boshke

Obsahuje spoilery. Nevidím Marku Mylodovi do hlavy, takže nevím, co přesně tímto snímkem zamýšlel. Za mne sympatická satira na (gastronomické) pozérství vyhnaná ad absurdum, kdy moderní kulinářští hipstři ani vidličku nezvednou, pokud nedostanou desetiminutový monolog o tom, jak to jídlo vzniklo, kdo ho vypěstoval a kam chodila jeho babička na základní školu. Kdy jídlo musí být tak originální, až nedává vůbec žádný smysl (chleba bez chleba). Kdy si před vašima očima člověk vystřelí mozek z hlavy a vy aplaudujete, protože stres a strach ze smrti vybičuje vaše chuťové pohárky do takových výšin, kam by se bez výše zmíněné faktu nikdy nedostaly... 80%

Přijde mi škoda, že je Základní instinkt proslavený právě TOU scénou. Nikdo vám neřekne "Základní instinkt je velice atmosférický thriller s vyšinutými a skvěle zahranými postavami, kde divák dvě hodiny neví, na čem je, kde je pravda a de facto se ji ani nedozví". Základní instinkt je bohužel "ten film, kde Sharon Stone ukazuje svoji vagínu". Obě věty jsou pravdivé, jen ta první se mi líbí o poznání víc. A jsem rád, že u nás v Evropě používáme formy na led a ne sekáčky na led... 90%

Love, Death & Robots. Já bych to viděl spíš na "Monsters, more Monsters, Death, Death, Death, some Robots here and there". Ale to jen tak naokraj... Velice sympatický projekt, byť úroveň, jak bývá zvykem, pokulhává. Poměrně dost povídek vyznívá do prázdna, jsou jenom velice omezenou výsečí něčeho "většího"; ano, chápu, že to je smysl takových kraťasů, ale divák se neubrání pocitu, že aby mu těch pár okének, co viděl, dávalo větší smysl, potřeboval vidět pár desítek / set před nimi i po nich. Ale těch pár desítek minut příjemně uplyne a bude-li svazek čtvrtý, rád si ho pustím... 70% (1.-3. série - 70%)

Jeden by si myslel, že v dnešní době už takovéto nemastné neslané animáky nevznikají... a vono jo... 50%

Ale jooo... Vzhledem k tomu, že to je Švédsko převařený na USA, jak je v America dobrým (zlo)zvykem (tenhle zvrácenej americkej fetiš asi nikdy nepochopím), tak má člověk tendenci nejít "do plnejch", ale pak si uvědomí, že tomu není moc co vytknout. Už je tomu drahně let, co jsem četl knížku a viděl švédský originál, takže se lehce ubráním detailnějšímu porovnávání Oveho s Ottem. Něco se asi poameričtit muselo (Saab vs. Chevrolet, Pákistán vs. Mexiko nebo odkud byla), něco asi ne (gay vs. transsexuál), co si pamatuju, tak v originále byl větší důraz kladen na Oveho / Ottovu minulost, ale co. Hanks byl fajn, sem tam jsem si pobrečel... 90%

Nechápu, jak jsem se k této klasice mohl dostat až ve svých třiadvaceti letech. Zároveň asi bohužel nechápu, co všichni na této klasice vidí. Jo, má to svoje světlé momenty, má to svoje vtipné momenty, má to dobré ústřední herce, ale moc si nedokážu představit konstelaci, kdy bych si to dobrovolně pustil znovu. Check a jdeme dál... 70%

Není to vtipné, není to zajímavé, není to o ničem. Jediné, co bavilo, byla kafkovská absurdnost, která kdyby se "těžila" víc, mohlo být hodnocení někde jinde. Od Ayoadea, ač není žádný velký režisér, jsem čekal víc; třeba jeho prvotina Submarine se mi líbila moc... 40%

Záleží na úhlu pohledu. Pro nezúčastněného diváka roztomile pitomé. Pro člověka, který má rád pivo, Budvar a byl by rád, kdyby se povědomí o pivní kultuře šířilo, neskonale amatérské a diletantsky udělané. Neorganizované poznámky - 1. Casting na úrovni "rozeznejte stout od ležáku", kam se "dostali" i lidé, kteří na otázku "Jaký je nejznámější světový stout?" odpoví "Plzeň?". 2. Imbecilita rozstřelu castingu, kdy když jednou správně označí všechna piva oba dva, porota odpoví "Postupujete oba dva", a podruhé udělají dodatečný rozstřel, protože může postoupit jenom jeden. 3. Dodatečný rozstřel v podobě "Uhádněte ovoce v kyseláči"; tomu, kdo to neuhádl, porota řekne "No jo, měl jsi to ochutnat", což nebylo v zadání úkolu (kyseláče člověk pozná od pohledu či podle vůně). 4. Kladení důrazu na nutnou všestranost BeerMastera; to by ještě člověk bral. K čemu je ale pro BeerMastera důležité na čas hledat ve skladu plechovky nebo dělat orientační "běh" autem po okolních polích, to se už člověk nedozví. 5. Úkol v podobě poznávání vadných piv z pěti vybraných vzorků - účastník má vybraná piva označit posunem z řady vpřed. Nikoho už nenapadne piva zabrat z hůry, takže jsou zabraná z boku a divák neví, co soutěžící označuje. 6. Soutěžící (a řekl bych, že i porotci) dopředu neví, jak se ta která disciplína bude hodnotit. 7. Často nesmyslné bodování jednotlivých disciplín, kdy po první disciplíně (max. 20 bodů) ta druhá o ničem (skoro) ani nemůže rozhodnout (max. 7 bodů). 8. Poměrně zoufalá práce s finalisty (!), kdy divák může ještě tak rozlišit "tu holku", "toho potetovanýho" a "toho v sukni", zbytek se mu sleje do jedný hmoty... Jako první vlaštovka se to s vydrápanejma očima zvládnout dá, ale nad tím diletanstvím fakt člověk může jenom žasnout. Jestli se doopravdy chystá druhá série, půjde, doufám, rapidně nahoru. On BeerMaster ani nemá moc kam jinam jít... 40%

Zklamání, čekal jsem víc. Nikdy jsem nebyl žádnej modrej fanatik, ale před třinácti lety jsem se nechal tou mánií strhnout, na jedničku šel na 3D a dal jí pět hvězd. Teď jsem si jedničku zopakoval a zůstal jsem na pěti - je to pořád jenom blbá pohádka, ale z různých důvodů pohádka hodná pěti hvězd. A byl jsem zvědavej, jakým směrem se bude ubírat dvojka - třináctileté "čekání", obrovské plány, obrovské přípravy, zvěsti o opětovné revolučnosti atd. atd... A dostal jsem prachobyčejnou dvojku jako přes kopírák. Jaká asi bude zápletka? Aha, lidi se vrátili, takže zase hodní Na´vi versus zlí lidi, jako v jedničce, OK. Kdo asi bude hlavní záporák? Aha, Quaritch sice v jedničce umřel, ale máme ho tu zase, OK. Tak si alespoň ušetříme hodinové objevování světa Pandory jako v jedničce. Aha, ze stromů se přesuneme do vody a uděláme to samé jako v jedničce, OK. (Navštívíme ve trojce sněžné kmeny, ve čtyřce jeskynní kmeny, v pětce ohňové kmeny...? Budeme v každém díle hodinu objevovat nepoznané kraje Pandory?) Kdyby mne zajímaly problémy dospívajících a jejich výchovy, vyhledal bych ve filmotéce příslušné tituly a nevydával se na tříhodinovou pouť vesmírem... 50%

Mezi mnou a manželkou je taky osm let a deset měsíců, ale pětadvacet let mezi Vetchým a Kubařovou mi už přijde na pováženou, vzhledem k tomu, že se jedná o pohádku a ne červenou knihovnu o tom, že láska kvete v každém věku a že věkový rozdíl nic neznamená... 20%