou kamerou by si to člověk vychutnal víc, ale štěstí je, že takové téma kvalitní vizuál nepotřebuje. Vzhledem k novátorským standardům nebudu komentovat kvalitu herců a režisérskou prvotinu. Téma je podané nenásilně a v člověku to nebudí dojem, že už to milionkrát viděl. V tom je ta ponurost příběhu a určitá hraná apatie ve vedlejších rolích dobrá. Ve výsledku lepší než The outer limits a horší než Black mirror. Dívatelné, ale nic extra

docela příjemná záležitost. Akorát vyplavat ze zamrzlého jezera a ani se neklepat zimou bylo mírně řečeno absurdní

největší vliv měl očividně Escape room (vykrádat sám sebe, to se často nevidí), Hostel, The game a povídka Sick room z Cradle of Fear. Ze všeho to má vypreparováno to nejlepší, ale každé z témat je tak hrozně moc osekané, že ty jednotlivé části nemají žádnou funkčnost a do celku nezapadají. Není to úplně průser, ale rozhodně tomu nepřidávají úplně bezcharakterní herci. Ač jako odpůrce virálních témat, tady mi to ani nevadilo. Americké vyobrazení Ruska je zhruba stejné jako v Hostelu Slováci. Hudební podkreslení chabé, dokonce i v závěrečných titulkách. Gore víceméně nulový, ale vzhledem k závěru ospravedlnitelné