septic

bože, nad Stevensem se tu všichni rozplývají a zahrál stejně napřesdržku jak The Guest. Za tohle bych věšel. Film samotný mě utrápil až do konce. Pořád jsem čekal na nějaký moment, kdy bych si řekl "Ale jo, není to zase taková pičovina" nebo "Nakonec stálo za to se na to podívat", bohužel nic takového nepřišlo. Raid Evansovi taky nežeru. Dám mu ještě šanci s druhým VHS. Doufám, že mě alespoň šokuje, když nadšení nevyvolal

reinkarnace Jodorowského s filmařsky vyspělejšími záběry s ultra lacinými barevnými efekty, které fungují na 1000%. Co dalšího doplňuje skvěle statiku záběrů je Jóhannssonův ambient. Ze všech filmů, kde dělal hudbu, které jsem viděl, je zde tak významě famózní, že mne po letech donutil si ho naposlouchat až nyní. Film si celou dobu udržel mou plnou pozornost. Jediné co mi přišlo trochu navíc byl humor. Nemyslím tím Cageův výraz v závěru, to je dokonalost sama, ale spíš ty hlášky mi dělaly ze skvělého filmu na pár vteřin Bláznivou střelu. Nicméně za mě dokonalost. Určitě zkouknu někdy na papíru

některé vtipy fungujou skvěle, ale čím jich přibývá víc, tím je to celé trapnější. Nenudil jsem se, jenom protáčel oči, když někdo začal o něčem debatovat. Musím uznat, že u závěrečného "kuku" jsem vyprsknul smíchy

takové Die Hard s uječenýma děckama. Dwayne je ale u přes otravný scénář vítečný

zbožnuju, když se někdo nebojí chytit šíleného nápadu a zpracuje ho, aby to nevypadalo přepáleně. Kromě klasické archeologické stupidity, že středoškoláci v riflových šortkách v tílkách jdou prolézat jeskyně je to celkem boží. Jednoduché, nepřekombinované, chytlavé, napínavé a ani ty efekty to nepotřebuje lepší. Pro tentokrát jsem úplně v klidu překousnul i přitroublé děcka a chvílemi imbecilní dialogy. Marka Dennise určitě v budoucnu posleduju

superhrdinovský film natočený i pro lidi, kteří nevystojí superhrdinovské filmy. Wade Wilson je prostě Frank Drebin po třiceti letech v moderním kabátku. Vždycky jsem měl slabost pro tyto komedie, kterých v 70., 80. a 90. letech byla plná prdel. Ať už to byly Žhavé výstřely nebo Bud Spencer s Terrencem Hillem. Tyhle přiblblé ptákoviny mně vždycky dokázaly složit na zem v křečích. Rád bych věřil, že produkční nasadí tempo a budou točit jeden takový biják za druhým, ale řekl bych, že Deadpool spolu s takovými filmy jako A million ways how to die in west bude ojedinělou záležitostí po dlouhé době a na dlouhou dobu

vynikající počin od největšího mistra horroru. Akorát kvůli zvuku při skenování mi ještě pořád zvoní v uších

počítám, že asi jako většina lidí, jsem se na to nedíval ze zájmu k příběhu a nezklamal jsem se, jelikož jsem myslel, že to bude taková sračka. Co mě ale dostalo ze všeho nejvíc bylo půl vteřinové záběry z párty v tmavém prostředí střídající se s půl vteřinovou bílou plochou. Mám pocit, že můj mozek už není panna, protože tyto záběry ho dokonale znásilnily. Ještě teď mě bolí hlava

jeden z těch jednoznačně brilantních odpadů

krucinál! V takovémto moderním kabátku (nemyslím ty všudypřítomné sociální sítě) kdyby byly natočeny staré Needful things, tak by to byla pecka! Přesně takhle jsem si při čtení představoval oběti pana Gaunta